Startup Periodic Labs, založený dvojicí špičkových vědců z oblasti umělé inteligence – Liamem Fedusem, bývalým výzkumníkem OpenAI, a Ekinem Dogusem Cubukem z Google Brain, se stal jedním z nejdiskutovanějších projektů v Silicon Valley. Společnost získala počáteční investici ve výši 300 milionů dolarů, vedenou venture kapitálovou firmou Felicis, a do projektu se zapojila řada významných investorů z technologického světa. Fedus a Cubuk se seznámili před několika lety během práce na výzkumu v oblasti strojového učení a materiálových věd. Po sérii debat o tom, jak by generativní umělá inteligence mohla proměnit vědecké objevy, se rozhodli, že přišel správný čas přetavit tyto myšlenky do reality. Periodic Labs má podle zakladatelů ambici spojit pokročilé jazykové modely s reálnými experimenty a automatizací – tedy propojit AI s fyzickou vědou. Podle Cubuka nastal „správný čas“, protože několik technických faktorů se konečně spojilo. Robotická ramena, která zvládají zpracovávat složité procesy při syntéze nových materiálů, se stala dostatečně přesná a spolehlivá. Zároveň simulace založené na strojovém učení dosáhly úrovně, kdy dokážou přesně modelovat i složité fyzikální jevy. A v neposlední řadě velké jazykové modely (LLM) získaly schopnost pokročilého uvažování – částečně díky práci samotného Feduse a jeho týmu v OpenAI, který se podílel i na vývoji ChatGPT. Zakladatelé si představují systém, ve kterém AI simuluje nové materiály, robot je následně syntetizuje a jazykový model vyhodnocuje výsledky, navrhuje úpravy a optimalizuje proces. Takový uzavřený cyklus by mohl zásadně urychlit vývoj nových sloučenin a přinést revoluci do oblasti materiálové vědy. Cubuk má v této oblasti dlouhou historii – už v roce 2023 publikoval studii, v níž tým z Google Brain dokázal s pomocí AI a robotů vytvořit 41 nových materiálů podle návrhů generovaných jazykovým modelem. Tento projekt se stal základem pro pozdější myšlenku, že AI může být aktivním nástrojem vědeckého výzkumu, nikoli jen teoretickým pomocníkem. Od nápadu k investici: jak vznikl jeden z nejžhavějších startupů Silicon Valley Po dlouhých diskusích se Fedus rozhodl odejít z OpenAI a plně se projektu věnovat. Zprávu o jeho odchodu doprovázel tweet, ve kterém naznačil, že OpenAI bude do Periodic Labs investovat – to se však nakonec nestalo. Zakladatelé potvrdili, že OpenAI není mezi investory, ale zároveň zdůraznili, že kapitál nepotřebovali, protože o podporu se přihlásilo mnoho dalších investorů. Mezi nimi vynikal především Peter Deng, bývalý kolega Feduse z OpenAI, který se stal partnerem ve firmě Felicis. Právě on byl první, kdo se s Fedusem osobně setkal a vyslechl si jeho plán. Podle Denga ho nejvíce přesvědčila věta, že „vědu nelze dělat bez toho, aby se skutečně dělala“. Fedus tím narážel na potřebu spojit teoretické modely s praktickými experimenty – a dát umělé inteligenci možnost pracovat s reálnými daty z laboratoře. Tento přístup Denga natolik zaujal, že ještě během procházky po sanfranciské čtvrti Noe Valley přislíbil investici. Firma Felicis poté vedla celé seedové kolo financování, které nakonec vyneslo Periodic Labs ohromujících 300 milionů dolarů. Deng později přiznal, že startup tehdy ještě ani neměl oficiální název, bankovní účet ani právní registraci – tak rané fázi projektu odpovídal jeho entuziasmus. Nejlepší mozky AI a nový přístup k vědě S nově získaným kapitálem mohli Fedus a Cubuk vybudovat tým více než dvaceti špičkových odborníků z oblasti umělé inteligence, fyziky a materiálové vědy. Mezi nimi jsou například Alexandre Passos, tvůrce modelů o1 a o3, Eric Toberer, známý materiálový vědec specializující se na supravodiče, nebo Matt Horton, autor dvou nástrojů pro AI ve společnosti Microsoft (MSFT). Každý z členů týmu má jedinečnou odbornost a zakladatelé chtějí, aby se všichni navzájem učili. Každý týden proto probíhají interní semináře na úrovni postgraduálního studia, kde si výzkumníci vyměňují poznatky. Tým je přesvědčen, že úzká spolupráce mezi různými disciplínami je klíčem k rychlému pokroku. Periodic Labs již zřídilo svou první laboratoř, kde testuje simulace a experimentální modely. Jejich hlavním cílem je nyní objev nových supravodivých materiálů, které by mohly zásadně zlepšit efektivitu moderních technologií. Supravodiče jsou považovány za potenciální „zlatý důl“ – umožňují přenos elektřiny bez ztrát a mohou být klíčové pro budoucnost výkonných, ale energeticky úsporných technologií. Robotické systémy, které budou experimenty fyzicky provádět, zatím nejsou plně funkční. Cubuk uvedl, že jejich výcvik potrvá ještě několik měsíců, ale první fáze projektu ukazuje, že kombinace simulací a experimentů už nyní přináší cenná data. Zakladatelé zdůrazňují, že i neúspěšné pokusy mají obrovskou hodnotu, protože každé selhání generuje nová data pro trénink AI. Fedus k tomu dodává, že tento přístup by mohl změnit samotný systém vědeckého bádání, který dnes často odměňuje pouze úspěchy a publikace, nikoli samotný výzkum a získávání dat. Periodic Labs chce tento model narušit a vytvořit prostředí, kde se všechny experimenty – úspěšné i neúspěšné – stávají cenným přínosem. Nová éra vědy řízené umělou inteligencí Zatímco Periodic Labs rozjíždí své první experimenty, svět AI se posouvá podobným směrem. OpenAI mezitím oznámila založení jednotky OpenAI for Science, kterou povede viceprezident Kevin Weil. Cílem je vytvořit platformu poháněnou umělou inteligencí, jež zrychlí vědecké objevy a umožní výzkumníkům pracovat s nástroji nové generace. Periodic Labs má však náskok – jeho zakladatelé už nyní propojují modely, simulace a robotiku do jednoho funkčního ekosystému. Mezi další investory projektu patří Andreessen Horowitz (a16z), DST, NVentures (venture kapitálová divize Nvidia (NVDA), Accel, a několik známých andělských investorů, včetně Jeffa Bezose, Erica Schmidta, Elada Gila a Jeffa Deana. Projekt Periodic Labs se tak stal symbolem nové éry propojení vědy a umělé inteligence – éry, v níž AI nejen analyzuje, ale také aktivně vytváří nové poznatky. Zakladatelé si uvědomují, že cesta bude dlouhá a plná rizik, ale jsou přesvědčeni, že automatizovaná věda řízená AI může zásadně proměnit způsob, jakým lidstvo objevuje nové materiály a technologie.