Evropské akcie v pátek otevřely smíšeně, protože investoři vstřebávali zprávy o mírové dohodě na Blízkém východě, kterou zprostředkoval americký prezident Donald Trump, a zároveň reagovali na nejnovější čínská omezení vývozu vzácných zemin. Zatímco většina sektorů v Evropě po ránu vykazovala mírný růst, obranné a těžební společnosti se propadly, což stáhlo regionální indexy dolů. Panevropský index Stoxx 600 se 20 minut po zahájení obchodování držel na stejné úrovni jako předchozí den, i když trhy zůstaly neklidné. Předchozí čtvrteční seance skončila v červených číslech, zejména kvůli politické nejistotě ve Francii a očekávání oficiálního potvrzení první fáze izraelsko-palestinské mírové dohody. Trumpova dohoda přináší úlevu, ale sráží akcie obranných společností Izraelská vláda ve čtvrtek večer oficiálně schválila první fázi dohody, která počítá s propuštěním rukojmích držených hnutím Hamás a zastavením bojů v Gaze. Dohoda má vstoupit v platnost během 24 hodin a je považována za největší krok k ukončení dvouleté války v regionu. NBC News informovala, že zatím není jisté, zda se Hamás skutečně odzbrojí a rozpustí, jak vyžaduje Trumpův mírový plán, ale první reakce trhů byly okamžité. Investoři začali přehodnocovat rizikovou prémii spojenou s obranným sektorem, což způsobilo pokles akcií výrobců zbraní a vojenské techniky po celé Evropě. Index Stoxx Europe Aerospace and Defense uzavřel den o 0,7 % níže, přičemž největší ztráty zaznamenaly německé společnosti Hensoldt a Renk, jejichž akcie klesly o 3,5 %, respektive 3,2 %. Tento sektor přitom v posledních měsících výrazně profitoval z napětí na Blízkém východě a zvýšených obranných výdajů evropských zemí. „Trhy reagují na první náznaky stabilizace. Pokud by se dohoda potvrdila jako trvalá, mohli bychom vidět další tlak na obranné akcie, které těžily z geopolitického napětí,“ uvedl jeden z analytiků Société Générale. Dopad čínských omezení na vzácné zeminy Do nálady investorů zasáhly také zprávy z Pekingu. Čína oznámila nová vývozní omezení na vzácné zeminy, tedy klíčové suroviny pro výrobu zbraňových systémů, baterií, čipů a elektroniky. Opatření, která mají zřejmě politický rozměr v souvislosti s napjatými obchodními vztahy mezi Čínou a Západem, vyvolala na evropských trzích obavy z nedostatku kritických materiálů. Tyto zprávy vedly k prudkému propadu těžebních firem – index Stoxx Europe Basic Resources během dopoledního obchodování ztratil 1,2 %. To představovalo obrat oproti začátku týdne, kdy akcie těžebních společností rostly po oznámení zvýšení cel na dovoz oceli ze strany EU. Podle analytiků může kombinace mírové dohody v Gaze a čínských exportních omezení vyvolat novou fázi nejistoty, protože Evropa se v oblasti vzácných kovů nachází v silné závislosti na dovozu z Asie. Bankovní sektor oživuje díky výsledkům Jyske Bank Zatímco obranné a těžební akcie klesaly, bankovní sektor přinesl investorům úlevu. Dánská Jyske Bank vedla růst indexu Stoxx 600 s nárůstem o 4,6 % poté, co zvýšila svůj odhad zisku na akcii a oznámila, že nyní očekává čistý zisk ve výši 4,9 až 5,3 miliardy dánských korun, oproti předchozímu odhadu 3,8 až 4,6 miliardy. V kontrastu s tím evropské bankovní prostředí stále ovlivňuje politika. Evropská komise údajně zvažuje právní kroky proti Itálii kvůli tzv. „zlatému pravidlu“, které umožnilo Římu blokovat akvizice zahraničních bank. Toto pravidlo se dostalo do centra pozornosti poté, co italská vláda zablokovala snahu UniCredit o koupi Banco BPM. Akcie UniCredit reagovaly mírným růstem o 0,5 %. Zdroje CNBC uvádějí, že Evropská komise připravuje další kroky, aby zabránila podobným zásahům do bankovních fúzí v eurozóně, které brzdí konkurenceschopnost evropského finančního sektoru vůči Wall Streetu. Politické a ekonomické faktory zůstávají v popředí Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve čtvrtek přežila dvojí hlasování o nedůvěře, a to s větší podporou než v červenci, což trh vnímal jako signál politické stability v EU. Kromě geopolitických zpráv se investoři v pátek soustředili také na ekonomická data z regionu – zejména italskou průmyslovou produkci, inflaci v Rusku a údaje o důvěře spotřebitelů ve Švýcarsku. Právě Švýcarsko čelí 39% celní sazbě, kterou zavedla Trumpova administrativa. Tamní centrální banka označila tento krok za „významnou výzvu“ pro ekonomiku, která je silně závislá na exportu. V Asii se naopak dařilo technologickým akciím – čipové společnosti rostly, protože sektor umělé inteligence zažívá nový příliv investic. Na Wall Street zůstaly futures v pátek ráno téměř beze změny poté, co hlavní americké indexy klesly z rekordních maxim. Evropské trhy tak zakončily týden rozpolcené – s úlevou z mírové dohody, ale zároveň s novými obavami o nedostatek surovin a slábnoucí dynamiku obranného sektoru, který se stal jedním z hlavních motorů letošního růstu.