Její vliv už dávno nekončí u automatizace rutinních úkolů – přetváří samotné pojetí zaměstnatelnosti, vyžadované dovednosti i způsob, jakým firmy hodnotí potenciál lidí. To, co kdysi zaručovalo kariérní stabilitu, dnes nemusí stačit. Firmy se učí přemýšlet jinak a zaměstnanci musí držet krok s rychle se měnící realitou.Poradenský gigant Accenture nedávno propustil 11 000 zaměstnanců, zároveň však investuje do rozsáhlých školení zaměřených na využívání AI. Stejný paradox sledujeme i jinde. IBM nahradila stovky pracovních pozic systémy umělé inteligence, ale zároveň vytvořila nové role v marketingu a prodeji. Amazon omezil některé týmy, zatímco rozšiřuje divize, které vyvíjejí a spravují nástroje AI. Napříč odvětvími – od bankovnictví po zdravotnictví – se opakuje stejný scénář: pracovní trh se rychle přizpůsobuje novým technologickým možnostem, ale lidé často ne.Mezera mezi technologiemi a lidmiPodle nedávných průzkumů společnosti LeBow College of Business Drexel University, která zkoumala přes 1000 firem, se ukazuje, že AI už ovlivňuje každodenní rozhodování více než poloviny organizací. Přesto jen 38 % z nich věří, že jejich zaměstnanci jsou na její používání dostatečně připraveni. Tento rozdíl vytváří novou „mez mezí“ – propast mezi technologickými možnostmi a lidskou připraveností.Problém je dvojí: technologie se vyvíjí rychleji než schopnost lidí ji efektivně využívat, a zároveň panuje rozpor v přístupu firem k používání AI. Mnoho společností běžně spoléhá na algoritmy při rozhodování o obchodu, ale když uchazeči o práci používají nástroje AI k psaní životopisů nebo vyhledávání platů, personalisté to stále považují za neautentické. Pouze 27 % náborářů uvedlo, že jim nevadí, když uchazeči využívají AI při přípravě žádosti o zaměstnání.Tento postoj vysílá smíšené signály. Firmy chtějí zaměstnance, kteří se umí adaptovat, ale zároveň nedůvěřují, když tito lidé využívají stejné technologie, které samy zavádějí do svých procesů. Výsledkem je zmatek na trhu práce a nejasnost ohledně toho, co znamená „odpovědné používání AI“.Největší mezery v připravenosti se podle výzkumu projevují u pozic v kontaktu se zákazníky, tedy v marketingu a prodeji – oblastech, kde automatizace postupuje nejrychleji. Mnoho zaměstnavatelů navíc stále posuzuje uchazeče podle zastaralých kritérií, zaměřených spíše na formální vzdělání než na skutečnou plynulost v práci s AI.Chcete využít této příležitosti?Plynulost, důvěra a přizpůsobivostZ výsledků výzkumu vyplývá, že klíčovou dovedností budoucnosti je „lidská plynulost v AI“ – schopnost chápat, jak inteligentní systémy fungují, zpochybňovat jejich výstupy a převádět je na praktické poznatky. To však neznamená být programátorem. Jde o kombinaci kritického myšlení, adaptace a důvěry v nové technologie.Tam, kde se AI implementuje nejúspěšněji, hraje důvěra zásadní roli. Firmy, které mají silné vedení a otevřenou firemní kulturu, podle průzkumu dvakrát častěji zaznamenávají zlepšení výkonu a inovací. Když se zaměstnanci cítí bezpečně, experimentují, učí se z chyb a technologie vnímají jako příležitost, ne hrozbu.Autor výzkumu tuto schopnost popisuje jako „digitální dvojjazyčnost“ – umění rozumět lidskému úsudku i logice strojů. Ti, kteří dokážou propojit obě perspektivy, mají největší šanci uspět. Takoví pracovníci dokážou nejen používat nástroje AI, ale také interpretovat jejich výsledky a přetvářet je v rozhodnutí, která dávají smysl byznysu.Rekvalifikace, často označovaná jako „reskilling“, hraje v tomto kontextu klíčovou roli. Až 86 % zaměstnavatelů dnes nabízí interní školení nebo online kurzy, ale jen 36 % z nich zmiňuje AI dovednosti jako důležité pro pozice na vstupní úrovni. To naznačuje, že firmy sice mluví o digitální transformaci, ale v praxi se stále zaměřují na tradiční dovednosti.Úspěšné organizace už však začínají měnit přístup. Místo teoretických školení vkládají učení přímo do reálných projektů a povzbuzují zaměstnance k experimentování. Jak ukazuje praxe, nejvíce se naučí ti, kteří se mohou s technologiemi setkávat v každodenní práci.Nová pravidla náboru v éře AIFirmy, které dnes stojí v čele technologické transformace, nejen redukují pracovní místa, ale redefinují je. Nestačí už hledat uchazeče s dlouhým seznamem technických dovedností – rozhodující se stává schopnost spojit technologii s úsudkem a lidskou empatií.Zaměstnavatelé proto čím dál více hledají kandidáty, kteří dokážou vysvětlit výsledky AI, zpochybňovat jejich přesnost a přetvářet je ve strategická rozhodnutí. To vede ke vzniku nových hybridních rolí, které kombinují lidské i strojové myšlení. Mezi nimi se objevují například tzv. „AI překladatelé“, kteří pomáhají manažerům pochopit výstupy algoritmů, nebo digitální koučové, kteří učí týmy efektivně spolupracovat s inteligentními systémy.Takové pozice se stávají mostem mezi technologií a člověkem. Ukazují, že největší hodnotu nepřináší samotné zvládnutí nástrojů, ale schopnost proměnit umělou inteligenci v obchodní přínos.Budoucnost trhu práce tedy nebude patřit pouze nejtechničtějším zaměstnancům, ale těm, kteří dokážou kombinovat úsudek, kreativitu a adaptabilitu. Firmy, které tuto filozofii přijmou, získají konkurenční výhodu – budou rychleji inovovat, efektivněji reagovat na změny a přitom udrží klíčové talenty.Závěrem lze říci, že umělá inteligence nemění jen pracovní pozice, ale samotnou podstatu práce. Učí nás přemýšlet jinak – přetvářet data ve vhled, algoritmy v rozhodnutí a technologie v partnera. Ti, kdo zvládnou propojit technické dovednosti s lidskou intuicí, nebudou nahrazeni stroji. Naopak – budou těmi, kdo stroje povedou.