Tento údaj připravuje půdu pro očekávané snížení úrokových sazeb Federálním rezervním systémem příští týden. Zářijová data o inflaci ve Spojených státech přinesla příjemné překvapení – meziroční růst spotřebitelských cen dosáhl 3 %, tedy o desetinu procentního bodu méně, než očekával konsensus ekonomů agentury Bloomberg. Tento výsledek, nižší než předpokládaných 3,1 %, posiluje očekávání, že Federální rezervní systém (Fed) na svém nadcházejícím zasedání příští týden přistoupí k dalšímu snížení úrokových sazeb. Zprávu o indexu spotřebitelských cen (CPI) zveřejnil americký Úřad pro statistiku práce, i když s týdenním zpožděním kvůli dočasnému uzavření federální vlády. Výsledek naznačuje, že navzdory obavám z dopadů celních opatření administrativy prezidenta Donalda Trumpa inflační tlaky zůstávají pod kontrolou. Slabší inflace a trh práce posilují argument pro snížení sazeb Podle ekonoma Eswara Prasada z Cornell University kombinace mírnější inflace a známek ochlazování amerického trhu práce prakticky zaručuje, že Fed příští týden přistoupí k dalšímu snížení úrokových sazeb. Centrální banka naposledy snížila sazby v září o čtvrt procentního bodu na 4–4,25 % a již tehdy signalizovala, že bude ve snižování pokračovat, pokud se zpomalení ekonomiky prohloubí. Na finančních trzích se očekává, že Fed sníží sazby ještě dvakrát do konce roku, přičemž první krok by mohl přijít právě po nadcházejícím zasedání v úterý a ve středu. Po zveřejnění údajů o inflaci americký dolar i výnosy státních dluhopisů krátce klesly, protože investoři začali plně započítávat snížení sazeb do svých očekávání. Dvouletý výnos státních dluhopisů, který se pohybuje opačně než jejich cena, po počátečním poklesu uzavřel den na úrovni 3,48 %. Dolar se mírně oslabil vůči hlavním měnám, zatímco index S&P 500 (SPY) vzrostl o 0,8 % na nové rekordní maximum, tažen technologickými akciemi – zejména po silných výsledcích společnosti Intel (INTC). Zdroj: Shutterstock Politický tlak a dopady vládního uzavření Zveřejnění inflačních dat bylo jedním z posledních, která se podařilo vydat navzdory částečnému vládnímu shutdownu. Trumpova administrativa současně varovala, že říjnová zpráva o inflaci kvůli pokračujícímu uzavření pravděpodobně nebude zveřejněna včas, což by mohlo zvýšit nejistotu na trzích. Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová uvedla, že nižší inflace potvrzuje úspěch ekonomické politiky prezidenta Trumpa. Zároveň obvinila demokratickou opozici z blokování financování vlády, což podle ní způsobí, že „říjnová zpráva o inflaci nebude publikována a vytvoří zmatek mezi podniky, domácnostmi a samotným Fedem“. Ekonom Andrew Hollenhorst z Citi ale upozornil, že i když se data pravděpodobně zveřejní se zpožděním, takový výpadek informací může způsobit krátkodobou volatilitu. Podle něj „tvůrci politik budou po určitou dobu pracovat naslepo, dokud se hromadně nezveřejní odložené ekonomické údaje“. Struktura americké inflace: energie a potraviny opět rostly Z detailního rozboru CPI vyplývá, že celková inflace vzrostla z 2,9 % v srpnu na 3 % v září, přičemž klíčové položky, jako jsou energie a potraviny, vykázaly mírný růst. Ceny energií se zvýšily o 2,8 %, zatímco ceny potravin vzrostly o 3,1 %. Největší měsíční nárůst zaznamenaly ceny benzínu, které se oproti srpnu zvýšily o 4,1 %. Na druhé straně jádrová inflace, která nezahrnuje volatilní položky jako energie a potraviny, zůstala stabilní na 3 %, tedy mírně pod očekáváním 3,1 %. Tento údaj je pro Fed obzvlášť důležitý, protože odráží dlouhodobější inflační trend a pomáhá určovat měnovou politiku. Podle Toma Simonse, hlavního ekonoma pro USA ve společnosti Jefferies, současná čísla ukazují, že celní opatření zatím nemají významný dopad na konečné ceny pro spotřebitele. „Zatímco cla zvyšují náklady dovozcům, maloobchodníci se zdráhají přenášet je na zákazníky,“ uvedl Simons a dodal, že „tento stav nemusí vydržet věčně“. Naproti tomu George Brown ze společnosti Schroders varoval, že centrální banka by neměla podléhat „přílišnému uspokojení“, protože vyšší cla by mohla v následujících měsících tlačit ceny zboží opět nahoru. Upozornil, že „Fed riskuje, že podcení zrychlení inflace a trhy ji tím pádem podhodnotí“. Zdroj: Shutterstock Riziko nejistoty a dopad na očekávání trhu Zatímco inflační data naznačují stabilitu, ekonomická nejistota zůstává vysoká. Revidovaná hodnota spotřebitelského sentimentu Michiganské univerzity za říjen byla snížena směrem dolů, přičemž očekávání inflace na příští rok zůstala na 4,6 %, ale dlouhodobá očekávání vzrostla z 3,7 % na 3,9 %. Tento trend ukazuje, že spotřebitelé sice pociťují úlevu od krátkodobého cenového tlaku, ale zároveň zůstávají obezřetní vůči budoucímu vývoji. Fed tak bude muset balancovat mezi uvolněním měnové politiky a snahou zabránit opětovnému růstu inflace, zejména pokud by se ekonomika začala zotavovat rychleji, než očekává. Zářijová data tedy potvrzují, že inflační trend zůstává pod kontrolou, a Fed má dostatečný prostor pro další snížení sazeb. Nicméně nejistota kolem vládního financování, celních politik a spotřebitelských očekávání naznačuje, že další kroky centrální banky budou pečlivě vyvažované.