Česká republika v posledních letech čelí stále sofistikovanějším hybridním a kybernetickým útokům, jejichž zdrojem je především Rusko. Na tuto realitu reaguje i Armáda České republiky, která výrazně posiluje své schopnosti v oblasti kybernetické a informační obrany. Podle velitele informačních a kybernetických sil Radka Haratka je hlavním cílem ochrana kritické infrastruktury, obrana vojenských systémů a odolnost celé společnosti vůči dezinformacím a digitálním útokům. <!-- DIP popup--> Nová doména moderního boje Kybernetická doména je ve srovnání s klasickými vojenskými složkami stále nová. „Pozemní síly existují stovky let, zatímco my fungujeme teprve šest let,“ uvedl Haratek. Jednotka informačních a kybernetických sil proto stále buduje své struktury a rozvíjí schopnosti, přičemž její hlavní úkoly zahrnují: ochranu systémů ministerstva obrany, podporu vojenských operací v informačním prostoru, a strategickou komunikaci směrem k veřejnosti. Jednou z priorit pro nadcházející roky je zabezpečení systémů zbraní a vojenských zařízení, aby vojáci mohli plně důvěřovat datům, se kterými pracují. Důraz je kladen nejen na detekci hrozeb, ale i na jejich rychlé vyhodnocení a reakci. Ačkoli armáda připravuje i útočné kybernetické operace, její hlavní pozornost směřuje k obraně. Ta je podle Haratka rozsáhlejší, komplexnější a vyžaduje více zdrojů než samotný útok. Obrana totiž zahrnuje nejen vojenské sítě, ale i prvky civilní infrastruktury, které jsou pro bezpečnost státu zásadní. Hybridní hrozby a ruská „salámová metoda“ Velitel Haratek upozorňuje, že hybridní hrozby nejsou okamžité, ale mají postupný charakter, který veřejnost často podceňuje. „Rusko používá takzvanou salámovou metodu, kdy s přestávkami testuje naši obranu, sleduje reakce a zkouší, kam až může zajít,“ vysvětlil. Tento přístup vede k pozvolnému otupování pozornosti společnosti – lidé si na menší útoky zvyknou a přestanou je vnímat jako varování. Invaze Ruska na Ukrajinu podle Haratka ukázala, že digitální útoky a informační manipulace jsou dnes nedílnou součástí moderního válečného konfliktu. Pro českou armádu jsou útoky typu ransomware, DDoS nebo infiltrace sítí každodenní realitou. Tyto akce často nepocházejí jen od státních struktur, ale i od nestátních aktérů napojených na ruský režim. Umělá inteligence zrychluje reakce V boji proti kybernetickým hrozbám armáda využívá i umělou inteligenci (AI). AI pomáhá zejména s rychlejším vyhodnocováním incidentů, analýzou dat a doporučováním postupů operátorům. „Různé jazykové modely nebo nástroje využívající umělou inteligenci fungují většinou jako doporučující systémy – konečné rozhodnutí ale vždy dělá člověk,“ zdůraznil Haratek. Přestože tyto technologie dokážou odhalit anomálie a předvídat rizika, nejsou stoprocentně spolehlivé. Lidská kontrola a dohled tak zůstávají klíčovou součástí obranných procesů. Rozvoj AI navíc pomáhá v simulacích a školení, kdy se testují možné scénáře útoků. Díky tomu mohou týmy reagovat rychleji a přesněji i v reálných krizových situacích. Osvěta a vzdělávání jako základ odolnosti Kybernetická bezpečnost se netýká jen armády. Podle Haratka je zásadní, aby se na zvyšování odolnosti podílela celá společnost. „Musíme hledat způsoby, jak veřejnost průběžně informovat a varovat, že hrozba stále trvá,“ uvedl. Zvyšování povědomí o kybernetických a informačních hrozbách je podle něj jedním z hlavních pilířů obrany. Důležitou roli hraje neustálé vzdělávání uživatelů, pravidelná aktualizace bezpečnostních protokolů a přizpůsobování novým trendům. Česká společnost podle Haratka není přímo ohrožená, ale nesmí ustrnout. Hybridní válka je dlouhodobý proces, v němž vyhrává ten, kdo si udrží trvalou pozornost a schopnost adaptace. Česká armáda proto nejen posiluje své vlastní kapacity, ale také spolupracuje s Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) a dalšími institucemi. Cílem je vytvořit robustní systém, který bude chránit nejen státní instituce, ale i ekonomiku, média a běžné občany před dezinformačními a kybernetickými útoky.