Realita však často vypadala jinak – místo více volného času jsme se ocitli ještě pevněji připoutáni ke svým pracovním stolům. Průlomový výzkum společnosti GoTo nyní naznačuje, že se situace začíná měnit. Umělá inteligence už neslibuje jen vyšší produktivitu, ale vytváří podmínky pro nový přístup k práci, který lze označit jako „práci zaměřenou na rozvoj“.

Podstatou tohoto přístupu není maximalizace výkonu, ale důraz na lidský růst, kreativitu a rovnováhu mezi profesním a osobním životem. Čísla mluví jasně: 51 % zaměstnanců věří, že AI časem učiní fyzické kanceláře zbytečnými. Až 62 % by navíc upřednostnilo práci na dálku s podporou AI před tradičním kancelářským prostředím. Nejde přitom o odmítnutí mezilidských vztahů, ale o znovuzískání autonomie – možnosti rozhodovat, kde, kdy a jak se do práce zapojit.

Výsledky odpovídají i širším trendům. Sedm z deseti pracovníků uvádí, že AI jim přináší větší flexibilitu a vyváženější vztah mezi pracovním a soukromým životem. V praxi to znamená více prostoru na soustředěné přemýšlení, možnost přirozeného pohybu během dne a respekt k odpočinku tehdy, když je skutečně potřebný.

Nová integrace místo starých modelů

Tradiční přístupy k produktivitě pracovaly s člověkem jako s „oddělenými částmi“ – mozek měl být zaměřen výhradně na výkon, tělo na přítomnost v kanceláři a výsledkem byla často fragmentovaná pracovní zkušenost. Pracovní prostředí vylepšená AI však přinášejí opačný trend: integraci.

Když 66 % zaměstnanců říká, že díky AI mohou „pracovat kdekoli bez ztráty produktivity“, vyjadřují tím možnost sladit pracovní rytmus se svými přirozenými energetickými cykly. Mohou se účastnit porad při procházkách, řešit problémy při pohybu nebo využívat prostředí, které podporuje hlubší myšlení.

Tento posun však naráží na rozpor mezi vnímáním vedení a zaměstnanců. Až 91 % IT lídrů věří, že jejich firmy využívají AI efektivně k podpoře distribuovaných týmů. Souhlasí s tím ale jen 53 % zaměstnanců, kteří pracují na dálku či hybridně. Rozdíl tedy není v samotném zavádění technologií, ale v tom, zda jsou používány k replikaci starých modelů, nebo k podpoře skutečného lidského rozvoje.

Organizace, které dokážou tuto mezeru překlenout, se ptají jinak: místo „Jak zvýší AI produktivitu?“ hledají odpověď na otázku „Jak vytvoří AI podmínky, ve kterých se lidé mohou plně rozvíjet?“. Zaměřují se na tři pilíře: pohyb (flexibilitu pracovat v různých prostředích), myšlení (čas na reflexi a kreativní práci) a odpočinek (schopnost odpojit se a dobít energii).

Překonávání generačních rozdílů

Jedním z překvapivých zjištění výzkumu je, že pozitivní vliv AI na práci se netýká jen mladších generací. Ukazuje se, že napříč celým věkovým spektrem – od 90 % pracovníků generace Z až po 74 % zástupců babyboomers – lidé hlásí vyšší produktivitu při práci na dálku podporované AI.

To zpochybňuje dlouho zakořeněné předsudky, že starší zaměstnanci jsou k technologiím méně otevření. Ve skutečnosti, když technologie respektuje lidské potřeby a nesnaží se je přizpůsobit rytmu strojů, mohou z ní těžit všichni. Výsledkem je generační jednota: ne v tom smyslu, že by všichni pracovali stejným způsobem, ale že každý může využít nástroje v souladu se svými schopnostmi a preferencemi.

Výzkum také ukazuje posun v prioritách. Více než 60 % zaměstnanců si myslí, že organizace by měly upřednostnit investice do AI před luxusním kancelářským vybavením. Nejde o to nahrazovat lidskou zkušenost technologií, ale o pochopení, že skutečná pracovní zkušenost vzniká z možnosti vykonávat smysluplnou práci s dostatečnou podporou a flexibilitou.

Cesta k budoucímu pracovišti

AI už mění podobu práce a její dopady jsou patrné napříč odvětvími i generacemi. Klíčovou otázkou není, zda k transformaci dojde, ale jakým směrem se vydáme. Firmy stojí před volbou: využít AI k sofistikovanějším formám sledování a řízení produktivity, nebo ji použít k vytvoření prostředí, které skutečně rozvíjí lidský potenciál.

Druhá možnost přináší jasnou konkurenční výhodu. Organizace, které investují do AI jako do nástroje rozvoje, mohou získat zaměstnance, kteří jsou nejen produktivnější, ale také kreativnější, angažovanější a schopnější přinášet inovace. Tím se naplňuje dlouho slibovaná role technologie – ne pouze optimalizovat výkon, ale umožnit lidem prosperovat.

Výzkum GoTo naznačuje, že zaměstnanci jsou na tuto změnu připraveni. Mnozí už vnímají AI jako prostředek, který jim umožňuje najít lepší rovnováhu a zapojit se do práce smysluplnějším způsobem. Otevřená otázka však zní, zda jsou na stejný krok připraveni i jejich vedoucí. Budoucnost práce tak závisí na ochotě organizací změnit priority – od pouhé produktivity k podpoře lidského rozvoje.