Globální výrobci léčiv se snaží zvýšit svou výrobní kapacitu a zásoby v USA v reakci na možné zavedení 100% cel na importované značkové a patentované léky od administrativy Donalda Trumpa. Ačkoliv je realizace těchto cel odložena pro společnosti investující do výroby v USA, tato politika již vedla k urychlení projektů a snížení cen.
Mezi významnými hráči na trhu se do popředí dostává Pfizer, který uzavřel dohodu o investici 70 miliard dolarů do výzkumu a domácí výroby, a tím získal tříletou výjimku z cel. Johnson & Johnson plánuje zvýšit investice o 25%, čímž dosáhne částky 55 miliard dolarů během následujících čtyř let.
Další společnosti, jako Eli Lilly a AstraZeneca, také hlásí výrazné investice. Eli Lilly plánuje investici 5 miliard dolarů do výrobního závodu ve Virginii ve rámci expanze v hodnotě 27 miliard dolarů. AstraZeneca se zavázala investovat 50 miliard dolarů do výroby v USA do roku 2030, což je největší investice v jednom místě v historii firmy.
CEO Roche, Thomas Schinecker, oznámil, že roste produkce všech léků vyráběných v USA a připravenost na tarify se vyvíjí pozitivně. Společnost investuje také v širokých regionech, což má potenciál vytvořit více než 12 000 pracovních míst.
Novartis se zavazuje investovat 23 miliard dolarů do budování a rozšiřování deseti závodů v USA v průběhu příštích pěti let, zatímco Sanofi plánuje 20 miliard dolarů do zvýšení výrobní kapacity v USA do roku 2030.
Výrobci, jako Merck a Gilead Sciences, také avizují masivní investice na podporu výrobních kapacit a výzkumu. Gilead plánuje investici 11 miliard dolarů, zatímco Merck zahájil stavbu závodu za 3 miliardy dolarů ve Virginii.
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky
