Američtí a čínští představitelé uzavřeli obchodní jednání v Malajsii Napětí mezi Spojenými státy a Čínou, které v posledních měsících opět vzrostlo, by mohlo dostat novou šanci na zmírnění. Americký ministr financí Scott Bessent uvedl, že se vyjednavači obou zemí v Malajsii dohodli na „velmi pozitivním rámci“ pro nadcházející setkání prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga. Summit, který se uskuteční tento týden, by mohl prodloužit současné obchodní příměří, jehož platnost končí 10. listopadu. Bessent, americký obchodní zástupce Jamieson Greer a čínský vicepremiér He Lifeng zakončili v neděli dvoudenní jednání v Kuala Lumpuru. Výsledek označili za konstruktivní, hloubkový a otevírající prostor pro další spolupráci. „Jednání byla dalekosáhlá a poskytla nám možnost připravit půdu pro setkání lídrů v opravdu pozitivním duchu,“ uvedl Bessent. Na otázku, zda bude dohoda o příměří skutečně prodloužena, odpověděl jednoznačně: „Řekl bych, že ano,“ přičemž dodal, že konečné rozhodnutí bude na prezidentu Trumpovi. Jednání o zemědělství i o kritických minerálech Kromě samotného obchodního příměří se týmy věnovaly i konkrétním oblastem spolupráce, především zemědělským produktům. Spojené státy dlouhodobě tlačí na Peking, aby zvýšil nákupy americké sóji, což je pro Washington politicky i ekonomicky důležité téma. Bessent uvedl, že očekává potvrzení dohody o čínských nákupech právě během setkání lídrů. Summit v Malajsii však nebyl jen o USA a Číně. Trump během své první cesty do Asie od návratu do Bílého domu stihl podepsat i řadu dalších regionálních obchodních dohod. Mezi nimi vyniká dohoda o příměří mezi Kambodžou a Thajskem, jejichž ozbrojené střety na hranici si letos v létě vyžádaly několik obětí. Spojené státy sehrály v těchto jednáních zprostředkovatelskou roli. „Kromě mírové smlouvy podepisujeme také významnou obchodní dohodu s Kambodžou a důležitou dohodu o kritických minerálech s Thajskem,“ uvedl Trump. Tyto smlouvy mají přispět ke stabilnějším vztahům a širší spolupráci v regionu. Washington si od nich slibuje posílení ekonomických vazeb i přístup k surovinám nezbytným pro moderní technologie, například pro baterie, čipy a elektrická vozidla. Malajsie jako první zastávka: obchodní dohody a snižování cel Malajsie se stala první zastávkou Trumpova týdenního asijského turné. Během návštěvy zde Spojené státy podepsaly další obchodní a surovinové dohody, které mají snížit napětí způsobené předchozími celními opatřeními. Nově budou tři země – Malajsie, Kambodža a Thajsko – čelit clu ve výši pouze 19 %, oproti původním 49 %. Podle Bessenta i Greera má tento krok posílit důvěru v americké závazky vůči regionálním partnerům. Trump tak pokračuje v politice, která kombinuje tvrdý postoj vůči Číně s prohlubováním vztahů s ostatními asijskými zeměmi. Tento přístup má ale i svá rizika. Peking totiž nedávno oznámil omezení vývozu vzácných zemin, tedy materiálů klíčových pro vojenský i technologický průmysl – od stíhaček po chytré telefony. Trump na to reagoval hrozbou uvalení dodatečných 100% cel na čínské zboží, pokud Čína omezení nezruší. Tato opatření zvýšila obavy z návratu plnohodnotné obchodní války. Vzájemné napětí a geopolitická rovnováha Čína dosud nedala žádný veřejný signál, že by byla připravena exportní omezení zrušit. Argumentuje tím, že pouze reaguje na kroky Washingtonu, který v minulosti zařadil řadu čínských společností na černou listinu exportérů. Tento vzájemný tlak se odráží nejen na trzích, ale i v diplomatických vztazích mezi oběma mocnostmi. Ostatní země v regionu mezitím očekávají, že Trump na summitu Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) objasní svou strategii v oblasti Indo-Pacifiku. Prezident sice prosazuje protekcionistickou obchodní politiku a zavedl cla vůči řadě asijských států, ale jeho širší vize bezpečnostní spolupráce zůstává zatím nejasná. Trump se po návštěvě Malajsie přesune do Japonska, kde se setká s novou premiérkou Sanae Takaichi. Ta již na síti X uvedla, že s americkým prezidentem vedla „dobrý a upřímný rozhovor“. Japonsko zároveň oznámilo plán urychlit navyšování výdajů na obranu, což je krok, který Washington vítá. Následovat bude cesta do Jižní Koreje, kde se Trump setká přímo s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Zajímavostí je, že Trump den před cestou do Asie uvalil dodatečné 10% clo na kanadské zboží, čímž reagoval na reklamní kampaň, která citovala Ronalda Reagana kritizujícího cla. Kanadský premiér Mark Carney, který se summitu ASEAN také účastní, uvedl, že s Trumpem zatím neplánuje osobní schůzku. Diplomacie, která kombinuje tlak a uznání Trumpův přístup ke světové diplomacii zůstává charakteristický – kombinuje tvrdý obchodní tlak s osobními gesty a snahou o veřejné uznání. Při podpisu mírové dohody mezi Kambodžou a Thajskem v Kuala Lumpuru prohlásil, že „vyjednávání o míru není koníček, ale něco, v čem jsem dobrý a co rád dělám“. Kambodžský premiér Hun Manet následně oznámil, že nominoval Donalda Trumpa na Nobelovu cenu míru. Tento krok byl vnímán jako gesto uznání za jeho zprostředkovatelskou roli v regionu. Prezident přitom v posledních týdnech veřejně vyjádřil zklamání, že nebyl oceněn za svou předchozí roli při uzavření dohody o příměří v Gaze. Trumpova asijská cesta tak představuje kombinaci ekonomické diplomacie, osobního PR a geopolitického vyvažování. Zda „pozitivní rámec“ dohodnutý mezi USA a Čínou skutečně povede k prodloužení příměří a snížení napětí, ukáže až nadcházející summit s Si Ťin-pchingem.