Největší americké banky se ocitly v citlivé pozici, když se snaží udržet vliv a vztahy s administrativou Donalda Trumpa, která přináší jak příležitosti, tak značné výzvy. Generální ředitelé institucí jako JPMorgan Chase (JPM), Goldman Sachs (GS), Bank of America (BAC), Citigroup (C), Morgan Stanley (MS) a Wells Fargo (WFC) soupeří o klíčové místo při přípravě veřejné nabídky hypotéčních gigantů Fannie Mae a Freddie Mac. Tato soutěž má i politický rozměr – zahrnuje osobní jednání s prezidentem v Oválné pracovně. Současně se ale tyto instituce dostávají pod tlak kvůli obviněním z tzv. „debankingu“, tedy rušení účtů či omezování služeb zákazníkům na základě jejich politických či náboženských postojů. Prezident Trump opakovaně kritizoval banky za to, že měly údajně diskriminovat konzervativní klienty – a jeho administrativa nyní zahájila rozsáhlé šetření v celém sektoru. „V mnoha oblastech hrajeme ofenzivně, v jiných defenzivně. Je to velmi komplikované bojiště,“ popsal situaci Greg Baer, generální ředitel Bank Policy Institute, organizace zastupující největší americké banky. Deregulace po letech zpřísnění Banky vstoupily do Trumpovy administrativy s očekáváním rozsáhlých deregulací, které by odstranily část omezení zavedených po finanční krizi v roce 2008. A v některých oblastech se jim to skutečně daří. Regulátoři připravují největší zmírnění pravidel od přijetí zákona Dodd-Frank, který po krizi výrazně zpřísnil dohled nad finančním sektorem. Federální rezervní systém například navrhl uvolnění kapitálových požadavků na velké banky, zejména v oblasti pákového efektu a zátěžových testů. Cílem je podle regulátorů zvýšit konkurenceschopnost amerického finančního systému. „Je to už patnáct let od doby, kdy byl Dodd-Frank přijat,“ uvedla Michelle Bowmanová, členka Rady guvernérů Fedu, na akci pořádané Georgetownskou univerzitou. „Myslím, že nyní máme dostatek dat, abychom mohli jasně říct, co funguje a co se dá zlepšit.“ Kromě toho Fed i ministerstvo financí pořádají konference zaměřené na menší komunitní banky, které dlouhodobě kritizují, že byly podrobeny stejným pravidlům jako velcí hráči, přestože působí v odlišném měřítku. Trumpova administrativa tak chce ukázat, že deregulace má zasáhnout celý sektor, nejen největší instituce. Kryptoměny: nová konkurence pro tradiční banky I přes uvolňování pravidel se banky potýkají s novou hrozbou — rychlým růstem kryptoměnového průmyslu, kterému vláda udělila částečné regulační úlevy. Tento sektor se postupně posouvá do oblasti tradičního bankovnictví a některé kryptospolečnosti už žádají o bankovní licence. Banky se tomu snaží bránit. Lobbisté velkých finančních institucí usilují o to, aby připravovaný zákon o regulaci kryptotrhů zakázal nebankovním subjektům vyplácet úroky z vkladů ve stablecoinech. Argumentují tím, že takové praktiky by vytvořily méně kontrolované „pseudobanky“, které by mohly konkurovat klasickým institucím bez odpovídajícího dohledu. „Každý by rád vydával peníze a nabízel něco, co se tváří jako peněžní nástroj, aniž by čelil stejné regulaci,“ varuje Baer. „To by byl neuvěřitelně výnosný obchod.“ Společnost Coinbase (COIN), jedna z největších kryptoměnových platforem, která nabízí výnosy z držení stablecoinů, vyzvala své uživatele, aby se postavili proti snahám velkých bank omezit tuto formu odměn. Konflikt tak odhaluje rostoucí soupeření mezi tradičními finančními institucemi a kryptosektorem, který se stále více etabloval jako alternativa k běžnému bankovnictví. Politický tlak a vyšetřování debankingu Další komplikací pro velké banky je politická citlivost tématu debankingu. Prezident Trump z něj udělal jedno z ústředních témat své ekonomické agendy. V lednu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu osobně konfrontoval generálního ředitele Bank of America Briana Moynihana, a v srpnu podepsal výkonný příkaz zaměřený na ochranu zákazníků před politicky motivovaným rušením účtů. Úřad pro kontrolu měny (OCC) následně oznámil, že devět největších bank musí předložit informace o svých postupech při rušení účtů. Přezkum má být dokončen začátkem příštího roku. Podle Wall Street Journal byly obdobné dopisy zaslány i menším bankám. Malé podniky nyní dostaly termín do 5. prosince, aby se pokusily kontaktovat zákazníky, jimž v minulosti účty uzavřely z politických nebo hodnotových důvodů. Banky se brání tím, že jejich rozhodnutí nebyla motivována politicky, ale vycházela z hodnocení finančních rizik a souladu s regulačními požadavky. Prezident Trump ovšem tvrdí, že mu některé instituce skutečně odmítly poskytovat služby po jeho odchodu z Bílého domu. „Banky mě velmi diskriminovaly, a to jsem k nim byl velmi dobrý,“ prohlásil Trump v srpnu v pořadu CNBC Squawk Box. Zmínil, že JPMorgan Chase i Capital One (COF) mu údajně uzavřely osobní i firemní účty, zatímco Bank of America odmítla navázat nové obchodní vztahy. Pro velké americké banky tak současné prostředí představuje křehkou rovnováhu mezi příležitostí a rizikem. Na jedné straně mají šanci těžit z deregulace a možného zapojení do privatizace Fannie Mae a Freddie Mac, na druhé čelí politickému tlaku a rostoucí konkurenci z kryptosvěta. Trumpova administrativa bankám otevírá dveře k vyšším ziskům, ale zároveň je vystavuje regulačním a reputačním rizikům, která by mohla mít dlouhodobé důsledky. Finanční giganti tak musí manévrovat opatrně – být blízko moci, ale zároveň si zachovat odstup, který jim umožní přežít i případnou změnu politického směru.