Ceny ropy v pátek pokračovaly v poklesu a navázaly tak na čtvrteční výrazné ztráty. Trh reagoval především na obavy z nadbytku nabídky a na signály, že poptávka ve Spojených státech – tedy v největší světové ekonomice a zároveň největším spotřebiteli ropy – může v nejbližších měsících oslabit. Tyto fundamentální faktory převážily nad geopolitickými riziky spojenými s konfliktem na Blízkém východě a pokračující válkou na Ukrajině, které by za jiných okolností mohly ceny tlačit nahoru. Futures kontrakty na severomořskou ropu Brent klesly o 49 centů, tedy o 0,74 %, na 65,88 USD za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) se propadla o 51 centů, což představuje pokles o 0,82 %, a obchodovala se na úrovni 61,86 USD za barel. Tyto hodnoty ukazují, že investoři zohledňují spíše riziko přebytku na trhu než geopolitické nejistoty. Zdroj: Getty Images Podle Priyanky Sachdevy, seniorní analytičky trhu ze společnosti Phillip Nova, je hlavním problémem stále nevyřešený boj s inflací ve Spojených státech. Inflace totiž zůstává vyšší, než by si Federální rezervní systém přál, a to má negativní vliv na vyhlídky poptávky po ropě. „Ani geopolitické nepokoje nedokážou podpořit ceny, protože fundamenty ukazují na nadbytek nabídky a slabší poptávku,“ uvedla Sachdeva. To jen potvrzuje, že trh s ropou se nyní soustředí především na ekonomické ukazatele. Čtvrteční vládní data ukázala, že spotřebitelské ceny v USA v srpnu vzrostly nejrychleji za posledních sedm měsíců. Kromě toho došlo i k nárůstu počtu žádostí o podporu v nezaměstnanosti. Tyto faktory posilují očekávání, že Fed příští týden přistoupí ke snížení úrokových sazeb, aby podpořil ekonomický růst. Teoreticky by nižší sazby mohly zvýšit spotřebu i poptávku po ropě, avšak investoři zůstávají opatrní, protože krátkodobě stále převažuje obava z oslabení hospodářské aktivity. Během týdne se ceny ropy na chvíli zvýšily až o 2 %, především kvůli geopolitickým obavám a možnosti narušení produkce či obchodních toků. Nicméně od čtvrtka se trend obrátil a ceny postupně ztratily všechny předchozí zisky. Hlavní roli v obratu sehrála zpráva Mezinárodní energetické agentury (IEA), podle které světová nabídka ropy v letošním roce poroste rychleji, než se původně očekávalo. Důvodem je především plánované zvýšení produkce skupiny OPEC+ v čele se Saúdskou Arábií a Ruskem. OPEC ve své vlastní zprávě sice ponechal relativně vysoký výhled růstu globální poptávky po ropě pro roky 2025 a 2026, zároveň ale zdůraznil, že světová ekonomika si zatím drží solidní růstový trend. To může znamenat, že dlouhodobé vyhlídky spotřeby ropy zůstávají pozitivní, avšak krátkodobě je trh zatížen vysokými zásobami a zvýšenou těžbou. Společnost SDIC Futures ve své denní analýze upozornila, že ropný trh je rozkročen mezi dvěma protichůdnými tlaky – na jedné straně stojí obavy z nadměrné nabídky a na straně druhé riziko výpadků dodávek. Jenže geopolitické faktory podle ní už nedokážou ceny podporovat tak, jako tomu bylo v minulosti, protože fundamentální přebytek je příliš výrazný. OPEC+ se navíc dohodl, že od října dále zvýší své těžební kvóty. Saúdská Arábie, hlavní hráč kartelu, se snaží znovu získat podíl na světovém trhu a výrazně navyšuje vývoz do Číny. Podle obchodních zdrojů by měla státní společnost Aramco dodat v říjnu do Číny zhruba 1,65 milionu barelů denně, zatímco v září to bylo 1,43 milionu barelů. Tento krok může ještě více posílit tlak na globální nabídku a brzdit snahy o stabilizaci cen. Zdroj: BurzovniSvet.cz V Rusku, které je po Spojených státech druhým největším producentem ropy, navíc došlo k poklesu příjmů z prodeje ropy a ropných produktů. V srpnu se dostaly na jednu z nejnižších úrovní od začátku války na Ukrajině. To ukazuje, že i když Moskva patří k hlavním producentům, její schopnost generovat příjmy z ropy je limitována kombinací nižších cen a přetrvávajících sankcí. Důležitým faktorem jsou také americké zásoby. Energetická informační agentura (EIA) ve středu oznámila, že zásoby ropy v USA minulý týden vzrostly o 3,9 milionu barelů a dosáhly 424,6 milionu barelů. Vyšší zásoby obvykle signalizují nižší poptávku nebo nadměrnou produkci, což opět tlačí ceny směrem dolů. Vývoj na trhu s ropou tak zůstává nejednoznačný. Na jedné straně stojí geopolitická rizika, která by v minulosti mohla vést k rychlému růstu cen. Na straně druhé však převažuje realita v podobě vysokých zásob, rostoucí těžby a obav o poptávku. Dokud se tento nepoměr nezmění, je pravděpodobné, že ceny ropy zůstanou pod tlakem.