Trumpův závod s časem: snaha prolomit čínský monopol na vzácné kovy naráží na realitu Americký prezident Donald Trump se snaží oslabit čínský monopol na vzácné kovy, které jsou nezbytné pro moderní technologie — od iPhonů přes elektromobily až po vojenské systémy. Po oznámení dohody s Austrálií v hodnotě 8,5 miliardy dolarů Trump prohlásil, že Spojené státy budou mít „za rok tolik kritických minerálů, že nebudou vědět, co s nimi“. Realita je však mnohem složitější. Čína momentálně kontroluje přes 90 % světové produkce rafinovaných vzácných zemin, což jí dává dominantní pozici v dodavatelských řetězcích moderního průmyslu. Tento téměř úplný monopol se stal strategickou zbraní v obchodní válce mezi Washingtonem a Pekingem. Když Čína letos zavedla vývozní kontroly na klíčové minerály, způsobila globální nedostatek a zpoždění ve výrobě po celém světě. Trump reagoval hrozbou 100% cel na čínské zboží, čímž napětí mezi oběma mocnostmi dále vzrostlo. Podle analytiků je však Trumpův slib o rychlé nezávislosti nereálný. Vybudování kompletního těžebního a zpracovatelského řetězce mimo Čínu vyžaduje roky, nikoli měsíce. Dohoda s Austrálií: krok správným směrem, ale nedostatečný Pondělní dohoda mezi USA a Austrálií zahrnuje investice přesahující 3 miliardy dolarů do projektů, jejichž hodnota by měla v budoucnu dosáhnout 53 miliard dolarů. Součástí je i plán na výstavbu rafinerie galia v západní Austrálii s kapacitou 100 tun ročně, financované prostřednictvím Pentagonu. Exportně-importní banka USA navíc připravuje financování dalších projektů v oblasti kritických minerálů v hodnotě 2,2 miliardy dolarů. Tyto kroky mají posílit strategické partnerství s Austrálií, která disponuje čtvrtými největšími zásobami vzácných zemin na světě a těží přibližně polovinu globální produkce lithia, klíčového prvku pro baterie. Nicméně, podle odborníků tato opatření nepřinesou okamžité výsledky. Produkce z nových zařízení bude spuštěna nejdříve v roce 2027, což znamená, že závislost USA na Číně přetrvá ještě řadu let. Profesor John Mavrogenes z Australské národní univerzity upozorňuje, že „problémy s dodávkami vzácných zemin nelze vyřešit krátkodobě. Čína je příliš daleko před zbytkem světa.“ Podle něj by i při maximálním úsilí trvalo nejméně deset let, než by Západ vybudoval dostatečné kapacity. Austrálie mezi Washingtonem a Pekingem Dohoda s USA dostává Austrálii do delikátní pozice mezi dvěma ekonomickými giganty. Na jedné straně se Canberra snaží posilovat obranné vazby s Washingtonem, ale na straně druhé nechce ztratit obchodní vztahy s Čínou, která zůstává jejím největším obchodním partnerem. Zatímco Spojené státy tlačí na své spojence, aby omezili závislost na čínských dodavatelích, Austrálie se snaží balancovat mezi strategickými zájmy a ekonomickou realitou. Podle Kevina Hassetta, ředitele Národní ekonomické rady Bílého domu, je právě Austrálie klíčovým článkem v americké snaze snížit globální rizika a omezit „vydírání ze strany Číny“ v oblasti dodávek minerálů. Nedávná analýza Center for Strategic and International Studies uvádí, že Austrálie loni získala 45 % všech globálních investic do projektů souvisejících s průzkumem vzácných zemin. Společnost Lynas Rare Earths se v roce 2024 stala první firmou mimo Čínu, která zahájila komerční výrobu oxidu dysprosia, jednoho z nejdůležitějších prvků této kategorie. Budování od nuly: technologické, ekologické i personální výzvy Navzdory silné politické vůli naráží snahy o diverzifikaci dodavatelských řetězců na praktické překážky. Výstavba závodů, školení odborníků a vyřešení environmentálních dopadů představují obrovské výzvy. Podle profesora Mavrogenese je pokrok v Austrálii zatím minimální. „Vysoké ceny energií, nedostatek kvalifikované pracovní síly a přísné ekologické normy celý proces výrazně zpomalují,“ uvedl. Profesor Rick Valenta z Univerzity v Queenslandu dodává, že Austrálie sice disponuje dostatečnými ložisky i technologiemi těžby, ale nedostatečné know-how ve zpracování a výrobě finálních produktů zůstává slabým místem. Právě proto bude podle něj „injekce amerických peněz klíčová pro dokončení klíčových projektů“. Valenta upozorňuje, že nové rafinerie ve státě Západní Austrálie by měly zahájit výrobu vzácných zemin v roce 2027, což může být první reálný krok k postupnému oslabování čínské dominance. Odborníci se ale shodují, že i když Spojené státy investují miliardy dolarů, nedokážou během několika let dohnat Čínu, která v oblasti zpracování vzácných kovů budovala své kapacity desítky let. Podle Goldman Sachs by narušení pouhých 10 % světové produkce v odvětvích závislých na těchto surovinách mohlo způsobit ztrátu až 150 miliard dolarů amerického HDP. To ukazuje, jak strategicky citlivé a ekonomicky zásadní jsou tyto prvky pro průmysl 21. století. Trumpův slib o rychlé soběstačnosti tedy zůstává spíše politickým gestem než realistickým plánem. Zatímco Washington uzavírá nové dohody, Peking stále pevně drží kontrolu nad surovinami, které jsou nezbytné pro moderní ekonomiku.