Napětí mezi Spojenými státy a Čínou opět roste poté, co Trumpova administrativa vydala ostré varování směrem k Pekingu. Americký obchodní zástupce Jamieson Greer obvinil Čínu z ekonomického nátlaku a pokusů o zastrašení zahraničních společností, které pomáhají USA rozvíjet klíčová průmyslová odvětví. Varování přišlo krátce poté, co Peking uvalil sankce na americké pobočky jihokorejského lodního giganta Hanwha Ocean Co.. Greer označil kroky Číny za součást širší strategie, jejímž cílem je ovlivnit americkou politiku a upevnit čínskou kontrolu nad globálními dodavatelskými řetězci. Podle jeho slov se Čína snaží odradit mezinárodní společnosti od investování do amerického loďařského průmyslu a dalších sektorů, které jsou pro Spojené státy strategicky zásadní. Ekonomický nátlak a rostoucí napětí mezi Washingtonem a Pekingem Sankce uvalené minulý týden na americké pobočky Hanwha Ocean jsou dalším krokem v eskalaci ekonomického konfliktu mezi USA a Čínou. Podle prohlášení amerického obchodního zástupce jde o snahu Pekingu zastrašit firmy, které chtějí spolupracovat s Washingtonem. Greer v reakci uvedl, že „pokusy o zastrašování nezabrání Spojeným státům v posílení jejich průmyslové základny ani v ochraně klíčových odvětví“. Čína ve svém opatření zakázala místním firmám a organizacím obchodovat s americkými pobočkami Hanwha Ocean. Sankce mají přímý dopad na snahy Spojených států obnovit a rozšířit svůj lodní průmysl, který má ve srovnání s Čínou či Jižní Koreou omezené kapacity. USA disponují sice nejmocnějším námořnictvem na světě, avšak jejich vlastní průmyslová základna v oblasti stavby lodí zůstává poměrně slabá. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa proto podporuje příliv jihokorejských investic s cílem obnovit výrobu a snížit závislost na zahraničních dodavatelích. Tento strategický záměr se však dostává do přímého střetu s čínskými zájmy. Peking se totiž dlouhodobě snaží zvýšit svůj vliv nad globálními námořními trasami, zejména v oblasti Jihočínského moře, které představuje klíčovou tepnu světového obchodu. USA reagují cly a přístavními poplatky Napětí se promítlo i do konkrétních ekonomických opatření. Obě země uvalily na obchodní lodě druhé strany speciální přístavní poplatky, které vstoupily v platnost minulý týden. Spojené státy navíc oznámily, že plánují 100% clo na čínský dovoz základního přístavního vybavení a navrhly až 150% daň na další zařízení pro manipulaci s nákladem. Cílem těchto kroků je omezit čínský vliv na strategických přístavech, zejména v oblastech, jako je Panamský průplav, který má zásadní význam pro globální logistiku. Washington se obává, že rozsáhlá čínská síť přístavů po celém světě by mohla být v budoucnu využita nejen k ekonomickému, ale i geopolitickému nátlaku. Podle Bloombergu Trumpova administrativa považuje současnou situaci za neudržitelnou a připravuje nové kroky k posílení americké námořní infrastruktury. Přestože jsou Spojené státy dominantní vojenskou mocností, jejich ekonomická závislost na asijských dodavatelích zůstává Achillovou patou celé strategie. Širší kontext obchodních a geopolitických sporů Lodní průmysl je jen jedním z mnoha sporných bodů ve vztazích mezi USA a Čínou. V posledních týdnech se napětí přeneslo i do dalších oblastí. Peking zpřísnil kontroly vývozu vzácných zemin, které jsou nezbytné pro výrobu čipů a elektroniky, zatímco Washington rozšířil omezení přístupu Číny k polovodičovým technologiím. Americká vláda zároveň zvažuje další celní opatření – včetně nových 100% cel na vybrané čínské produkty – aby omezila příliv levných komponentů, které podle Washingtonu deformují trh. Tyto kroky však vyvolávají nervozitu mezi globálními investory, kteří se obávají, že pokračující obchodní válka by mohla zpomalit mezinárodní obchod a růst světové ekonomiky. Napětí má i diplomatický rozměr. Prezident Donald Trump oznámil, že se příští týden setká se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem během summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Jižní Koreji. Hlavním tématem má být Tchaj-wan, samosprávný ostrov, který Peking považuje za součást svého území. Trump uvedl, že hodlá se Si Ťin-pchingem otevřeně diskutovat o územních ambicích Číny v oblasti Tchaj-wanu a Jihočínského moře, přesto se vyhnul odpovědi na otázku, zda očekává spojení obchodních ústupků s politickými požadavky. Tato nejistota jen posiluje dojem, že vztahy mezi oběma mocnostmi vstoupily do nové fáze konfrontace, která se může projevit nejen v politice, ale i na trzích a dodavatelských řetězcích po celém světě.