Rozpočet počítá se schodkem 286 miliard korun, tedy vyšším než letos plánovaných 241 miliard i loňských 271,4 miliardy korun. Podle opozice jde o dokument, který je „děravý jako cedník“ a navíc postrádá základní data potřebná k veřejné kontrole. Vláda naopak návrh označuje za rozpočet pro bezpečnost, energetickou nezávislost a udržení sociální stability.<!– DIP popup–>Kritika ze strany hnutí ANONejostřejší slova pronesla předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová, která upozornila na nedostatek transparentních údajů. Podle ní návrh poprvé neobsahuje přílohy, jež v minulosti umožňovaly odbornou debatu – například členění příjmů a výdajů, mandatorní a kvazimandatorní položky či seznam dotačních programů. „Veřejnost tak nemá možnost zjistit ani základní věci, jako jsou provozní výdaje státu,“ zdůraznila.Schillerová dodala, že samotná výše deficitu není největším problémem. Podle ní rozpočet ohrožuje systém zdravotní péče, který byl již loni v deficitu, a zároveň omezuje investice do dopravní a železniční infrastruktury, jež mají meziročně klesnout o 27 procent. Návrh nepočítá ani s růstem platů většiny státních zaměstnanců. Podle Schillerové tak dokument neumožňuje reálné hospodaření a oslabuje budoucí růst.Reakce Pirátů a SPDKriticky se k návrhu postavili také Piráti. Jejich předseda Zdeněk Hřib považuje deficit za důsledek chybného přístupu ministra financí, který se podle něj soustředí pouze na krátkodobé škrty. Jako příklad uvedl omezení podpory sousedských dětských skupin. Hřib zároveň zdůraznil, že vládní politika zanedbává systematickou podporu dostupného bydlení, což podle něj brzdí mobilitu pracovní síly a oslabuje hospodářský růst.Podobně i SPD kritizuje návrh jako „astronomické zadlužení“, které podle jejich lídra Tomia Okamury povede k růstu inflace. Místopředseda rozpočtového výboru Jan Hrnčíř označil dokument za neprůhledný a neumožňující reálné hospodaření. Podle SPD rozpočet zanedbává klíčové oblasti, jako je zdravotnictví a doprava, zatímco obsahuje miliardy na podporu Ukrajiny, které by podle hnutí měly směřovat k českým občanům. Chcete využít této příležitosti?Postoj TOP 09 a obhajoba vládyVýhrady k rozpočtu mají i vládní strany. Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová označila za podhodnocené kapitoly spadající pod její stranu – tedy zdravotnictví a vědu. Připomněla, že právě rozpočet ministerstva zdravotnictví má meziročně klesnout o 4,7 miliardy korun. TOP 09 proto plánuje na dalších jednáních prosazovat navýšení prostředků do vědy, výzkumu i zdravotnictví.Ministr financí Stanjura však návrh hájí. Podle něj rozpočet zajišťuje sociální smír, posiluje obranu a energetickou nezávislost a zároveň plní zákonné požadavky včetně postupného snižování strukturálního deficitu. Stanjura zdůraznil, že dokument obsahuje rekordní objem národních investic a mírné navýšení financování vědy a výzkumu.Návrh rozpočtu se tak stal jedním z nejostřeji sledovaných politických témat. Opozice ho odmítá jako neprůhledný a krátkozraký, zatímco vláda zdůrazňuje jeho bezpečnostní a stabilizační rozměr. Vzhledem k rozsahu deficitu i rozdílným prioritám jednotlivých stran lze očekávat, že jednání o rozpočtu na příští rok budou patřit k nejsložitějším za poslední roky. Spor se přitom nevede jen o výši zadlužení, ale i o samotnou transparentnost a důvěryhodnost vládního hospodaření.Jedním z nejvýraznějších problémů, na který opozice poukazuje, je nedostatek detailních dat. Transparentnost je přitom klíčová nejen pro odborníky, ale i pro veřejnost. Bez přesného členění výdajů a příjmů není možné sledovat, zda stát skutečně hospodaří efektivně a zda se veřejné finance využívají tam, kde mají největší přínos.Dalším tématem je rostoucí zadlužení, které se podle kritiků stává dlouhodobě neudržitelným. Opozice varuje, že pokud vláda nezmění přístup, může se Česká republika dostat na trajektorii, z níž bude složité ustoupit. Zadlužení zároveň omezuje prostor pro reakci na případné budoucí krize.Zastánci vládního návrhu ale zdůrazňují, že současný deficit je částečně způsoben mimořádnými položkami, například půjčkou na výstavbu jaderných bloků v Dukovanech nebo vyššími výdaji na obranu. Podle nich jde o investice, které se státu v dlouhodobém horizontu vyplatí a posílí jeho stabilitu i bezpečnost.Rozhodující bude, jaké úpravy rozpočet ještě projde při projednávání v Poslanecké sněmovně. Lze očekávat tvrdá jednání, protože opozice požaduje zásadní změny, zatímco vláda bude obhajovat současný návrh. Schvalování rozpočtu tak může přinést nejen politické střety, ale i debatu o samotném směřování české hospodářské politiky.