Americký Federální rezervní systém se nachází v mimořádně citlivém období, kdy se snaží vyvážit dva protichůdné cíle – podporu trhu práce a udržení inflace pod kontrolou. Poslední zasedání Federálního výboru pro volný trh (FOMC) ukázalo, že členové vedení centrální banky se hluboce rozcházejí v názorech na to, jak rychle a jak výrazně snižovat úrokové sazby. Zápis z jednání, který byl zveřejněn tento týden, nabízí podrobnější pohled na to, jak velký rozkol panuje uvnitř instituce, která určuje směr měnové politiky největší ekonomiky světa. A právě tento rozkol se nyní stal jedním z klíčových faktorů, které určují náladu na Wall Streetu i mezi ekonomickými analytiky. V září Fed poprvé v letošním roce snížil úrokové sazby – krok, který měl pomoci stabilizovat trh práce, jenž začal vykazovat známky ochlazení. Hlasování skončilo poměrem 11 ku 1, přičemž jediným odpůrcem byl Stephen Miran, nový člen rady guvernérů, jmenovaný jen dva dny před zasedáním. Miran, bývalý ekonomický poradce prezidenta Donalda Trumpa, prosazoval ještě agresivnější snížení sazeb o půl procentního bodu namísto schválené čtvrtiny. Podle něj by rychlejší uvolnění měnové politiky lépe podpořilo zaměstnanost a zvýšilo důvěru firem i domácností. Miranův návrh však zůstal osamocený. I když několik dalších členů, včetně guvernérů Chrise Wallera a Michele Bowmanové, vyjádřilo jisté sympatie k myšlence rychlejšího snížení, nakonec se přidali k umírněnějšímu postupu. Jejich argument byl jednoduchý – Fed musí jednat opatrně, aby znovu nerozpoutal inflační tlaky, které se podařilo ztlumit teprve nedávno. Podle zápisu z jednání se 10 z 19 klíčových představitelů Fedu přiklání k dalším dvěma snížením sazeb ještě letos, zatímco zbylých devět by upřednostnilo pouze jedno nebo žádné. Rozdělení je tedy jasné, avšak analytici upozorňují, že rozhodující hlas mají i nadále členové rady guvernérů ve Washingtonu, včetně předsedy Jeroma Powella. Guvernéři drží otěže Zatímco regionální pobočky Fedu z různých částí USA často přinášejí rozdílné pohledy na ekonomiku, skutečná moc při rozhodování o sazbách zůstává soustředěna právě v rukou guvernérů. Ti tvoří sedm z dvanácti hlasujících členů FOMC a v praxi tak mohou rozhodnout i v situaci, kdy je názor uvnitř systému rozštěpený. Podle ekonomů z Deutsche Bank by zveřejněný zápis mohl investorům napovědět, jak široká je propast mezi zastánci rychlejšího uvolňování politiky a těmi, kdo trvají na opatrnějším postupu. „Ačkoli jsme od zasedání slyšeli většinu představitelů Fedu, dokument může vrhnout další světlo na rozdíly v pohledu na vývoj inflace i zaměstnanosti,“ uvedli analytici banky v poznámce klientům. Jedním z klíčových bodů diskuse byla právě role inflace a její budoucí vývoj. Zatímco Miran upozorňuje, že po sérii Trumpových cel dojde pouze k jednorázovému růstu cen, který v příštím roce odezní, část vedení se obává, že inflační tlaky se mohou znovu zakořenit. Dilema: jak podpořit ekonomiku, aniž by se přehřála Fed tak stojí před typickým dilematem – snižovat sazby příliš pomalu znamená riskovat recesi, zatímco snižovat je příliš rychle může znovu nastartovat růst inflace. Aktuálně se inflace v USA pohybuje kolem 3 %, tedy nad cílem Fedu, který činí 2 %. Miranův návrh snížit sazby hned o půl procentního bodu měl podle jeho slov pomoci urychlit oživení pracovního trhu, který po pandemickém boomu začíná zpomalovat. Ostatní členové výboru ale varovali, že by takový krok mohl rozkolísat finanční trhy a vyslat signál, že Fed jedná zpanikařeně. Guvernér Chris Waller patří k těm, kdo jsou přesvědčeni, že současný růst inflace má dočasný charakter a že v příštím roce začne znovu zpomalovat. Stejný názor sdílí i několik dalších členů vedení, podle nichž není nutné reagovat přehnaně. Na druhé straně stojí ti, kdo tvrdí, že Fed musí být připraven zabrzdit ekonomiku, pokud by se cenové tlaky ukázaly jako trvalejší, než se očekávalo. Rozkol je patrný i z tónu veřejných vystoupení jednotlivých představitelů. Zatímco dovish křídlo (zastánci měkčí politiky) argumentuje, že trh práce potřebuje jasnou podporu, hawkish část Fedu (zastánci přísnějšího přístupu) zdůrazňuje potřebu discipliny a trpělivosti. Co bude dál: dva tábory, jeden cíl Na trhu nyní panuje konsensus, že Fed letos ještě jednou či dvakrát sníží sazby, přičemž klíčové bude říjnové a prosincové zasedání. Vše bude záviset na tom, jak se vyvine inflace a zaměstnanost v příštích týdnech. Investoři i podniky pozorně sledují každý signál – nejen kvůli dopadu na hypotéky, půjčky či investice, ale i proto, že měnová politika Fedu do značné míry určuje globální finanční klima. Každý krok směrem k nižším sazbám může oslabit dolar, posílit akciové trhy, ale zároveň vyvolat riziko přehřátí ekonomiky. Předseda Jerome Powell zatím zůstává opatrný. Podle jeho slov Fed bude „postupovat krok za krokem“ a řídit se výhradně daty. Jinými slovy – žádné předem dané tempo snižování sazeb neexistuje a centrální banka bude reagovat podle toho, jak se ekonomická realita vyvine. Zápis ze zářijového zasedání tak ukazuje, že Fed se nachází v nejisté fázi přechodu – mezi dobou přísné politiky proti inflaci a érou opatrného uvolňování. Pokud se ekonomika udrží na cestě mírného růstu a inflace začne zvolna klesat, může se postupné snižování sazeb stát skutečností. Pokud ale inflační tlaky znovu zesílí, Fed bude nucen brzdit – i za cenu dalšího rozkolu mezi svými členy.