V posledních měsících se pojem „bublina v oblasti umělé inteligence“ stal sám o sobě symbolem přehnaného očekávání. Někteří analytici, jako například tým z Deutsche Bank, dokonce tvrdí, že tato bublina už praskla. Přesto se na trhu nadále hromadí kapitál, valuace prudce rostou a investoři sledují, jak se miliardy dolarů přesouvají do firem, které mnohdy ještě nevydělávají. A právě to je podle britského analytika Juliena Garrana důvodem, proč varuje, že současná AI horečka je 17krát větší než dotcomová bublina z přelomu tisíciletí. Neziskové startupy s hodnotou bilionu dolarů Podle Financial Times získalo deset startupů v oblasti AI, které nejsou ziskové, během posledních 12 měsíců tržní hodnotu téměř 1 bilion dolarů. Tento údaj sám o sobě vystihuje, jak přehřátý může být dnešní trh. Přestože mnozí na Wall Street začínají srovnávat současnou situaci s koncem 90. let, technologická komunita zůstává optimistická. Zastánci umělé inteligence tvrdí, že tato technologie promění všechny aspekty moderního života — od operačních systémů mobilů přes farmaceutický průmysl až po finance. A i kdyby šlo o bublinu, obhájci argumentují, že podobně jako dotcomová éra dala světu Amazon (AMZN) či samotný internet, i tato vlna zanechá trvalé dědictví. Garran: největší a nejnebezpečnější bublina v historii Analytik Julien Garran z britské společnosti MacroStrategy Partnership se však na věc dívá jinak. Ve své nedávné zprávě označil současný vývoj za „největší a nejnebezpečnější bublinu, jakou svět kdy viděl“. Podle jeho analýzy dochází ve Spojených státech k masivnímu nesprávnému rozdělování kapitálu, což vytváří nerovnováhu ještě větší než v době dotcomů nebo realitní krize roku 2008. Garran tvrdí, že investice do AI směřují do oblastí, které nemají reálnou ekonomickou návratnost. Kromě přehnaného očekávání vidí problém i ve strukturálních limitech samotné technologie. Podle něj platí zlaté pravidlo: „Pokud použijete velký jazykový model (LLM) k vytvoření nové aplikace nebo služby, nikdy to nebude komerčně životaschopné.“ Velké jazykové modely, na kterých stojí nástroje jako ChatGPT od OpenAI, podle něj sice fungují na vyspělých statistických principech, ale jejich schopnost generovat zcela nové a praktické inovace je omezená. Modely se učí na základě pravděpodobnosti výskytu slov a kódu, který už někde existuje. Výsledkem je systém schopný napodobovat, nikoli tvořit skutečně nové hodnoty. Bariéra škálovatelnosti a chybějící „killer app“ Dalším problémem je škálování. Každé další zlepšení modelů je finančně náročnější a přináší čím dál menší přidanou hodnotu. Garran tvrdí, že vývojáři narazili na bariéru škálovatelnosti, což dokládá i fakt, že od vydání ChatGPT-4 v březnu 2023 se laťka nijak dramaticky neposunula. „Kdyby se jim skutečně dařilo dělat revoluční pokroky, viděli bychom každý rok modely, které jsou výrazně lepší než ty předchozí. To se ale neděje,“ říká Garran. Podle něj také žádná z AI společností zatím nevytvořila tzv. „killer app“, tedy aplikaci, která by změnila pravidla hry a stala se masově nepostradatelnou. Zatímco firmy jako Nvidia (NVDA) profitují z obrovské poptávky po čipech pro trénování modelů, většina ostatních účastníků ekosystému — od vývojářů LLM po provozovatele datových center — zůstává hluboce ztrátová. Ekosystém, který sám sebe neuživí Garran upozorňuje, že současný systém je závislý na trvalém přísunu kapitálu. Firmy utrácejí miliardy dolarů za výpočetní výkon, ale jejich projekty zatím negenerují zisky. Aby celý sektor přežil, musí se stále objevovat noví investoři ochotní vkládat další peníze. Tuto situaci přirovnává k nekonečnému kolu financování, které se může kdykoli zastavit. „Jakmile investoři přestanou věřit, že se jejich peníze někdy vrátí, všechno to skončí,“ dodává Garran. Mezi hlavní zdroje financování dnes patří například SoftBank (SFTBY), která podle Garrana financuje své závazky vůči OpenAI pomocí značného zadlužení. Dalším hráčem je Saúdská Arábie, která má díky svým finančním rezervám stále prostor investovat. Takových subjektů je však velmi málo, a proto varuje, že ekosystém AI může brzy narazit na své limity. Rostoucí nejistota investorů I mezi investory rizikového kapitálu začíná být patrná opatrnost. Startupy zaměřené na vývoj softwaru s využitím LLM už nejsou tak atraktivní, protože jejich ocenění dosáhlo extrémních hodnot. Podle Garrana se blíží chvíle, kdy trh přestane tolerovat neomezené financování projektů bez jasné cesty k zisku. Na otázku, zda se bublina již začíná vyfukovat, Garran odpovídá zdrženlivě: „Nemohu říci, že nastává deflace, ale jsme velmi blízko vrcholu.“ Připomíná, že umělá inteligence stále těží z euforie, která může přetrvávat ještě měsíce. Přesto se domnívá, že současná hodnota trhu není udržitelná. Co když se mýlí? Sám Garran připouští, že existují dva možné scénáře omylu. První spočívá v tom, že se mýlí v načasování a bublina vydrží déle, než očekává. V tom případě podle něj společnosti dál utrácejí za projekty, které reálně nepřinášejí ekonomickou hodnotu. To by mohlo vést k nižšímu budoucímu růstu HDP, protože kapitál by směřoval do neefektivních oblastí místo do těch, které lidé skutečně potřebují. Druhá možnost, připouští Garran, je ta, že se objeví „superinteligence“, která by mohla zcela změnit svět. Takový průlom by podle něj přinesl buď utopii, nebo dystopii. „Mohli bychom žít v ideálním světě, nebo v realitě připomínající Brave New World,“ říká. „Zatím ale nic nenasvědčuje tomu, že by se průmyslová společnost blížila k této hranici.“ Na závěr dodává: „Pokud se objeví důkazy, že se to skutečně děje, svůj názor okamžitě změním. Ale zatím jsem nic takového neviděl.“