Na tuto realitu reaguje i Armáda České republiky, která výrazně posiluje své schopnosti v oblasti kybernetické a informační obrany. Podle velitele informačních a kybernetických sil Radka Haratka je hlavním cílem ochrana kritické infrastruktury, obrana vojenských systémů a odolnost celé společnosti vůči dezinformacím a digitálním útokům.<!– DIP popup–>Nová doména moderního bojeKybernetická doména je ve srovnání s klasickými vojenskými složkami stále nová. „Pozemní síly existují stovky let, zatímco my fungujeme teprve šest let,“ uvedl Haratek. Jednotka informačních a kybernetických sil proto stále buduje své struktury a rozvíjí schopnosti, přičemž její hlavní úkoly zahrnují: ochranu systémů ministerstva obrany, podporu vojenských operací v informačním prostoru, a strategickou komunikaci směrem k veřejnosti. Jednou z priorit pro nadcházející roky je zabezpečení systémů zbraní a vojenských zařízení, aby vojáci mohli plně důvěřovat datům, se kterými pracují. Důraz je kladen nejen na detekci hrozeb, ale i na jejich rychlé vyhodnocení a reakci.Ačkoli armáda připravuje i útočné kybernetické operace, její hlavní pozornost směřuje k obraně. Ta je podle Haratka rozsáhlejší, komplexnější a vyžaduje více zdrojů než samotný útok. Obrana totiž zahrnuje nejen vojenské sítě, ale i prvky civilní infrastruktury, které jsou pro bezpečnost státu zásadní.Hybridní hrozby a ruská „salámová metoda“Velitel Haratek upozorňuje, že hybridní hrozby nejsou okamžité, ale mají postupný charakter, který veřejnost často podceňuje. „Rusko používá takzvanou salámovou metodu, kdy s přestávkami testuje naši obranu, sleduje reakce a zkouší, kam až může zajít,“ vysvětlil.Tento přístup vede k pozvolnému otupování pozornosti společnosti – lidé si na menší útoky zvyknou a přestanou je vnímat jako varování. Invaze Ruska na Ukrajinu podle Haratka ukázala, že digitální útoky a informační manipulace jsou dnes nedílnou součástí moderního válečného konfliktu.Pro českou armádu jsou útoky typu ransomware, DDoS nebo infiltrace sítí každodenní realitou. Tyto akce často nepocházejí jen od státních struktur, ale i od nestátních aktérů napojených na ruský režim.Chcete využít této příležitosti?Umělá inteligence zrychluje reakceV boji proti kybernetickým hrozbám armáda využívá i umělou inteligenci . AI pomáhá zejména s rychlejším vyhodnocováním incidentů, analýzou dat a doporučováním postupů operátorům.„Různé jazykové modely nebo nástroje využívající umělou inteligenci fungují většinou jako doporučující systémy – konečné rozhodnutí ale vždy dělá člověk,“ zdůraznil Haratek. Přestože tyto technologie dokážou odhalit anomálie a předvídat rizika, nejsou stoprocentně spolehlivé. Lidská kontrola a dohled tak zůstávají klíčovou součástí obranných procesů.Rozvoj AI navíc pomáhá v simulacích a školení, kdy se testují možné scénáře útoků. Díky tomu mohou týmy reagovat rychleji a přesněji i v reálných krizových situacích.Osvěta a vzdělávání jako základ odolnostiKybernetická bezpečnost se netýká jen armády. Podle Haratka je zásadní, aby se na zvyšování odolnosti podílela celá společnost. „Musíme hledat způsoby, jak veřejnost průběžně informovat a varovat, že hrozba stále trvá,“ uvedl.Zvyšování povědomí o kybernetických a informačních hrozbách je podle něj jedním z hlavních pilířů obrany. Důležitou roli hraje neustálé vzdělávání uživatelů, pravidelná aktualizace bezpečnostních protokolů a přizpůsobování novým trendům.Česká společnost podle Haratka není přímo ohrožená, ale nesmí ustrnout. Hybridní válka je dlouhodobý proces, v němž vyhrává ten, kdo si udrží trvalou pozornost a schopnost adaptace.Česká armáda proto nejen posiluje své vlastní kapacity, ale také spolupracuje s Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost a dalšími institucemi. Cílem je vytvořit robustní systém, který bude chránit nejen státní instituce, ale i ekonomiku, média a běžné občany před dezinformačními a kybernetickými útoky.