Po desetiletích útlumu a spoléhaní na ochranu spojenců v NATO se země rozhodla výrazně posílit Bundeswehr, zvýšit počet vojáků a obnovit svou vojenskou infrastrukturu. Tento proces ale naráží na překvapivý a velmi konkrétní problém – nedostatek prostoru pro ubytování rekrutů.Město Heidelberg v jižním Německu dlouhá léta plánovalo přeměnu bývalé americké vojenské základny Patrick-Henry-Village na moderní čtvrť pro přibližně 10 000 obyvatel a tisíce nových pracovních míst. Projekt měl být symbolem transformace regionu – z vojenského prostoru na živou městskou komunitu.V srpnu 2025 však spolková vláda zasáhla a oznámila, že zvažuje vrácení areálu k původnímu vojenskému účelu. Důvodem je akutní nedostatek kapacit pro ubytování nových vojáků, které chce Německo přijmout v rámci ambiciózního plánu posílení armády. Tento krok se stal symbolem nového směřování země – návratu k silnějším ozbrojeným silám po letech, kdy byla obrana dlouhodobě podfinancována a opomíjena.Německo se dnes potýká se strategickou dvojí výzvou – agresivním Ruskem na východě a nejistou politikou Spojených států na západě. Tyto faktory vedly k zásadnímu přehodnocení bezpečnostní politiky. Vláda kancléře Friedricha Merze proto oznámila plán přijmout během pěti let 80 000 nových vojáků, aby splnila závazky vůči NATO.Možný návrat branné povinnosti a spor o prostorMinistr obrany Boris Pistorius i kancléř Merz naznačili, že tento plán nebude „čistě dobrovolný“. To znamená, že branná povinnost, kterou Německo zrušilo v roce 2011, by se mohla v určité formě vrátit. S tím by však přišel i nový logistický problém – kam s desítkami tisíc nových vojáků.Heidelberg, jedno z měst s nejvyšší životní úrovní v Německu, se tak ocitl ve středu konfliktu mezi potřebou armády a potřebou obyvatel. Místní samospráva už dokázala proměnit několik bývalých amerických základen na bytové komplexy, které nyní poskytují bydlení pro 2 700 lidí. „Na jedné straně nám Američané chybí,“ uvedl místostarosta Juergen Odszuck, „ale na druhé straně jejich odchod pomohl zmírnit náš obrovský nedostatek bytů.“Zrušení branné povinnosti před více než deseti lety zanechalo Bundeswehr s přebytkem vojenských objektů, které byly následně prodány nebo převedeny na civilní využití. Podle údajů německého ministerstva obrany bylo uzavřeno 31 základen, z nichž mnohé byly přeměněny právě na obytné čtvrti.Nyní se ale situace obrací. Vláda zvažuje reaktivaci bývalých vojenských prostorů, které byly dosud určeny pro civilní využití. To vyvolává napětí mezi obcemi, developery a armádou. Výzkumník Benjamin Scharte z univerzity v Tübingenu upozorňuje, že tento střet zájmů může být zdrojem vnitřních konfliktů:„Posílení obranyschopnosti i dostupné bydlení jsou legitimní cíle, ale prostor je omezený. Je nezbytné, aby vláda komunikovala otevřeně a transparentně, i když to nebude populární.“Chcete využít této příležitosti?Návrat k militarizaci: miliardové investice do infrastrukturyRozhodnutí o znovuotevření základny v Heidelbergu je součástí širší snahy o modernizaci německé armády. Od roku 2024 zvýšily ozbrojené síly investice do výstavby a údržby vojenských zařízení o 20 %.Ministerstvo obrany odhaduje, že celková modernizace infrastruktury si do roku 2040 vyžádá více než 67 miliard eur . Plán zahrnuje výstavbu 270 nových kasáren pro 40 000 vojáků, přičemž první projekty mají začít v roce 2027.Vláda současně prosazuje nový zákon o zrychlení zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany, který má snížit byrokracii a umožnit rychlejší výstavbu. Menší zakázky do 1 milionu eur bude možné zadávat bez formálních výběrových řízení a některé environmentální požadavky budou dočasně pozastaveny.Cílem těchto kroků je obnovit schopnost Bundeswehru reagovat na hrozby v krátkém čase. Po letech spoléhání na „diplomacii šekové knížky“, kdy Německo využívalo hlavně ekonomický vliv a obchod k udržení mezinárodních vztahů, přichází zlom. Berlín opouští pasivní roli a znovu buduje armádu jako pilíř národní bezpečnosti.Mezi obranou a civilním rozvojemPro města, jako je Heidelberg, znamená současná situace složitou volbu. Na jedné straně stojí akutní bytová krize, na druhé strategická potřeba posílení obrany. Patrick-Henry-Village, bývalá americká základna, která kdysi hostila až 16 000 vojáků, měla být podle původních plánů proměněna v ekologickou a moderní městskou čtvrť.Teď však může znovu sloužit armádě. Přesto místní představitelé doufají, že vláda nalezne kompromis mezi obranou a rozvojem města. „Věřím, že můžeme obě tyto věci skloubit,“ říká Odszuck. „Ale k tomu je třeba, aby vláda s námi skutečně jednala.“Zda se Heidelbergu podaří udržet svou civilní vizi, zatím není jasné. Rozhodnutí o využití území bude záviset na konečném posouzení ministerstva obrany. Pokud bude základna shledána nevhodnou pro vojenské účely, projekt přeměny by mohl pokračovat.Bez ohledu na výsledek však současná situace ukazuje hlubší problém – napětí mezi obrannými prioritami státu a potřebami civilní společnosti. V době, kdy se Evropa připravuje na novou éru geopolitických hrozeb, stojí Německo před dilematem, které bude určovat jeho budoucí podobu: jak posílit svou armádu, aniž by obětovalo kvalitu života svých občanů.