Prezident Donald Trump a ministr financí Scott Bessent oznámili, že administrativa zvažuje snížení cel na vybrané dovážené produkty, včetně kávy a banánů. Tyto potraviny patří mezi nejvíce zasažené položky v rámci globálního celního režimu, který Spojené státy zavedly během posledních měsíců. Trump uvedl v rozhovoru pro Fox News, že vláda plánuje zmírnit cla na dovoz kávy, a dodal, že jde o jeden z kroků, které mají pomoci snížit tlak na spotřebitele. „U kávy snížíme některá cla,“ prohlásil prezident, čímž potvrdil, že se administrativa připravuje na cílené úlevy v oblasti dovozu zboží, které se v USA nepěstuje. Na jeho slova navázal ministr financí Bessent, který uvedl, že během několika příštích dnů mohou být oznámena další opatření. Podle něj se snížení cel bude týkat produktů, které Spojené státy musí dovážet – tedy nejen kávy a banánů, ale i dalších druhů ovoce a podobných komodit. „V příštích několika dnech se dočkáte významných oznámení týkajících se produktů, které se v USA nepěstují,“ uvedl Bessent. Cílem je podle něj podpořit cenovou dostupnost základních potravin a reagovat na kritiku, že Trumpova cla přispívají k inflaci. Politické i ekonomické pozadí rozhodnutí Tento krok přichází v době, kdy prezident čelí rostoucím obavám z inflace a z dopadů své obchodní politiky na každodenní život Američanů. Mnoho republikánských politiků považuje právě vysoké ceny potravin za jeden z důvodů volebních ztrát, které strana utrpěla na začátku měsíce. Trump proto v posledních dnech zdůrazňuje své úsilí o snižování cen a dokonce naznačil možnost vytvoření jakési „celní dividendy“ pro americké občany, která by částečně kompenzovala zvýšené náklady způsobené jeho politikou. Zároveň přiznal, že spotřebitelé „něco platí“ za zavedená cla. Tento výrok představuje posun v rétorice, protože dříve Trump tvrdil, že cla zatěžují pouze zahraniční exportéry. Kromě politických motivů hraje roli i blížící se rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, který posuzuje pravomoci prezidenta v otázce uvalování cel. Předmětem sporu je rozsah exekutivní moci, kterou prezident využil při zavádění svých nejrozsáhlejších tarifních opatření. Nejvyšší soud a budoucnost Trumpovy obchodní agendy V jednom z nejdůležitějších soudních případů letošního roku se očekává, že Nejvyšší soud rozhodne o legálnosti Trumpových celních kroků. Během slyšení se ukázalo, že většina soudců – liberálních i konzervativních – vyjádřila určitou skepsi vůči rozsahu prezidentské pravomoci v této oblasti. Pokud se soud přikloní proti Trumpově administrativě, bude muset Bílý dům hledat alternativní nástroje k prosazení obchodní politiky. Analytici očekávají, že v takovém případě by mohlo dojít k přesměrování pozornosti z plošných cel na cílené bilaterální dohody a sektorové pobídky. Trumpův tým si podle dostupných informací připravuje scénáře, jak případné rozhodnutí Nejvyššího soudu vykompenzovat, aniž by došlo ke zpomalení ekonomiky. Snížení cel na produkty každodenní spotřeby, jako jsou káva a banány, tak může být součástí širší strategie: zmírnit negativní dopady celní politiky a současně zachovat tvrdý postoj vůči zahraničním partnerům. Mezinárodní reakce a nové dohody Americká obchodní politika se v posledních týdnech stala hlavním tématem mezinárodních jednání. Evropská unie oznámila, že předloží Spojeným státům plán na rozšíření obchodní dohody, kterou obě strany uzavřely v červenci. Podle představitelů EU je cílem posunout vztahy do další fáze a zmírnit napětí, které vzniklo po zavedení amerických cel. Na asijské frontě mezitím dochází k určitému oteplení vztahů mezi USA a Čínou. Po měsících napjatých obchodních sporů obě země uzavřely příměří, v rámci kterého Peking souhlasil s pozastavením vývozních kontrol vzácných zemin a ukončením vyšetřování amerických výrobců čipů. Spojené státy na oplátku pozastaví část svých odvetných cel na čínské zboží. Navzdory tomuto posunu však zůstává situace složitá. Čína podle agentury Reuters čelí přebytku sójových bobů, což může omezit prostor pro další dovoz z USA. „Zásoby jsou obrovské a poptávka v krmivářském sektoru nízká,“ uvedl jeden z obchodníků pro agenturu. To naznačuje, že i přes diplomatické příměří zůstávají reálné obchodní překážky. Zlepšení vztahů se rýsuje také s Indií, s níž se Spojené státy podle Trumpa „blíží k uzavření obchodní dohody“. Prezident zároveň zmínil, že v určitém okamžiku může dojít ke snížení cel na indické zboží. Zajímavý vývoj přichází i z Evropy. Švýcarsko je podle zdrojů obeznámených se situací blízko dohody o 15% clu na své exporty do USA, která by mohla být dokončena ještě do konce týdne. Zatímco Trump a Bessent naznačují možné zmírnění vybraných cel s cílem ulevit spotřebitelům, širší obraz ukazuje, že americká obchodní politika zůstává v pohybu. Politická realita, soudní spory i tlak spojenců nutí Bílý dům hledat kompromis mezi ochranou domácího průmyslu a potřebou udržet stabilní ceny. Pokud budou cla skutečně snížena, půjde o první konkrétní signál, že administrativa je připravena čelit inflaci nejen verbálně, ale i faktickými kroky. Pro americké domácnosti by to mohlo znamenat menší účty za běžné zboží – a pro globální partnery důkaz, že Washington hledá cestu k pragmatickému vyvážení svých ekonomických zájmů.