Vláda je připravena posílit rozpočet ministerstva dopravy na příští rok, aby mohla plynule pokračovat výstavba dopravní infrastruktury. V pořadu Partie na CNN Prima News to uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Současný návrh státního rozpočtu podle něj zatím odráží nižší přísun evropských fondů, které v minulosti tvořily významnou část peněz pro dopravu. Ministerstvo financí chce proto znovu prověřit, u kterých projektů by se dalo evropské spolufinancování navýšit, a podle výsledku případně rozpočet dopravy posílit. Exministryně financí a předsedkyně poslanců hnutí ANO Alena Schillerová upozornila, že právě na tomto navýšení bude záviset, zda se podaří dostavět dálnice a rozjet nové stavby. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) zároveň v České televizi potvrdil platnost plánu dokončit základní dálniční síť do roku 2033. <!-- DIP popup--> Co je v návrhu rozpočtu pro dopravu a proč klesá První návrh státního rozpočtu, který ministerstvo financí zveřejnilo minulý týden, počítá pro ministerstvo dopravy s výdaji ve výši přes 106,6 miliardy korun. V meziročním srovnání jde o pokles zhruba o 33 miliard korun. Podle ministra dopravy Kupky by při takto nastavených parametrech resortu chybělo až 60 miliard korun, což označil za nepřijatelné. Stanjura k tomu dodal, že aktuální podoba rozpočtu je „pracovní materiál“ a že se neobává, že by dopravní projekty neměly pokračovat. Důvodem nižší sumy je právě slabší příliv prostředků z evropských zdrojů, přičemž národní financování bylo oproti začátku volebního období výrazně posíleno. Ministerstvo financí proto znovu prověří, které projekty by šlo z evropských peněz podpořit ve větším rozsahu; pokud se ukáže prostor, rozpočet kapitoly dopravy se podle Stanjury adekvátně upraví. Kupka v Otázkách Václava Moravce zdůraznil, že plán na dostavbu základní dálniční sítě do roku 2033 platí i při současném návrhu pro příští rok. Probíhají jednání o tom, jak zajistit peníze navíc, aby bylo možné dokončit rozestavěné úseky a zároveň zahájit připravené stavby. Pokračování investic do dopravní infrastruktury podpořil také ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Politické scénáře: možné přepracování rozpočtu a provizorium Pokud by po říjnových sněmovních volbách vládlo hnutí ANO, plánuje podle Schillerové návrh státního rozpočtu vrátit vládě k přepracování. V takovém případě by Česká republika na začátku roku 2026 vstoupila do rozpočtového provizoria. První místopředseda ANO Karel Havlíček v České televizi odhadl, že by provizorium trvalo přibližně šest až sedm týdnů, tedy do druhé poloviny února. Stanjura v debatě uvedl, že rozpočtové provizorium je technická záležitost a za důležitější považuje výši deficitu. Reagoval i na vystoupení Schillerové slovy, že „deficit bude zase 500 miliard korun nebo vyšší“. Konečný návrh rozpočtu musí koaliční vláda Petra Fialy (ODS) poslat do Sněmovny do konce září. Vzhledem k tomu, že volby do Poslanecké sněmovny se konají začátkem října, návrh v závěru nynějšího volebního období spadne tzv. pod stůl. Očekává se, že kabinet – již v demisi – předloží rozpočet nové Sněmovně po jejím ustavení, pravděpodobně v listopadu. V této souvislosti se tak přirozeně diskutuje o harmonogramu jednání i o tom, jak rychle by bylo možné případné změny v návrhu projednat. Celkový deficit a mimořádné položky: obrana a Dukovany Ministerstvo financí navrhlo na příští rok státní rozpočet se schodkem 286 miliard korun, oproti letos plánovanému deficitu 241 miliard korun. Za prohloubením stojí zejména vyšší výdaje na obranu a návratná půjčka na výstavbu nových jaderných bloků v Dukovanech. Konkrétně jde o 30,7 miliardy korun nad hranici dvou procent HDP na obranu a o 18,3 miliardy korun na půjčku pro jaderný projekt. Ministerstvo financí zároveň uvádí, že bez těchto mimořádných položek by se deficit pohyboval na úrovni 237 miliard korun. Schillerová znovu zopakovala, že s návrhem v aktuální podobě podle ní nelze hospodařit. Pokud by ANO získalo většinu, počítá s návratem rozpočtu k přepracování, i za cenu krátkého provizoria, které sama nepovažuje za ideální. Havlíček doplnil, že předělání rozpočtu by byla otázka několika týdnů a provizorium by nepředstavovalo zásadní problém. Naopak Stanjura akcentoval, že klíčová je kontrola deficitu a že úvahy o opětovném rychlém nárůstu strukturálního schodku považuje za varovné. Součástí sporu je i debata o příjmové straně rozpočtu. Schillerová zmiňovala boj se šedou ekonomikou – včetně nové verze EET, otázky převodních cen či výplat „na ruku“ – a také využití potenciálu ekonomického růstu. Poukazovala na to, že stát podle ní loni na hlavních daních nevybral 35 miliard korun proti plánu. Stanjura kontruje, že na DPH lze z nepřiznané ekonomiky získat ještě 18 miliard ročně, zároveň však dodal, že představa, že by daňově osvobozené spropitné bylo receptem na desítky miliard, je mylná. Koalice SPOLU podle něj v příštím volebním období nechystá daňové reformy a chce ponechat daňový systém beze změn. Debata se tak stáčí zpět k dopravě: na tom, zda se podaří rozpočet kapitoly posílit o desítky miliard a současně udržet celkový deficit pod kontrolou, bude záviset tempo dostavby dálnic i start nových staveb. Základní linie je zřejmá: vláda deklaruje ochotu rozpočet posílit podle reálně dostupných evropských zdrojů a priorit, opozice trvá na přepracování celého návrhu a je připravena přijmout krátké provizorium jako přechodnou fázi. Obě strany se přitom shodují, že dopravní investice jsou důležité pro hospodářský růst – spor se vede o cestu, jak k nim v rozpočtových mantinelech dojít.