Obchodní války prezidenta Donalda Trumpa se stávají určujícím faktorem globální ekonomické politiky. Indie je jedním z hlavních příkladů země, která čelí tvrdému americkému tlaku. Washington uvalil na řadu indických produktů, od textilu až po solární panely, 50% cla. Důvodem je pokračující dovoz ruské ropy, který se navzdory tlaku USA nezmenšuje, ba naopak – podle informací agentury Reuters se očekává, že v září dokonce vzroste. Indický premiér Narendra Modi mezitím připravuje první návštěvu Číny po sedmi letech. Tento krok je symbolický, protože ukazuje, že Dillí hledá alternativní partnery a snaží se posílit vztahy s Pekingem. Profesor Devashish Mitra ze Syracuse University zdůrazňuje, že právě současné napětí může Indii a Čínu přiblížit natolik, že by Dillí mohlo zvážit i vstup do asijské dohody o volném obchodu vedené Čínou. Takové sbližování by mělo zásadní důsledky nejen pro samotnou Indii, ale i pro rovnováhu sil v Asii. Ministr financí USA Scott Bessent tento týden uvedl, že jednání s Indií původně začala slibně, ale později se protáhla a komplikovala. Připomněl také, že zatímco produkty jako iPhony od Apple (AAPL) či některé generické léky jsou z 50% cel vyňaty, prezident Trump už avizoval, že brzy zavede nová odvětvová cla i v těchto oblastech. To jen dokresluje, jak napjatá je situace a jak obtížné bude najít kompromis. Zdroj: Getty Images Mexiko zvažuje obrácený postup a blíží se k USA Na opačné straně stojí Mexiko, které zvažuje zavedení nových cel na čínské zboží. Tento krok by znamenal jasný signál o sblížení s USA a vzdálení se od Asie. Podle informací Bloomberg News by se nová cla měla týkat automobilů, textilu či plastů a mohla by být oficiálně představena v rámci návrhu rozpočtu na rok 2026. Pro Mexiko je rozhodování strategické. V příštím roce čeká zemi klíčové jednání o obnovení dohody USMCA, která upravuje obchodní vztahy mezi USA, Mexikem a Kanadou. Analytici z Capital Economics poznamenali, že Trumpovou nejvyšší prioritou je zajistit, aby Čína neměla přístup do amerických dodavatelských řetězců prostřednictvím třetích zemí. Mexiko je proto podle jejich hodnocení „zvlášť citlivé na tlak USA“, protože jeho ekonomika je silně navázána na americkou poptávku. Pokud mexická vláda skutečně zavede vyšší cla, bude to nejen krok vstříc Washingtonu, ale i potvrzení, že některé země volí pragmatické partnerství s USA, a to i za cenu napětí s asijskými partnery. Japonsko, Jižní Korea a EU mezi závazky vůči USA a domácím odporem Zatímco Indie a Mexiko představují dva protichůdné příklady, řada dalších zemí se pohybuje někde uprostřed. Japonsko sice uzavřelo obchodní dohodu s USA, ale doma čelí silnému odporu. Nejvyšší japonský vyjednavač Ryosei Akazawa dokonce na poslední chvíli zrušil plánovanou cestu do Washingtonu. Tokio totiž tlačí na USA, aby snížily cla na automobily a autodíly a vyřešily otázku „kumulace“ cel, která nyní přesahují původně zamýšlených 15 %. Tento krok ukazuje, že implementace dohod není vůbec jednoduchá a často naráží na složité detaily. Jižní Korea čelí podobným výzvám. Její prezident Lee Jae Myung tento týden osobně navštívil Washington, aby se pokusil vyjednat výhodnější podmínky. Trump však po jednání v Bílém domě poznamenal, že pokus měl jen malý účinek a že „zachovali stejnou dohodu“. Tento vývoj naznačuje, že Trumpova administrativa není ochotna dělat větší ústupky ani u blízkých spojenců. Evropská unie se mezitím posunula v legislativním procesu směrem k odstranění cel na průmyslové zboží z USA, což je jeden z hlavních požadavků Washingtonu. Pokud by k tomu došlo, otevřela by se cesta k plné implementaci obchodní dohody mezi USA a EU. Zde je vidět, že americká cla nevedou jen ke konfliktům, ale mohou být i katalyzátorem pro nové dohody. Globální ekonomika rozpolcená mezi vlivem USA a Číny Celkově se ukazuje, že Trumpova cla nutí země jasněji se vymezit. Některé, jako Mexiko či EU, se přibližují k USA a volí pragmatické partnerství, zatímco jiné, jako Indie, se postupně sbližují s Čínou a Ruskem. Pro mnohé státy je ale situace složitá, protože musí balancovat mezi ekonomickými zájmy a politickým tlakem. Tento vývoj jen potvrzuje, že cla nejsou jen technickým nástrojem obchodní politiky, ale také mocným geopolitickým instrumentem. Trumpova administrativa je využívá k přetváření globálních dodavatelských řetězců a k posílení americké vyjednávací pozice. Zároveň však tato strategie nutí spojence i protivníky k zásadním rozhodnutím, která mohou změnit mapu světového obchodu na dlouhá léta dopředu. Zdroj: Shutterstock