Ministr energetiky také tvrdí, že evropské klimatické předpisy ohrožují obchodní dohodu s Trumpovou administrativou Spojené státy požadují, aby Evropská unie zastavila nákupy ruského plynu a ropy, pokud chce, aby Washington zpřísnil sankce proti Moskvě. Americký ministr energetiky Chris Wright označil obchod s ruskými surovinami za financování „válečného stroje“ Vladimira Putina a zdůraznil, že Evropa by se měla místo toho orientovat na nákupy amerického LNG a dalších fosilních paliv. Podmínky obchodní dohody Součástí obchodní dohody mezi USA a EU je závazek evropských zemí nakoupit do konce roku 2028 americkou energii v hodnotě 750 miliard dolarů. Wright uvedl, že pokud by Evropa jasně stanovila hranici a přestala kupovat ruské energetické suroviny, USA by byly připraveny přistoupit k sankcím vůči Rusku mnohem agresivněji. Dodal také, že spolehliví dodavatelé a spojenci jsou pro Evropu ekonomicky výhodnější než závislost na Moskvě. Brusel mezitím připravuje legislativu, která má do roku 2028 postupně odstranit ruský plyn a ropu. Překážkou je odpor některých členských států, zejména Maďarska a Slovenska, které nadále využívají levnější dodávky z Ruska. Podle think-tanku Ember tvořil ruský plyn v roce 2024 asi 14 % celkového dovozu fosilních paliv do EU, což je pokles oproti 40 % v roce 2022, ale zároveň nárůst proti roku 2023 kvůli vyšším dovozům LNG. Spor o klimatická pravidla Wright během jednání v Bruselu také ostře kritizoval evropské klimatické předpisy, které podle něj ohrožují samotnou obchodní dohodu. Mechanismus uhlíkového cla (CBAM), regulace metanu i směrnice CSDDD podle něj vytvářejí „obrovská právní rizika“ pro americké firmy. Wright prohlásil, že cíl nulových emisí do roku 2050 je „monstrózní program ochuzování lidí“ a není reálně uskutečnitelný. Trumpova administrativa už dříve odstoupila od Pařížské klimatické dohody a nyní se snaží vyjednat podmínky, které více vyhovují americkým producentům fosilních paliv. Velké společnosti jako Exxon varují, že evropská legislativa je pro ně nevýhodná, a žádají, aby Washington v obchodních jednáních tlačil na úpravy. Budoucnost energetické spolupráce Brusel chce naopak urychlit rozvoj obnovitelných zdrojů a snížit závislost na dovozu plynu. Obnovitelné zdroje dnes pokrývají přibližně čtvrtinu konečné spotřeby energie v EU. Přesto tlak USA ukazuje, že obchodní i politická rovnováha mezi spojenci není samozřejmostí. Spor o to, zda se EU více přikloní k americkým fosilním palivům, nebo k vlastní zelené transformaci, může zásadně ovlivnit její energetickou bezpečnost i konkurenceschopnost. Důsledky pro evropskou politiku Výzva USA staví EU do složité pozice. Na jedné straně čelí tlaku Washingtonu, aby posílila sankce proti Rusku, na druhé straně musí brát ohled na členské státy, které stále nakupují ruský plyn a obávají se vysokých cen energie. Politické rozpory uvnitř EU tak mohou oslabit její vyjednávací sílu. Ekonomické dopady Přesměrování energetických toků směrem k americkému LNG by znamenalo značné investice do infrastruktury – terminálů a přepravních kapacit. Pro některé státy by šlo o finančně náročné řešení, zejména pokud by se zároveň zpřísňovaly klimatické regulace. Přechod od ruského plynu by tak nemusel být plynulý a mohl by krátkodobě zvýšit ceny. Konflikt klimatických a obchodních cílů EU se dlouhodobě profiluje jako lídr v ochraně klimatu. Pokud by ustoupila od svých ambiciózních cílů, oslabila by svou důvěryhodnost na mezinárodní scéně. Na druhou stranu je zřejmé, že tlak USA a obavy firem mohou vést ke změnám či zjednodušením některých opatření. Vzniká tak napětí mezi obchodními zájmy a environmentálními závazky. Perspektiva vztahů EU a USA Budoucnost obchodní dohody a energetické spolupráce bude záviset na schopnosti obou stran nalézt kompromis. EU se snaží diverzifikovat své zdroje, zatímco USA prosazují vlastní fosilní paliva. Pokud se nepodaří sladit klimatickou politiku a obchodní zájmy, může být ohrožena nejen dohoda o energii, ale i širší transatlantické partnerství.