Americký prezident Donald Trump podepsal prohlášení, kterým zavádí poplatek 100 000 dolarů za žádost o vízum H-1B. Tato víza jsou klíčová pro americké technologické společnosti, které je využívají k zaměstnávání zahraničních odborníků. Bezprostředně po oznámení začaly velké firmy vydávat nouzové pokyny, aby chránily své zaměstnance před nejistotou. Společnosti Amazon (AMZN) a Microsoft (MSFT) doporučily držitelům víz H-1B, aby dočasně neopouštěli USA, dokud nebudou pravidla jasně stanovena. Zaměstnance, kteří jsou momentálně v zahraničí, vyzvaly k návratu před tím, než opatření vstoupí v platnost. Podle amerického ministerstva vnitřní bezpečnosti získaly tyto dvě firmy v posledním fiskálním roce více než 15 000 víz H-1B. Podobně postupovala i JPMorgan (JPM), která svým zaměstnancům doporučila necestovat, a Goldman Sachs (GS) varoval pracovníky, aby byli obezřetní při mezinárodních cestách. Zdroj: Shutterstock Imigrační právnická firma Fragomen doporučila svým klientům, aby se co nejdříve vrátili do USA. Vzhledem k zmatku kolem výkladu nového pravidla panovala značná nejistota, zda se poplatek bude vztahovat i na stávající držitele víz. Bílý dům upřesňuje pravidla Tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt v sobotu potvrdila, že poplatek se bude vztahovat pouze na nové žadatele, nikoli na ty, kteří již víza H-1B mají nebo si je prodlužují. Dodala, že opatření vstoupí v platnost až v příštím cyklu. Držitelé víz tak mohou nadále cestovat za stejných podmínek jako dříve. Její prohlášení ale bylo v rozporu s pátečními slovy ministra obchodu Howarda Lutnicka, který naznačil, že poplatek bude uplatňován každoročně. Situaci musel uklidňovat i ředitel amerických služeb pro občanství a imigraci Joseph Edlow, který nařídil úředníkům, aby jejich rozhodnutí byla v souladu s nově vyjasněnými podmínkami. Cílem opatření je podle Bílého domu podpořit zaměstnávání amerických pracovníků a poskytnout firmám větší jistotu při najímání. V loňském roce bylo schváleno asi 400 000 žádostí o H-1B, přičemž většina se týkala prodloužení stávajících víz. Kritika a geopolitické důsledky Technologický sektor reagoval na krok prezidenta kriticky. Garry Tan, šéf inkubátoru Y Combinator, označil poplatek za „obrovský dar pro zahraniční technologická centra“, která mohou přilákat špičkové talenty, jež by jinak mířily do Silicon Valley. Varoval, že ve chvíli, kdy USA soupeří ve vývoji umělé inteligence, vysílá země zahraničním vývojářům signál, aby tvořili jinde. Podobně se vyjádřil Goldy Hyder, prezident obchodní rady Kanady, který vyzval k posílení kanadské strategie na přilákání kvalifikovaných pracovníků. Podle něj by Kanada měla „zdvojnásobit úsilí“, aby využila příležitosti, kterou jí americké restrikce otevírají. Alex Tapscott z Ninepoint Partners dodal, že ztráta Ameriky může být ziskem Kanady. Evropské firmy také vidí příležitost. Adrien Nussenbaum, spoluzakladatel francouzské společnosti Mirakl, prohlásil, že Evropa se díky tomuto rozhodnutí může stát atraktivnějším místem pro vysoce kvalifikované odborníky a posílit svou roli globálního inovačního centra. Reakce Indie a vědecké komunity Indičtí občané tvoří největší skupinu příjemců víz H-1B. Indické ministerstvo zahraničních věcí upozornilo, že změna může mít humanitární důsledky, protože by mohla narušit rodinné vztahy a komplikovat život tisícům indických pracovníků v USA. Indie zároveň zdůraznila, že výměna talentů je prospěšná pro hospodářství obou zemí. Zdroj: Shutterstock Obavy vyjádřila i akademická obec. David Ho, klimatolog z Havajské univerzity, uvedl, že nové poplatky by mohly negativně zasáhnout vědecký výzkum, protože Spojené státy se silně spoléhají na zahraniční odborníky přijíždějící na H-1B víza. Podle něj by opatření „dále poškodilo americkou vědu“. Klíčový moment pro globální talenty Rozhodnutí prezidenta Trumpa znovu otevírá širší debatu o tom, jak Spojené státy přistupují k imigraci kvalifikovaných pracovníků. Na jedné straně stojí argument ochrany domácí pracovní síly, na straně druhé hrozba, že přísnější podmínky odradí talenty, které jsou nezbytné pro udržení technologického náskoku USA. Z pohledu konkurence v oblasti inovací, a zejména v závodě o rozvoj umělé inteligence, jde o zásadní téma s globálním dosahem.