Podzimní hospodářský výhled Evropské komise přináší pro Českou republiku poměrně pozitivní zprávy. Podle aktuální prognózy by měla česká ekonomika v roce 2025 růst tempem 2,4 %, zatímco v roce 2026 dojde ke zpomalení na 1,9 %. Vývoj se však následně opět zlepší – v roce 2027 komise očekává návrat růstu zpět na 2,4 %. Tento výhled ukazuje, že ekonomika se postupně zotavuje z nedávných otřesů a nachází stabilnější trajektorii. Hlavním zdrojem růstu je podle komise soukromá spotřeba, která se zvyšuje díky růstu reálných mezd. Lidé tak po období slabší kupní síly začínají více utrácet. Přispívá k tomu rovněž snížení míry úspor v domácnostech, což znamená, že rodiny se méně zdráhají používat své finanční rezervy. Soukromá spotřeba tak opět hraje klíčovou roli v podpoře domácí poptávky. Evropská komise zároveň upozorňuje, že k růstu HDP přispívá jak domácí poptávka, tak poptávka ze zahraničí. Vývoz i průmyslová výroba se postupně stabilizují, což zlepšuje celkový ekonomický obrázek. Zpráva také zdůrazňuje, že důvěra spotřebitelů roste už od dubna 2024, a to i přes přetrvávající nejistotu v globálním i evropském hospodářství. Tento trend je pro ekonomiku důležitý – sebevědomější spotřebitelé častěji utrácejí, což podporuje další růst. Inflace dál zpomalí, ale některé segmenty zůstanou pod tlakem Zásadní zprávou prognózy je očekávané další zpomalení inflace. Evropská komise předpokládá, že celková inflace v Česku v roce 2025 klesne na 2,3 %, což je hodnota blízká inflačnímu cíli centrální banky. Na zpomalení inflace se má podílet zejména pokles cen energií a také zmírnění cenového růstu v sektoru služeb. Komise však upozorňuje, že inflace potravin se může naopak mírně zrychlit. Celkový inflační vývoj by ale měl zůstat v následujících letech příznivý a dále zpomalovat i v letech 2026 a 2027. Pokud se tento scénář potvrdí, mělo by to posílit reálné příjmy domácností a udržet solidní výkonnost spotřeby. Inflační zpomalení zároveň přichází navzdory tomu, že se postupně ruší některá opatření v oblasti energetiky a projevují se dopady vládního konsolidačního balíčku z roku 2024 i nedávných důchodových reforem. I přesto komise očekává, že inflace zůstane pod kontrolou. Veřejné finance zůstanou v deficitu, ale situace se nemá zhoršit Evropská komise předpokládá, že veřejné finance České republiky zůstanou i v následujících letech v deficitu kolem dvou procent HDP. Tento výsledek souvisí s pokračujícím rušením energetických opatření, důchodovými úpravami a konsolidačními kroky vlády. Přesto prognóza neuvádí, že by se měl deficit výrazně prohloubit. Z makroekonomického pohledu jde o relativně stabilní vývoj – deficit je sice nadále přítomen, ale neprohlubuje se, což vytváří prostor pro postupné zlepšování stavu veřejných financí. Komise tím naznačuje, že aktuální fiskální politika je z dlouhodobého hlediska udržitelná. <!-- DIP popup--> EU rovněž zlepšuje svůj růstový výhled Ještě výrazněji působí skutečnost, že Evropská komise zlepšila výhled růstu celé Evropské unie. Pro rok 2025 i 2026 očekává růst ve výši 1,4 %, zatímco v jarní prognóze odhadovala růst pouze na 1,1 %. Na rok 2027 pak zvýšila výhled na 1,5 %. Tato revize naznačuje, že evropská ekonomika se začíná stabilizovat navzdory geopolitickým rizikům, zvýšeným nákladům firem či přetrvávající inflaci. Podle komise jde o důsledek kombinace postupného oživení poptávky, zlepšení finančních podmínek a stabilního vývoje na trhu práce v mnoha členských státech. Na závěr prognóza zdůrazňuje, že střednědobý ekonomický vývoj bude záviset na schopnosti států udržet fiskální stabilitu, podporovat produktivitu a adaptovat se na měnící se globální podmínky. Česká republika se nachází v situaci, která nabízí prostor pro další zlepšení, pokud současné trendy vydrží a spotřebitelská důvěra zůstane pevná.