Čína ve čtvrtek zpřísnila omezení vývozu vzácných zemin, čímž znovu rozdmýchala napětí v době, kdy se světové ekonomiky snaží stabilizovat své dodavatelské řetězce. Tento krok přichází krátce před očekávaným setkáním čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a amerického prezidenta Donalda Trumpa během summitu APEC v Jižní Koreji. Peking tím vysílá jasný signál – je připraven využít svou dominanci v oblasti klíčových surovin jako nástroj geopolitického vlivu. Vzácné zeminy jsou přitom zásadní pro široké spektrum průmyslů – od výroby čipů, elektromobilů a mobilních telefonů až po obranné systémy a stíhací letouny. Omezení se nyní rozšiřuje nejen na samotné minerály, ale i na technologie jejich těžby, zpracování a využití. Peking rozšiřuje kontrolu nad kritickými surovinami Podle nových pravidel čínské ministerstvo obchodu rozšířilo svůj seznam kontrolovaných prvků o pět dalších druhů vzácných zemin – holmium, erbium, thulium, europium a ytterbium – včetně materiálů a magnetů z nich vyráběných. Počet omezených prvků tak stoupl na 12 z původních 17, které Čína považuje za strategické. Nově budou vyžadovány licence na vývoz technologií používaných při těžbě, tavení a výrobě magnetů. Zahraniční společnosti, které chtějí obchodovat se vzácnými zeminami těženými nebo zpracovávanými pomocí čínských technologií, budou muset rovněž získat povolení od Pekingu. Čína opatření odůvodnila ochranou národní bezpečnosti a strategických zájmů, přičemž hlavním cílem je zabránit přímému či nepřímému využití těchto materiálů v vojenském a polovodičovém průmyslu mimo své území. Ministerstvo obchodu výslovně uvedlo, že licence pro export materiálů s potenciálním vojenským využitím bude „v zásadě zamítat“, zatímco ostatní žádosti bude posuzovat individuálně. Kromě omezení samotných prvků Peking zakázal čínským občanům a firmám pomáhat při těžbě či zpracování vzácných zemin mimo území Číny bez souhlasu vlády. Tento krok má zabránit přenosu know-how a udržet čínský monopol na výrobu vysoce výkonných magnetů a materiálů nezbytných pro polovodiče, umělou inteligenci a obranný průmysl. Opatření zasahují i do sektoru elektromobilů a baterií Ve stejný den Peking oznámil i omezení týkající se lithiových baterií a syntetických grafitových anodových materiálů, které jsou klíčové pro výrobu elektromobilů. Exportní licence budou po novém vyžadovány také na zařízení a technologie používané při výrobě těchto komponent. Opatření se mají začít uplatňovat ve dvou fázích – pravidla pro vývoz nových prvků a bateriových materiálů vstoupí v platnost 8. listopadu, zatímco extrateritoriální ustanovení, rozšiřující čínskou jurisdikci mimo vlastní území, začnou platit 1. prosince. Ostatní omezení již platí okamžitě. Tento krok je zjevnou snahou Číny upevnit svou převahu v dodavatelském řetězci elektromobilů, kde má dominantní pozici díky rozsáhlé výrobě baterií i těžbě kritických surovin. Geopolitické napětí před summitem APEC Rozhodnutí přichází v citlivé době. Vztahy mezi Pekingem a Washingtonem sice v posledních měsících vykazují určité zlepšení, ale přetrvává řada napětí. Spojené státy minulý týden rozšířily exportní omezení na čínské technologické společnosti, včetně jejich dceřiných firem, což Čína označila za „provokaci“. Na to reagoval Peking vlastním protiúderem – na černou listinu nespolehlivých subjektů přidal 14 zahraničních technologických a bezpečnostních společností, kterým zakázal působit na čínském trhu či investovat do čínských firem. Mezi postiženými je i kanadská výzkumná společnost TechInsights, známá rozborem čipů a technologií. Tato firma v minulosti zveřejnila analýzu, podle níž procesory společnosti Huawei Technologies (HWT.UL) obsahovaly čipy vyrobené tchajwanským gigantem TSMC (TSM) – v rozporu s americkými vývozními pravidly. Tento incident tehdy vyvolal napětí nejen mezi Washingtonem a Pekingem, ale i mezi USA a Tchaj-wanem. Tímto krokem Peking poprvé rozšířil svůj regulační dosah za hranice Číny, což lze chápat jako odpověď na americkou „dlouhou ruku jurisdikce“, kterou USA používají při vymáhání exportních kontrol. Čína nyní obdobným způsobem omezuje využití svých surovin a technologií po celém světě – čímž znovu potvrzuje, že kontrola nad vzácnými kovy je pro ni strategickou zbraní v obchodní i politické rivalitě. Globální dopady a signál pro USA Vzácné zeminy se již v minulosti staly předmětem obchodních sporů mezi Čínou a Spojenými státy. Letos na jaře Peking omezil export sedmi druhů těchto kovů v reakci na Trumpova odvetná cla, což okamžitě narušilo globální dodavatelské řetězce a zvýšilo ceny surovin napříč průmysly od automobilového po obranný. Ačkoli obě země v červnu dosáhly dohody o stabilizaci dodávek vzácných zemin, průmysl se z následků předchozích omezení stále plně nevzpamatoval. Čtvrteční krok Pekingu proto znovu vyvolal obavy, že by se situace mohla opakovat – tentokrát v ještě citlivější době, kdy globální trhy čelí inflaci a nejistotě v energetickém sektoru. Mluvčí čínského ministerstva obchodu zdůvodnil rozhodnutí tím, že zahraniční subjekty v minulosti neoprávněně převáděly čínské technologie a materiály s potenciálním vojenským využitím. „Tyto činy ohrožují národní bezpečnost Číny, narušují mezinárodní stabilitu a odporují globálním snahám o nešíření zbraní,“ uvedl. Kroky Pekingu tak vysílají jasný politický signál před setkáním Si Ťin-pchinga s Trumpem – že Čína je připravena hájit své ekonomické zájmy tvrději než kdy dříve a použít strategické suroviny jako páku v obchodních jednáních.