Většina představitelů Fedu podporuje snížení úrokových sazeb ještě letos kvůli slábnoucímu trhu práce
Inflace se podle Fedu stabilizovala a riziko jejího růstu se nezvýšilo
Wall Street očekává až dvě snížení sazeb do konce roku s 96% pravděpodobností prvního v říjnu
Záznam ukázal, že většina členů Výboru pro volný trh (FOMC) se shodla, že bude vhodné snížit úrokové sazby ještě v průběhu letošního roku, a to z důvodu zpomalující ekonomické aktivity a rostoucí nezaměstnanosti.
Fed přitom zároveň konstatoval, že riziko inflace „se nezvýšilo“, což centrální bance poskytuje prostor pro uvolnění měnové politiky po období dlouhého utahování. Tato změna tónu naznačuje, že po více než dvou letech restriktivního přístupu se americká měnová politika dostává do nové fáze – fáze, kdy klíčovou obavou již není inflace, ale stabilita zaměstnanosti.
Podle zápisu ze zasedání konaného 16. a 17. září vedení Fedu stále častěji vyjadřuje obavy, že napětí na trhu práce začíná oslabovat. V dokumentu se doslova uvádí, že většina členů považuje „další uvolnění měnové politiky v průběhu zbytku roku za vhodné“.
Zatím není jasné, zda půjde o jedno nebo dvě snížení, ale tzv. bodový graf (dot plot) naznačuje, že mírná většina členů počítá se dvěma sníženími úrokových sazeb do konce roku. Fed má před sebou ještě dvě zasedání – jedno na konci října a druhé v prosinci – a investoři s napětím sledují, které z nich přinese první krok směrem dolů.
Na finančních trzích mezitím převládá silné očekávání poklesu sazeb. Podle dat z trhu futures odhaduje Wall Street 96% pravděpodobnost, že Fed sníží sazby už na nadcházejícím říjnovém zasedání. Tento výhled podporuje také skutečnost, že ekonomická data z posledních týdnů ukazují na slábnoucí růst zaměstnanosti a nižší počet volných pracovních míst, což jsou klíčové indikátory pro rozhodování centrální banky.
Na zářijovém zasedání hlasovalo 11 členů výboru pro snížení sazeb o 25 bazických bodů, což představovalo první snížení v letošním roce. Proti byl pouze Stephen Miran, nově jmenovaný člen Fedu z administrativy Donalda Trumpa, který požadoval výraznější snížení sazeb, aby se podpořila zaměstnanost a růst.
Zápis dále odhalil, že „několik účastníků“ bylo proti snížení a navrhovalo ponechat úrokové sazby beze změny. Tito představitelé se obávali, že snížení by mohlo zbrzdit pokrok v boji s inflací, která se sice dostala z maxima 9 % v roce 2022, ale stále se drží nad 2% cílem centrální banky.
Fed se tak ocitá mezi dvěma tlaky – politickým tlakem na podporu trhu práce a nutností udržet cenovou stabilitu. Situaci navíc komplikuje nedávné částečné uzavření americké vlády, které způsobilo zpoždění důležitých ekonomických statistik, včetně zářijové zprávy o zaměstnanosti. Bez těchto dat je pro Fed obtížnější přesně odhadnout, jak rychle americká ekonomika zpomaluje.
Inflace se stabilizuje, ale rizika přetrvávají
Fed ve svém zápisu zopakoval, že rizika spojená s inflací se „nezvýšila“ – což znamená, že aktuální cenové tlaky nepředstavují pro centrální banku bezprostřední hrozbu. Nejnovější měření inflace ukazují na postupné zpomalování růstu cen ve většině klíčových kategorií, včetně energií, bydlení a služeb.
Podle představitelů Fedu se inflace přiblížila úrovni, která je kompatibilní s dlouhodobým cílem 2 %, a to navzdory silné poptávce ve spotřebitelském sektoru a stále vysokým vládním výdajům. Zároveň se neprojevují nové znaky cenové spirály či výrazného tlaku na mzdy, které by mohly inflační vývoj zvrátit.
To vše vytváří prostor pro měkčí měnovou politiku – tedy politiku, která by mohla zmírnit dopady zpomalující ekonomiky a udržet růst na pozitivní trajektorii. Podle analytiků by však Fed mohl postupovat velmi opatrně, aby předešel dojmu, že uvolňuje příliš brzy nebo že se podřizuje politickým tlakům před prezidentskými volbami v roce 2026.
Fed hledá rovnováhu mezi podporou trhu práce a kontrolou inflace
Centrální banka se dnes nachází ve fázi, kdy každý krok má zásadní dopad na očekávání trhů i na důvěru spotřebitelů. Přestože se ekonomika Spojených států stále vyhýbá recesi, známky ochlazení trhu práce – včetně poklesu počtu nových pracovních míst a růstu nezaměstnanosti – nutí Fed přehodnocovat svou strategii.
Očekává se, že nejbližší zveřejnění inflačních dat, původně plánované na příští týden, může být kvůli vládnímu shutdownu odloženo. Pokud se tak stane, Fed bude muset rozhodovat na základě omezeného množství aktuálních informací – což může zvýšit nejistotu ohledně rychlosti a rozsahu dalšího snižování sazeb.
Investoři mezitím spekulují, že po říjnovém zasedání by mohl následovat ještě jeden krok v prosinci, čímž by Fed uzavřel rok 2025 s výrazně měkčí měnovou politikou, než se ještě v létě očekávalo.
Zápis z jednání tak potvrzuje zásadní posun v přístupu centrální banky: po dvou letech boje s inflací se Fed začíná více zaměřovat na ochranu zaměstnanosti a zmírnění hospodářského zpomalení, což může mít výrazný dopad nejen na úrokové sazby, ale i na chování investorů, spotřebitelů a firem.
Zdroj: Shutterstock
Záznam ukázal, že většina členů Výboru pro volný trh se shodla, že bude vhodné snížit úrokové sazby ještě v průběhu letošního roku, a to z důvodu zpomalující ekonomické aktivity a rostoucí nezaměstnanosti.Fed přitom zároveň konstatoval, že riziko inflace „se nezvýšilo“, což centrální bance poskytuje prostor pro uvolnění měnové politiky po období dlouhého utahování. Tato změna tónu naznačuje, že po více než dvou letech restriktivního přístupu se americká měnová politika dostává do nové fáze – fáze, kdy klíčovou obavou již není inflace, ale stabilita zaměstnanosti.Podle zápisu ze zasedání konaného 16. a 17. září vedení Fedu stále častěji vyjadřuje obavy, že napětí na trhu práce začíná oslabovat. V dokumentu se doslova uvádí, že většina členů považuje „další uvolnění měnové politiky v průběhu zbytku roku za vhodné“.Zatím není jasné, zda půjde o jedno nebo dvě snížení, ale tzv. bodový graf naznačuje, že mírná většina členů počítá se dvěma sníženími úrokových sazeb do konce roku. Fed má před sebou ještě dvě zasedání – jedno na konci října a druhé v prosinci – a investoři s napětím sledují, které z nich přinese první krok směrem dolů.Na finančních trzích mezitím převládá silné očekávání poklesu sazeb. Podle dat z trhu futures odhaduje Wall Street 96% pravděpodobnost, že Fed sníží sazby už na nadcházejícím říjnovém zasedání. Tento výhled podporuje také skutečnost, že ekonomická data z posledních týdnů ukazují na slábnoucí růst zaměstnanosti a nižší počet volných pracovních míst, což jsou klíčové indikátory pro rozhodování centrální banky.Chcete využít této příležitosti?Rozdělený výbor a politické tlakyNa zářijovém zasedání hlasovalo 11 členů výboru pro snížení sazeb o 25 bazických bodů, což představovalo první snížení v letošním roce. Proti byl pouze Stephen Miran, nově jmenovaný člen Fedu z administrativy Donalda Trumpa, který požadoval výraznější snížení sazeb, aby se podpořila zaměstnanost a růst.Zápis dále odhalil, že „několik účastníků“ bylo proti snížení a navrhovalo ponechat úrokové sazby beze změny. Tito představitelé se obávali, že snížení by mohlo zbrzdit pokrok v boji s inflací, která se sice dostala z maxima 9 % v roce 2022, ale stále se drží nad 2% cílem centrální banky.Fed se tak ocitá mezi dvěma tlaky – politickým tlakem na podporu trhu práce a nutností udržet cenovou stabilitu. Situaci navíc komplikuje nedávné částečné uzavření americké vlády, které způsobilo zpoždění důležitých ekonomických statistik, včetně zářijové zprávy o zaměstnanosti. Bez těchto dat je pro Fed obtížnější přesně odhadnout, jak rychle americká ekonomika zpomaluje.Inflace se stabilizuje, ale rizika přetrvávajíFed ve svém zápisu zopakoval, že rizika spojená s inflací se „nezvýšila“ – což znamená, že aktuální cenové tlaky nepředstavují pro centrální banku bezprostřední hrozbu. Nejnovější měření inflace ukazují na postupné zpomalování růstu cen ve většině klíčových kategorií, včetně energií, bydlení a služeb.Podle představitelů Fedu se inflace přiblížila úrovni, která je kompatibilní s dlouhodobým cílem 2 %, a to navzdory silné poptávce ve spotřebitelském sektoru a stále vysokým vládním výdajům. Zároveň se neprojevují nové znaky cenové spirály či výrazného tlaku na mzdy, které by mohly inflační vývoj zvrátit.To vše vytváří prostor pro měkčí měnovou politiku – tedy politiku, která by mohla zmírnit dopady zpomalující ekonomiky a udržet růst na pozitivní trajektorii. Podle analytiků by však Fed mohl postupovat velmi opatrně, aby předešel dojmu, že uvolňuje příliš brzy nebo že se podřizuje politickým tlakům před prezidentskými volbami v roce 2026.Fed hledá rovnováhu mezi podporou trhu práce a kontrolou inflaceCentrální banka se dnes nachází ve fázi, kdy každý krok má zásadní dopad na očekávání trhů i na důvěru spotřebitelů. Přestože se ekonomika Spojených států stále vyhýbá recesi, známky ochlazení trhu práce – včetně poklesu počtu nových pracovních míst a růstu nezaměstnanosti – nutí Fed přehodnocovat svou strategii.Očekává se, že nejbližší zveřejnění inflačních dat, původně plánované na příští týden, může být kvůli vládnímu shutdownu odloženo. Pokud se tak stane, Fed bude muset rozhodovat na základě omezeného množství aktuálních informací – což může zvýšit nejistotu ohledně rychlosti a rozsahu dalšího snižování sazeb.Investoři mezitím spekulují, že po říjnovém zasedání by mohl následovat ještě jeden krok v prosinci, čímž by Fed uzavřel rok 2025 s výrazně měkčí měnovou politikou, než se ještě v létě očekávalo.Zápis z jednání tak potvrzuje zásadní posun v přístupu centrální banky: po dvou letech boje s inflací se Fed začíná více zaměřovat na ochranu zaměstnanosti a zmírnění hospodářského zpomalení, což může mít výrazný dopad nejen na úrokové sazby, ale i na chování investorů, spotřebitelů a firem.
Zářijové týdny roku 2025 přinesly na světových kapitálových trzích nebývalou vlnu optimismu. Investoři se dočkali hned tří mimořádně sledovaných primárních...