Měď během středečního obchodování dosáhla nové rekordní hodnoty, protože trhy reagují na signály o možném zmírnění obchodních napětí mezi Spojenými státy a Čínou, a zároveň čelí omezením v nabídce způsobeným problémy v klíčových dolech po celém světě. Tříměsíční futures na londýnské burze kovů (LME) vzrostly na 11 146 USD za tunu, čímž překonaly předchozí maxima z roku 2024 a potvrdily trend výrazného růstu, který se táhne napříč celým rokem. Od ledna zdražila měď o více než 25 %, což je pro průmyslovou komoditu velmi výrazný posun, a zároveň signál, jak citlivý je globální průmysl na geopolitiku i energetickou transformaci. Čerstvým impulsem pro růst jsou především očekávání spojená s plánovaným setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, které se má uskutečnit v rámci summitu APEC v Jižní Koreji. Trump několik dní před jednáním naznačil, že vidí prostor pro dosažení „pozitivní a konstruktivní dohody“, což zvýšilo chuť investorů podstupovat riziko. Signály o uvolnění obchodních bariér jsou pro komoditní trhy klíčové – v situaci, kdy cla, kvóty a omezení exportu v posledních letech významně zpomalovaly tok surovin mezi kontinenty. Měď však neroste pouze díky geopolitice. Svůj díl má i fyzická situace na trhu. Několik zásadních dolů po celém světě bylo v posledních měsících zasaženo omezeními těžby. Za nejvýznamnější událost se považuje sesuv půdy v indonéském dole Grasberg, který provozuje společnost Freeport-McMoRan. Tento důl patří k největším producentům mědi na světě a jeho omezení se prakticky okamžitě promítá do globálních cen. K tomu se přidávají problémy v dolech v Jižní Americe a Africe, kde některé provozy čelí technickým komplikacím, jiným zase brání povětrnostní podmínky nebo politická nestabilita. Další tlak na růst cen pochází z dlouhodobějšího trendu rostoucí poptávky. Měď je klíčovým materiálem pro přenos elektřiny, elektromobilitu, obnovitelné zdroje energie a především infrastrukturu datových center, která potřebují velké objemy vysoce kvalitního vodičového materiálu. Nástup umělé inteligence a budování stále větších výpočetních sítí znamená, že globální poptávka po mědi bude v následujících letech pravděpodobně růst rychleji, než jak dokáže reagovat těžební sektor. Čína, největší spotřebitel mědi na světě, oznámila snahu výrazně navýšit podíl domácí spotřeby a stimulovat svou ekonomiku prostřednictvím investic do infrastruktury a spotřeby domácností. Pokud by tato opatření byla provedena důsledně, poptávka po mědi by se mohla zvýšit ještě více. V tomto kontextu analytici upozorňují, že tempo, kterým rostoucí poptávka převyšuje nabídku, zvyšuje riziko trvalého napětí na trhu. Zásoby mědi ve skladech LME se v posledních týdnech výrazně snížily a dosáhly nejnižší úrovně od července. To naznačuje napjatou rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou na mezinárodních trzích. Zásoby mědi v USA sledované Comexem jsou naopak vyšší, což ukazuje na regionální nerovnoměrnost trhu. Slabší americký dolar navíc zlevňuje komodity pro držitele jiných měn, což dále podporuje poptávku. Očekává se také, že Federální rezervní systém opět sníží úrokové sazby, což může dolaru poskytnout další oslabení – a tím měď dále zdražit. Růst cen mědi tak stojí na kombinaci krátkodobých faktorů (geopolitika, zásoby, výpadky těžby) a dlouhodobých strukturálních trendů (energetická transformace, růst AI infrastruktury, elektrifikace). Vývoj v následujících týdnech bude do značné míry záviset na výsledcích klíčového setkání mezi USA a Čínou a na tom, jak se bude vyvíjet situace v problematických dolech.