Rostoucí ceny kávy ve Spojených státech se staly nejen tématem spotřebitelů, ale nyní i vysoce sledovanou politickou otázkou. Od nástupu prezidenta Donalda Trumpa do úřadu se cena kávy zvýšila o více než 25 %, což se podle průzkumů začíná citelně odrážet v domácích rozpočtech. Káva se pro mnoho Američanů stala nejen každodenním rituálem, ale i symbolem neuspokojivého vnímání inflace, které přetrvává navzdory administrativním tvrzením o stabilizaci cen. Situace došla tak daleko, že se o ní nyní vyjadřuje i sám prezident, který označil snížení cen kávy za jeden z aktuálních hospodářských cílů své vlády. Trump během letu na palubě Air Force One uvedl, že se Bílý dům bude snažit ceny kávy zmírnit. Rozhovor proběhl po jeho návštěvě Malajsie, kde byla otázka dodávek a cen kávy jedním z hlavních témat jednání. Během mezinárodních setkání se prezident nejprve sešel s brazilským prezidentem Luizem Inaciem Lulou da Silvou. Brazílie jako největší producent kávy na světě hraje v této oblasti dominantní roli a Trump vyjádřil přesvědčení, že by obě země měly najít cestu k obchodní dohodě, která by snížila cenové tlaky. Tento přístup znamená významnou změnu tónu, protože ještě dříve v tomto roce Trump uvalil na Brazílii 50% clo, jež tehdy vedlo k prudkému růstu cen. Podobný vývoj se odehrál také ve vztazích s Vietnamem, druhým největším světovým producentem kávy. Zde Trump uzavřel obchodní dohodu, která poskytuje výjimky na některé zemědělské produkty z doposud platné dvacetiprocentní sazby. Obchodní zástupce Jamieson Greer potvrdil, že káva patří mezi položky, které Spojené státy samy nevyrábějí v dostatečném množství, což činí dovoz klíčovým pro udržení stabilních cen. Tento krok může mít znatelný dopad v budoucnu, ale jeho efekt se zatím neprojevil. Růst cen kávy přichází v době, kdy velká část americké veřejnosti vnímá náklady na potraviny jako rostoucí zátěž. Podle průzkumu AP-NORC z října označuje téměř polovina Američanů ceny potravin za hlavní zdroj finančního stresu. Navzdory tvrzením prezidenta, že inflace je již „vyřešena“, mnoho spotřebitelů v obchodech pociťuje opačný trend. Zvyšování cen se netýká pouze kávy – hovězí maso zdražilo přibližně o 15 %, což přimělo prezidentskou administrativu uvažovat o zvýšení dovozu argentinského masa. Trump dokonce vyzval americké chovatele skotu, aby snížili ceny, což ukazuje, jak politicky citlivé se téma potravin stalo. U kávy je citlivost ještě výraznější, protože Spojené státy pěstují jen minimální množství vlastní produkce. Maloobchodní cena libry mleté kávy se v září vyšplhala na 9,14 dolaru – což je o více než dva dolary více než na začátku roku. Ještě během května 2024 se přitom prodávala za méně než 6 dolarů. Tento růst byl zpočátku způsoben špatnými povětrnostními podmínkami v produkčních oblastech, avšak v posledních měsících sehrála klíčovou roli právě cla. Ekonom Joe Brusuelas poukázal na to, že zdražení kávy na rozdíl od jiných komodit „není inflací, nýbrž výsledkem obchodní politiky“. Zajímavé je, že kritika nepřichází pouze od opozice, ale nově i od Trumpových dřívějších spojenců. Stephen Moore, ekonom a dlouholetý podporovatel Trumpa, který dokonce spolunapsal knihu „Trumponomics“, upozornil, že cla obvykle netrestají výrobce, ale přenášejí náklady na spotřebitele. Tento komentář se stal pozoruhodným momentem ve veřejné debatě, protože naznačil možné napětí uvnitř Trumpova ekonomického okruhu. Zda nová gesta vůči Brazílii a Vietnamu povedou během příštích měsíců k reálnému snížení cen kávy, není jisté. Situaci navíc komplikují geopolitické faktory. Kolumbie, třetí největší producent kávy na světě, čelí novým sankcím ze strany USA kvůli obviněním z obchodu s drogami. Podle analytiků Oxford Economics by nová cla na Kolumbii mohla znovu zvýšit napětí na trhu s kávou a potenciálně dále zatlačit ceny nahoru. Jinými slovy, káva se stala nejen otázkou nabídky a poptávky, ale i politickým symbolem toho, jak hluboko spotřebitelé vnímají dopady vládních rozhodnutí.