Politické strany a hnutí se zásadně liší v přístupu k nastavení daní – zatímco některé navrhují snížení daňového zatížení, jiné chtějí daně zvyšovat nebo zavádět nové, například sektorové daně pro banky či speciální zdanění prázdných bytů. Vyplývá to z volebních programů subjektů, které mají podle aktuálních průzkumů šanci na úspěch.

<!– DIP popup–>

Vedle samotných sazeb se strany soustředí také na opatření, která ovlivňují výpočet daňového základu. Často se objevuje návrh na obnovení slev na dani zrušených konsolidačním balíčkem, pravidelná valorizace odečitatelných položek či zrychlení odpisů investic. Důležitým bodem je i efektivita výběru daní, digitalizace systému a otázka, jaký podíl na daních mají mít obce.

Strany usilující o nižší daně

Hnutí ANO slibuje vrátit rodinám školkovné a slevu na manžela či manželku a znovu zavést slevu pro pracující studenty. Živnostníkům chce zastavit další zvyšování odvodů a zaměstnancům zrušit strop u volnočasových benefitů. Zásadním bodem je snížení daně z příjmů právnických osob z 21 na 19 procent, což má podpořit podnikání a tvorbu pracovních míst. Hnutí rovněž prosazuje sjednocení DPH na stravovací služby a nealkoholické nápoje na sazbě 12 procent. Zvláštní pozornost věnuje i spropitnému v gastronomii, které chce osvobodit od daní a odvodů. ANO plánuje také zavést rychlejší odpisy a novou verzi elektronické evidence tržeb.

Hnutí Motoristé sobě zdůrazňuje, že žádné zvyšování daní nepřipustí. Vláda by podle něj měla hledat úspory, nikoli zatěžovat občany. Prosazuje zvýšení hranice pro vstup do režimu DPH ze dvou na pět milionů korun a zrušení minimálních odvodů pro OSVČ. Začínající podnikatelé by měli být v prvním roce podnikání zcela osvobozeni od daní a odvodů.

Také hnutí Přísaha představilo návrhy na plošné snížení. Prosazuje jednotnou daň ve výši 17 procent z příjmů i z DPH (s výjimkou základních potravin). Základní potraviny by navíc měly mít nulovou DPH. Plán zahrnuje také pevné slevy na dani pro poplatníka, děti a partnera, stejně jako rychlejší odpisy investic. Přísaha chce zavést bankovní daň cílenou na čisté zisky a dividendy bank, nikoli na klienty, a obnovit moderní digitální EET.

Návrhy na vyšší zdanění

Na opačné straně spektra stojí subjekty prosazující vyšší zdanění vybraných oblastí. Strana Stačilo! navrhuje zavést sektorovou daň pro banky, mimořádnou daň pro zbrojařské a energetické firmy a speciální daň z prázdných bytů. Ta by dosahovala až deseti procent z tržní ceny nemovitosti za první rok a dále by rostla. Součástí programu je i zavedení dědické a darovací daně s progresivními sazbami.

Také Piráti představují program s prvky vyššího zdanění. Prosazují progresivní změny, aby 90 procent rodin mělo vyšší čistý příjem. Chystají snížení DPH na základní potraviny, hygienické potřeby a další nezbytnosti, ale zároveň i zvýšení daní na majetky občanů nepřátelských zemí, zejména Ruska. Navrhují také vyšší zdanění pozemků a bytů v lokalitách, kde se málo staví, a odstranění daňového zvýhodnění bytů oproti rodinným domům.

Hnutí STAN chce upravit daňovou progresi a převést slevu na poplatníka do bonusu. Prosazuje zavedení daně ze slazených nápojů podle polského modelu a rozšíření možností investičních odpočtů. Plánuje také posílení motivační složky v systému rozpočtového určení daní, aby obce měly větší prospěch z místní zaměstnanosti.

Důraz na rodiny a stabilitu systému

Strana SPD akcentuje podporu rodin a stabilitu daňového systému. Slíbila výrazné zvýšení daňových zvýhodnění na děti, doživotní odpuštění daně z příjmu matkám se čtyřmi dětmi a nulovou daň pro mladé do 26 let pečující o děti. SPD nechce zvyšovat daně a usiluje o transparentní a předvídatelný systém.

Koalice Spolu se zaměřuje na podporu firem, které reinvestují zisky v Česku. Navrhuje rychlejší odpisy pro ty, kteří investují do moderních technologií, a dokončení projektů jako jednotné inkasní místo. Daňové změny by podle Spolu měly probíhat maximálně jednou za volební období, což má zajistit stabilitu a předvídatelnost.

Daňová politika se tak stává jedním z klíčových bodů, podle kterých budou voliči posuzovat jednotlivé subjekty. Spektrum návrhů je široké – od plošného snižování daní a podpory podnikání, přes progresivní změny, až po zavedení nových daňových nástrojů. Výsledek voleb tak rozhodne nejen o konkrétních parametrech daňového systému, ale i o celkovém směřování hospodářské politiky v následujících letech.