Podle aktuální prognózy by měla česká ekonomika v roce 2025 růst tempem 2,4 %, zatímco v roce 2026 dojde ke zpomalení na 1,9 %. Vývoj se však následně opět zlepší – v roce 2027 komise očekává návrat růstu zpět na 2,4 %. Tento výhled ukazuje, že ekonomika se postupně zotavuje z nedávných otřesů a nachází stabilnější trajektorii.Hlavním zdrojem růstu je podle komise soukromá spotřeba, která se zvyšuje díky růstu reálných mezd. Lidé tak po období slabší kupní síly začínají více utrácet. Přispívá k tomu rovněž snížení míry úspor v domácnostech, což znamená, že rodiny se méně zdráhají používat své finanční rezervy. Soukromá spotřeba tak opět hraje klíčovou roli v podpoře domácí poptávky.Evropská komise zároveň upozorňuje, že k růstu HDP přispívá jak domácí poptávka, tak poptávka ze zahraničí. Vývoz i průmyslová výroba se postupně stabilizují, což zlepšuje celkový ekonomický obrázek. Zpráva také zdůrazňuje, že důvěra spotřebitelů roste už od dubna 2024, a to i přes přetrvávající nejistotu v globálním i evropském hospodářství. Tento trend je pro ekonomiku důležitý – sebevědomější spotřebitelé častěji utrácejí, což podporuje další růst.Inflace dál zpomalí, ale některé segmenty zůstanou pod tlakemZásadní zprávou prognózy je očekávané další zpomalení inflace. Evropská komise předpokládá, že celková inflace v Česku v roce 2025 klesne na 2,3 %, což je hodnota blízká inflačnímu cíli centrální banky. Na zpomalení inflace se má podílet zejména pokles cen energií a také zmírnění cenového růstu v sektoru služeb.Komise však upozorňuje, že inflace potravin se může naopak mírně zrychlit. Celkový inflační vývoj by ale měl zůstat v následujících letech příznivý a dále zpomalovat i v letech 2026 a 2027. Pokud se tento scénář potvrdí, mělo by to posílit reálné příjmy domácností a udržet solidní výkonnost spotřeby.Inflační zpomalení zároveň přichází navzdory tomu, že se postupně ruší některá opatření v oblasti energetiky a projevují se dopady vládního konsolidačního balíčku z roku 2024 i nedávných důchodových reforem. I přesto komise očekává, že inflace zůstane pod kontrolou.Chcete využít této příležitosti?Veřejné finance zůstanou v deficitu, ale situace se nemá zhoršitEvropská komise předpokládá, že veřejné finance České republiky zůstanou i v následujících letech v deficitu kolem dvou procent HDP. Tento výsledek souvisí s pokračujícím rušením energetických opatření, důchodovými úpravami a konsolidačními kroky vlády. Přesto prognóza neuvádí, že by se měl deficit výrazně prohloubit.Z makroekonomického pohledu jde o relativně stabilní vývoj – deficit je sice nadále přítomen, ale neprohlubuje se, což vytváří prostor pro postupné zlepšování stavu veřejných financí. Komise tím naznačuje, že aktuální fiskální politika je z dlouhodobého hlediska udržitelná.<!– DIP popup–>EU rovněž zlepšuje svůj růstový výhledJeště výrazněji působí skutečnost, že Evropská komise zlepšila výhled růstu celé Evropské unie. Pro rok 2025 i 2026 očekává růst ve výši 1,4 %, zatímco v jarní prognóze odhadovala růst pouze na 1,1 %. Na rok 2027 pak zvýšila výhled na 1,5 %.Tato revize naznačuje, že evropská ekonomika se začíná stabilizovat navzdory geopolitickým rizikům, zvýšeným nákladům firem či přetrvávající inflaci. Podle komise jde o důsledek kombinace postupného oživení poptávky, zlepšení finančních podmínek a stabilního vývoje na trhu práce v mnoha členských státech.Na závěr prognóza zdůrazňuje, že střednědobý ekonomický vývoj bude záviset na schopnosti států udržet fiskální stabilitu, podporovat produktivitu a adaptovat se na měnící se globální podmínky. Česká republika se nachází v situaci, která nabízí prostor pro další zlepšení, pokud současné trendy vydrží a spotřebitelská důvěra zůstane pevná.