Nejvyšší americká cla od 30. let 20. století přetvářejí toky zboží i mezinárodní obchodní vztahy. Zatímco prezident Donald Trump prosazuje politiku „America First“, obchodní partneři Spojených států přizpůsobují své strategie, hledají nové trhy a uzavírají alternativní obchodní dohody, aby zmírnili dopady amerického protekcionismu.Kanada dnes dováží více automobilů z Mexika než z USA, Čína nakupuje sójové boby od jihoamerických pěstitelů místo od amerických farmářů a Indie s Čínou po letech obnovily přímé obchodní vztahy, včetně výměny vzácných zemin. Tyto posuny nejsou jen krátkodobou reakcí – jde o dlouhodobou restrukturalizaci globálního obchodu, která může trvale změnit pozici USA v mezinárodní ekonomice.Menší ekonomiky se rovněž přizpůsobují novým podmínkám. Například Peru rozšiřuje export borůvek na asijské trhy a Lesotho, výrobce textilu, se obrací k Evropě a Africe. Tímto způsobem se tyto země snaží vyrovnat s vyššími náklady na přístup k americkým spotřebitelům.Přestože ekonomové na počátku varovali před hrozbou globální recese, světová ekonomika ukazuje pozoruhodnou odolnost. Světová obchodní organizace dokonce zvýšila svůj odhad růstu obchodu se zbožím v roce 2025 z původních 0,9 % na 2,4 %, což dokládá, že přesuny obchodních vztahů se zatím daří zvládat.Přeskupování aliancí a vznik nových dohodZatímco Washington buduje bariéry, zbytek světa je odstraňuje. Skupina čtrnácti zemí, mezi nimiž jsou Nový Zéland, Švýcarsko, Singapur nebo Spojené arabské emiráty, vytvořila novou platformu na podporu investic a obchodu. Podobný přístup zvolila i Evropská unie, která zintenzivnila své úsilí o uzavření nových dohod.Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že EU pracuje na rozšíření seznamu svých 76 obchodních partnerství a urychluje jednání, která stagnovala i několik let. Dohoda o volném obchodu s Mercosurem, sdružením jihoamerických zemí, byla po čtvrt století příprav konečně ratifikována. Kromě toho byla uzavřena dohoda s Indonésií, největší ekonomikou jihovýchodní Asie, a pokročila jednání s Austrálií, která trvala od roku 2017.Podle ekonoma Simona Evenetta z IMD Business School se „probíhající obchodní jednání dostala nový impuls“ právě díky tlaku, který vyvolal americký protekcionismus. Jinými slovy – Trumpova politika paradoxně přiměla světové vlády k větší spolupráci mimo USA.„Dochází k přepisu obchodní mapy světa,“ potvrzuje také ekonomka Ina Simonovska z Kalifornské univerzity v Davisu. „Uvidíme více bilaterálních dohod mezi jednotlivými zeměmi a regionálními bloky, které budou obcházet Spojené státy.“Chcete využít této příležitosti?Čína rozšiřuje vliv, USA ztrácí podílČínský export v srpnu sice zaznamenal nejpomalejší růst za půl roku, dodávky do USA však klesly o 33 %. Místo toho čínské zboží proudí do jiných regionů – do zemí jihovýchodní Asie export vzrostl o 23 %, do EU o 10 % a do Afriky dokonce o 26 %. Tato diverzifikace pomáhá Číně udržet stabilní vývoz a očekává se, že v letošním roce dosáhne rekordního obchodního přebytku ve výši 1,2 bilionu dolarů.Podle Christiana Gonzaleze, výkonného viceprezidenta společnosti International Container Terminal Services Inc. , je tato přeměna obchodních vztahů pro logistické firmy příležitostí. „Čínští výrobci aktivně hledají nové trhy a přesměrování obchodu může být pro nás velmi pozitivní. Globální obchod bude pokračovat,“ uvedl Gonzalez. Akcie ICTSI letos vzrostly o téměř 30 %, což dokazuje, že odklon od USA může mít i vítěze.Data společnosti Clarksons Plc, poskytovatele informací o námořní dopravě, ukazují, že objem přepravy mezi USA a Čínou v roce 2025 klesne o přibližně 3 %. Naopak všechny ostatní trasy – mezi Asií, Evropou, Afrikou a Latinskou Amerikou – zaznamenávají růst. Globální obchod se sice zpomaluje, ale rozhodně se nezastavuje.Rizika nové obchodní éryPodle ekonoma Eswara Prasada z Cornell University ale vznik nového systému bilaterálních dohod představuje problém pro menší ekonomiky. „Přechod od systému, kde se všichni řídili společnými pravidly WTO, k systému, kde si každý hledí svého, bude pro slabší země těžší,“ varuje.Příkladem může být Východní Timor, nejnovější člen WTO. Tato malá jihovýchodní asijská země s pouhými 1,4 miliony obyvatel a nízkým HDP na obyvatele se nyní snaží otevřít nové trhy pro své zemědělské produkty – kávu, vanilku a ovoce. Podle zástupce země při OSN Antónia da Conceição členství ve WTO nabízí šanci naučit se od ostatních a postupně diverzifikovat ekonomiku, která je dosud závislá na ropě.Trumpova obchodní válka má ovšem dopady i na americké podnikatele samotné. Ben Knepler, majitel společnosti True Places z Pensylvánie, musel přestat dovážet své venkovní židle vyráběné v Kambodži, protože nová cla jeho podnikání zcela zničila. Nyní hledá zákazníky v zahraničí. „Je absurdní, že americká firma musí přemýšlet, jak podnikat mimo USA,“ říká Knepler.Nová éra světového obchodu se formuje bez ohledu na Washington. Trumpova cla urychlila proces, v němž země diverzifikují své obchodní vztahy, posilují spolupráci mezi regiony a hledají nové příležitosti mimo tradiční americké trhy.Zatímco USA zvyšují cla a staví nové bariéry, zbytek světa reaguje opačně – otevírá se, uzavírá nové dohody a přepisuje pravidla globálního obchodu. Tento posun může znamenat začátek nové ekonomické éry, v níž už Spojené státy nebudou automaticky stát v jejím středu.