Napětí mezi Spojenými státy a Čínou znovu roste. Vztah mezi prezidentem Donaldem Trumpem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem se během posledních týdnů dramaticky zhoršil a oba státníci stojí před rozhodnutím, které může zásadně ovlivnit globální ekonomiku. Po měsících relativního klidu, kdy se obě strany dohodly na částečném příměří v obchodní válce, se konflikt znovu rozhořel. Pokud se situaci nepodaří brzy uklidnit, může to mít vysoké hospodářské i politické náklady pro obě země. Cla, hrozby a obchodní příměří na tenkém ledě Ještě na začátku letošního roku se zdálo, že obchodní vztahy mezi USA a Čínou míří k normalizaci. Neuvěřitelně vysoká cla, která obě země uvalily na své dovozy, tehdy prakticky zastavila vzájemný obchod. Pozdější dohoda o příměří přinesla snížení tarifů a částečné uklidnění napětí. Tento klid však dlouho nevydržel. Zdroj: Shutterstock Napětí znovu vzplanulo poté, co Donald Trump pohrozil zavedením 130% cel na čínský export s účinností od 1. listopadu. Tento krok by znamenal dramatické zvýšení oproti současné průměrné sazbě 30 %. Trump také naznačil, že uvažuje o vývozních omezeních na „veškerý kritický software“, který směřuje do Číny – tedy technologii nezbytnou pro průmysl, umělou inteligenci i obranu. Čína na hrozby reagovala ostře. Peking varoval, že jakákoli jednostranná opatření budou mít odpovídající odvetu. Čínské ministerstvo obchodu vydalo prohlášení, podle něhož by další kroky USA znamenaly „nepřijatelný zásah do globálního obchodu“. Trump se přesto v pátek snažil situaci zmírnit. Uvedl, že věří v možnost smírného vyřešení sporů, a oznámil, že plánuje osobní setkání se Si Ťin-pchingem na summitu APEC v Jižní Koreji. Podle amerického ministra financí Scotta Bessenta, který vede část vyjednávacího týmu, se „situace v poslední době uklidnila“. Přesto dodal, že vývoj se může „v každé vteřině obrátit“. Čínská odveta: vzácné zeminy jako zbraň Napětí eskalovalo poté, co Čína oznámila omezení vývozu minerálů vzácných zemin, které jsou nezbytné pro výrobu široké škály moderních technologií – od mobilních telefonů až po elektromobily a zbraně. Peking přidal pět nových prvků na svůj seznam již sedmi dříve omezených vzácných zemin, čímž ještě více utáhl kohoutek světovým výrobcům elektroniky. Součástí nových pravidel je i povinnost získat speciální licence pro technologie související s těžbou, zpracováním a výrobou magnetů z těchto prvků. Zahraniční firmy i vlády budou nově potřebovat povolení k obchodování s čínskými vzácnými zeminami nebo s produkty, které je obsahují. Čínské ministerstvo obchodu tvrdí, že cílem opatření je zabránit využívání těchto materiálů pro vojenské účely. Mnozí západní analytici to ale vnímají jako strategický protiúder Pekingu – snahu využít dominantní postavení v oblasti surovin jako vyjednávací nástroj proti Washingtonu. Trump reagoval ostře. Na své síti Truth Social napsal, že krok Pekingu je „zlověstný a nepřátelský“ a dodal, že Čína „tiše nashromáždila monopolní postavení“ v této klíčové surovinové oblasti. Podle amerického obchodního zástupce Jamiesona Greera jde o „jasné popření“ veškerého pokroku dosaženého v posledních šesti měsících. Washington utahuje šrouby: čínské lodě, čipy i software Reakce Pekingu nebyla náhodná. Čína odpověděla na sérii kroků Washingtonu, které sama považuje za provokaci. Americká vláda v posledních měsících zpřísnila omezení exportu technologií vyrobených s použitím amerického softwaru nebo vybavení čínským firmám – zejména technologickému gigantu Huawei. Podle čínského ministerstva obchodu je takový postup „extrémně zlovolný“ a představuje zásah do práv čínských společností. Peking avizoval, že přijme „nezbytná opatření“ na ochranu svých zájmů. Dalším zdrojem napětí bylo zavedení cel na čínské lodě kotvící v amerických přístavech a na zboží přepravované na lodích čínské výroby. Čína reagovala obdobně – zavedla reciproční poplatky pro americké lodě ve svých přístavech. Kromě toho Spojené státy stále udržují přísná omezení vývozu pokročilých čipů a technologií umělé inteligence. Tyto kroky mají zabránit Pekingu v rychlém rozvoji vlastního AI průmyslu a přístupu k vysoce výkonným polovodičům. Čína tato omezení označuje za diskriminační a ohrožující globální dodavatelské řetězce. Zdroj: Shutterstock Summit APEC: poslední šance na diplomatický průlom? Nadcházející setkání Trumpa a Si Ťin-pchinga na summitu APEC v Jižní Koreji může být klíčovým momentem. Oba lídři by měli jednat tváří v tvář – nikoli prostřednictvím svých poradců – o tom, jak obnovit důvěru a zabránit další eskalaci. Podle diplomatických pozorovatelů by osobní schůzka mohla přinést krátkodobé zklidnění situace, pokud obě strany projeví ochotu ke kompromisu. Riziko však zůstává značné. Vzhledem k Trumpovu nevyzpytatelnému stylu komunikace a čínské averzi k jakékoli ztrátě prestiže se může jednání snadno změnit v další výměnu hrozeb. Zatímco Peking se snaží působit umírněně, Washington dává najevo, že neustoupí z principu „America First“. Obě mocnosti si uvědomují, že plnohodnotná obchodní válka by měla devastující dopad – nejen na jejich ekonomiky, ale i na světový obchod, inflaci a technologické dodavatelské řetězce.