V posledních dnech se politici napříč spektrem přeli o to, jak zajistit jejich dlouhodobé financování, aniž by byla ohrožena jejich nezávislost. Zatímco vládní i opoziční strany se shodují, že veřejnoprávní média mají mít silnou a stabilní pozici, rozcházejí se v názoru, zda mají být nadále financována prostřednictvím koncesionářských poplatků, nebo přímo ze státního rozpočtu.<!– DIP popup–>Boris Šťastný: transparentnost ano, ztráta nezávislosti nePředseda poslaneckého klubu hnutí Motoristé Boris Šťastný v pořadu Otázky Václava Moravce prohlásil, že Česká televize i Český rozhlas musí zůstat nezávislými médii, a to i v případě, že by se změnil způsob jejich financování. Podle něj by přechod od poplatků k financování ze státního rozpočtu mohl zvýšit transparentnost, ale nesmí se stát nástrojem k politickému ovládnutí médií.„Budeme trvat na tom, aby tyto instituce zůstaly nezávislými,“ uvedl Šťastný. Zároveň podpořil myšlenku, že hospodaření veřejnoprávních institucí by měl nově kontrolovat Nejvyšší kontrolní úřad . Tato změna by podle něj přinesla vyšší míru odpovědnosti vůči veřejnosti, která má právo vědět, jak jsou veřejné prostředky využívány.Na otázku, zda vládní plán zahrnuje i sloučení České televize a Českého rozhlasu, Šťastný odpověděl zdrženlivě. „Nevím, jestli se budou slučovat, nebo nebudou. Program se ještě může měnit,“ uvedl, čímž naznačil, že tato varianta zůstává otevřená.ANO: rušení poplatků ano, zestátnění neK tématu se vyjádřily i představitelky hnutí ANO, které dlouhodobě prosazuje zrušení koncesionářských poplatků. Taťána Malá, předsedkyně poslaneckého klubu ANO, uvedla, že financování České televize a Českého rozhlasu „nebude ohroženo, pokud bude definováno jako zákonem stanovený výdaj státního rozpočtu“. Podle ní tak veřejnoprávní média získají stabilitu a přehlednost v hospodaření, aniž by se tím automaticky ztratila jejich nezávislost.Podobně mluvila i Alena Schillerová, místopředsedkyně ANO, která v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News odmítla, že by ANO usilovalo o zestátnění veřejnoprávních médií. „Nechceme žádné zestátnění, ale chceme, aby se jasně definovala veřejnoprávní služba a aby bylo zřejmé, za co si občané platí,“ uvedla.Připomněla také, že hnutí ANO už před volbami slíbilo zrušení koncesionářských poplatků, a tento závazek hodlá dodržet. Podle Schillerové by nový model měl zajistit spravedlivější systém, který nebude zatěžovat nízkopříjmové domácnosti, ale zároveň udrží silné veřejnoprávní instituce.Chcete využít této příležitosti?Opozice: cesta ke státním médiím je hrozbou demokracieZcela jiný pohled však mají zástupci STAN a ODS, kteří varují, že financování prostřednictvím státního rozpočtu může být prvním krokem k ovládnutí médií. Europoslanec Jan Farský v pořadu Partie připomněl příklady Slovenska a Maďarska, kde podle něj podobné změny vedly k postupnému podřízení médií vládní moci.Na jeho slova navázala předsedkyně poslanců STAN Michaela Šebelová, která zdůraznila, že nezávislost veřejnoprávních institucí je základním kamenem demokratického systému. „Jakýkoliv pokus o přímé podřízení médií státu by znamenal ohrožení demokracie v České republice,“ uvedla. Podle ní je možné, že pokud by vláda prosazovala tento model, mohla by se opozice uchýlit i k obstrukcím při schvalování zákona.Podobně se vyjádřil i předseda poslanců ODS Marek Benda, který upozornil, že jakýkoliv zásah do struktury veřejnoprávních médií musí být velmi pečlivě promyšlený a nesmí umožnit politickou kontrolu obsahu.SPD chce jednotnou státní zpravodajskou instituciJeště radikálnější přístup k tématu zaujímá hnutí SPD, které ve svém volebním programu počítalo nejen se zrušením koncesionářských poplatků, ale i se sloučením České televize, Českého rozhlasu a České tiskové kanceláře do jedné společné instituce financované státem.Šéf SPD Tomio Okamura v pátek po jednání uvedl, že výsledky vyjednávání ohledně poplatků dopadly „k naší spokojenosti“. Podrobnosti sice neupřesnil, ale podle jeho slov došlo k dohodě, která se přibližuje programovým cílům SPD.Zatímco Česká televize a Český rozhlas jsou dnes financovány z koncesionářských poplatků, ČTK má odlišný model – vydělává si na svůj provoz sama prostřednictvím prodeje zpravodajského obsahu a doprovodných služeb. Její začlenění do jedné zpravodajské instituce by tak znamenalo zásadní přeměnu nejen ve financování, ale i v organizaci zpravodajského servisu v České republice.