Největší kryptoměna světa zaznamenala během jednoho víkendu propad o 15,4 % ze svého historického maxima, kterého dosáhla jen několik dní předtím. Tento pokles tak překonal i legendární říjnový krach z roku 1929, kdy index Dow Jones Industrial Average ztratil 12,8 %. Ačkoli se bitcoin po propadu částečně stabilizoval, odborníci se shodují, že takové výkyvy jsou přirozenou součástí jeho existence – a že podobné otřesy se pravděpodobně budou opakovat.Mnoho nadšenců kryptoměn se snažilo vysvětlit tento prudký pokles jako ojedinělou anomálii způsobenou krátkodobými faktory – například „bleskovým výprodejem“, přehnanými spekulacemi nebo panikou několika velkých držitelů. Jenže podle řady ekonomických teorií i historických dat jde o nevyhnutelný jev. Krachy jsou prostě součástí dynamiky každého finančního trhu, ať už jde o akcie, měny, nebo právě kryptoměny.Na tuto skutečnost upozorňuje už studie publikovaná v roce 2002 v prestižním vědeckém časopise Nature, která položila teoretické základy chování trhů v době kolapsů. Výzkumníci tehdy popsali tzv. teorii mocninných zákonů, podle které mají všechny finanční trhy společné rysy v tom, jak často a jak hluboko dochází k propadům. Ať už se jedná o akciové trhy, komodity nebo digitální aktiva, rozložení propadů má podobný vzorec – liší se jen měřítkem. Jinými slovy, krachy nejsou výjimkou, ale statistickou jistotou.Autoři teorie došli k závěru, že tyto propady vznikají přirozeně, protože trh je vždy ovládán několika velkými účastníky. Když tito „velcí hráči“ začnou prodávat současně, dochází k prudkým pádům cen. Tento mechanismus se opakuje napříč všemi epochami a trhy – a žádná regulace, algoritmus ani technologie ho nedokáže zcela eliminovat. Regulační zásahy mohou podobné události pouze oddálit, ale nepřekonají základní psychologii a strukturu trhu.Tento výzkum dobře ilustruje, proč jsou argumenty mnoha krypto investorů spíše snahou o sebeuklidnění. Například tzv. „bleskový propad“, o němž mluvili komentátoři, není žádným specifickým jevem. Každý prudký pokles je bleskový, pokud se odehraje v krátkém časovém úseku. A pokud během jediného dne zmizí miliardy dolarů tržní hodnoty, je irelevantní, jak ho nazveme – jde prostě o krach.Dalším často zmiňovaným vysvětlením bylo, že výprodej způsobili „pouze“ někteří velcí držitelé bitcoinu. To je sice pravda, ale přesně to potvrzuje samotnou teorii: většina propadů vzniká právě tehdy, když největší investoři začnou hromadně realizovat zisky nebo omezovat riziko. Trh, který je na těchto účastnících závislý, pak reaguje lavinově – a přidávají se menší obchodníci, automatické příkazy typu stop-loss i algoritmické strategie.Zajímavé je, že mnozí analytici obviňují samotný trh z „příliš velkého rizika“. Tento argument se objevuje po každém propadu – ale právě pocit rostoucího rizika je tím, co spouští paniku a prodejní vlnu. Jak ukazuje historie, trhy nejsou ničím jiným než souhrnem emocí a očekávání účastníků, a když se tyto emoce změní z euforie na strach, ceny padají volným pádem.Chcete využít této příležitosti?Bitcoin USD Price  Propad bitcoinu tak není selháním technologie, ale přirozeným důsledkem jeho tržní struktury. Kryptoměny, navzdory své decentralizaci, zůstávají vystaveny lidské psychologii, spekulacím a hromadnému chování. Bitcoin je stejně zranitelný jako jakýkoli jiný trh – možná dokonce více, protože postrádá tradiční stabilizační prvky, jako jsou centrální banky či regulační zásahy.Historie nás učí, že žádný trh není imunní vůči náhlým propadům. A stejně jako se akciové trhy po krachu z roku 1929 nakonec zotavily, i bitcoin se z těchto výkyvů obvykle vzpamatuje. Pro investory je proto nejdůležitější přijmout, že volatilita je jeho přirozeným rysem – a naučit se s ní žít, nikoli proti ní bojovat.