Její vliv se rozšiřuje od amerických státních dluhopisů až po soukromý kapitál či nemovitosti. I když slibuje vyšší transparentnost, likviditu a efektivitu, zůstává otázkou, zda může přinést skutečný průlom i běžným investorům.Zjednodušeně řečeno, tokenizace převádí vlastnické právo na digitální token uložený na blockchainu. Každý token tak představuje podíl na určitém aktivu – například akcii, části nemovitosti nebo státním dluhopisu. Tento digitální doklad může být převáděn mezi investory okamžitě, bez potřeby zdlouhavého papírování, převodních agentů či clearingových systémů.Z technického hlediska jde stále o stejné podkladové aktivum, ale s novým digitálním obalem. Tokenizace umožňuje nejen rychlejší vypořádání obchodů, ale také sledování majetku v reálném čase. Tento koncept je přitažlivý nejen pro inovátory z kryptosvěta, ale i pro tradiční finanční instituce, které hledají způsoby, jak snížit náklady a zvýšit efektivitu.Hodnota tokenizovaných blockchainových aktiv vzrostla z méně než 10 miliard dolarů v roce 2023 na více než 30 miliard dolarů v roce 2025. Z toho samotné tokeny kryté americkým ministerstvem financí představují přibližně 5,5 miliardy dolarů. Jde o sektor, který z „experimentálního nápadu“ přešel do seriózní fáze růstu.Kdo udává tempo: od Franklin Templeton po J.P. MorganZatímco dříve se o tokenizaci mluvilo převážně v teoretické rovině, dnes ji zavádí řada významných institucí. Franklin Templeton eviduje akcie svého U.S. Government Money Fund přímo na blockchainech Polygon a Stellar. Běžní investoři mohou nakupovat přes aplikaci Benji, která funguje jako brána k digitálním fondům. Firma navíc spustila tokenizovaný fond UCITS v Lucembursku.Dalším hráčem je WisdomTree , která vytvořila vlastní blockchainovou transferovou agenturu a nabízí digitální fondy prostřednictvím aplikace WisdomTree Prime. Tato platforma je dostupná v několika amerických státech a propojuje tradiční investování s blockchainovou infrastrukturou.Z bankovního sektoru dominuje J.P. Morgan , jejíž jednotka Onyx provozuje Tokenized Collateral Network – systém, který umožňuje institucím efektivněji přesouvat kolaterál mezi partnery. J.P. Morgan také spolupracovala s DTCC na pilotním projektu, který umožnil zveřejňovat čistou hodnotu aktiv fondů přímo na blockchainu.Startup Ondo Finance vydává tokenizované státní dluhopisy a výnosové produkty, které již přilákaly více než miliardu dolarů. Podobně působí i Superstate, společnost založená Robertem Leshnerem z Compoundu, která tokenizuje krátkodobé fondy státních dluhopisů. Chcete využít této příležitosti?Kde tokenizace dává největší smysl – a kde selháváNejviditelnější úspěch přináší tokenizace krátkodobých státních dluhopisů, kde umožňuje téměř okamžité vypořádání obchodů a zveřejňování hodnot fondů v reálném čase. Tento model přináší vysokou efektivitu a nižší riziko neúspěšných transakcí. Pilotní projekt DTCC z roku 2024 s Chainlinkem dokázal, že data fondů lze bezpečně přenášet napříč blockchainy, což otevírá cestu k jejich širšímu využití.Rostoucí zájem je také o soukromé kapitálové fondy, kde tokenizace umožňuje frakcionální přístup – tedy možnost investovat s nižšími minimy. Například Hamilton Lane nabízí prostřednictvím platformy Securitize tokenizované feeder fondy do soukromého kapitálu s vkladem od 20 000 dolarů. Tyto produkty však zůstávají vyhrazené akreditovaným investorům.Naopak nemovitosti představují pro tokenizaci tvrdší oříšek. Projekty jako RealT, které nabízely frakcionální vlastnictví nájemních domů s výnosem z pronájmu vypláceným v řetězci, narazily na praktické problémy – správu nemovitostí, dodržování zákonů či daně. Tokenizace zde může zjednodušit obchodní stránku, ale neřeší „reálný svět“ fyzických aktiv.Tokenizace mění pravidla hry, ale ne zákonySlib tokenizace je jasný: vyšší likvidita, nižší bariéry vstupu a rychlejší vypořádání. Ale praxe ukazuje, že realita je složitější. Regulace zůstává největší překážkou. V Evropě platí nová legislativa MiCA, ta však vylučuje tokenizované cenné papíry, které nadále spadají pod přísný rámec MiFID II. Hongkong i Singapur rozvíjejí vlastní pilotní projekty, ale všude platí jedno – tyto produkty se musí nejdříve vejít do zákonů o cenných papírech, až poté do krypto regulací.Banky jako Citigroup a Deutsche Bank proto vyzývají k vytvoření globálních standardů, které by zabránily roztříštěnosti trhu. Bez sjednocení pravidel hrozí, že tokenizace zůstane rozdrobená do národních rámců, což by brzdilo její růst.Kromě regulací jsou tu i technologická rizika: chytré smlouvy mohou obsahovat chyby, úschovné peněženky selhat a samotné podkladové aktivum nese stejná rizika jako v tradičním světě – od neplatičů až po kolísání hodnoty.Přesto se vývoj nezastavuje. V Singapuru se projekt centrální banky Project Guardian rozšířil do širší spolupráce s finančními institucemi, zatímco blockchainová divize J.P. Morgan Kinexys experimentuje s atomickým vypořádáním hotovosti a tokenizovaných aktiv v reálném čase. Co čekat dálV příštích letech se očekává, že tokenizace pronikne do mainstreamu. Může se objevit více produktů jako makléřské účty s tokenizovanými fondy, ETF fondy evidované na blockchainu či důchodové plány s tokenizovaným backendem.Zatím však platí, že tokenizace nepřinese rychlé zbohatnutí, ale představuje důležitý krok k transparentnějšímu a efektivnějšímu finančnímu systému. Investoři by ji měli chápat jako moderní nástroj, nikoli jako zkratku k výnosům.Technologie může být nová, ale jedno pravidlo zůstává neměnné: vědět, co kupujete, kdo za tím stojí a jaká rizika podstupujete. Tokenizace možná mění formu financí – ale zásady zdravého investování zůstávají stejné.