Evropské akcie zahájily čtvrteční obchodování v pozitivní náladě a reagovaly především na krok americké vlády, která po rekordně dlouhém období znovu otevřela své úřady. Tento vývoj přinesl investorům úlevu, protože několikatýdenní paralýza federálních institucí měla reálný dopad na ekonomickou aktivitu v největší ekonomice světa. Zlepšený sentiment však nepřišel z celé Evropy – britská ekonomika ukázala naopak další známky ochlazování, což stáhlo londýnský index FTSE 100 mírně do záporu. Ranní obchodování ukázalo, že německý index DAX vzrostl o zhruba 0,5 % a francouzský CAC 40 přidal 0,6 %. Naproti tomu britský FTSE 100 odepsal 0,3 %, protože investoři reagovali na slabá domácí ekonomická data. Tento kontrast podtrhl, jak rozdílně evropské trhy v této chvíli reagují na globální i lokální faktory. Znovuotevření americké vlády uklidnilo trhy Klíčovou zprávou dne bylo rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa podepsat zákon, který po 43 dnech ukončil nejdelší uzavření vlády v historii Spojených států. Sněmovna reprezentantů schválila toto opatření poměrem hlasů 222 ku 209 a Senát jej podpořil již dříve v týdnu. Zákon zajistí financování vlády minimálně do 30. ledna a umožní obnovení standardního fungování klíčových úřadů. Pro trhy to znamenalo okamžitou úlevu. Shutdown způsobil významná narušení v letecké dopravě, bezpečnosti cestování, odbavování na letištích i v dalších federálních službách. Tisíce letů byly zrušeny, což poškodilo ekonomickou aktivitu a dopadlo i na podniky závislé na logistice a turistickém provozu. Investoři tak po oznámení dohody ocenili, že se americká ekonomika může vrátit k běžnému provozu a že klíčová data z října a listopadu budou konečně kompletní. Británie ukazuje známky stagnace Na druhé straně Atlantiku přinesla čtvrteční makroekonomická data z Velké Británie nepříjemné překvapení. Úřad pro národní statistiku oznámil, že tamní ekonomika ve třetím čtvrtletí vzrostla pouze o 0,1 %. To je výrazné zpomalení oproti růstu o 0,3 % ve čtvrtletí předchozím. Zářijové údaje dokonce ukázaly pokles o 0,1 %, což signalizuje, že slabost britského hospodářství není jen krátkodobým výkyvem. Slabší výkon ekonomiky přichází v době, kdy ministryně financí Rachel Reevesová připravuje nový státní rozpočet. Investoři tak s napětím sledují, zda vláda dokáže představit opatření, která podpoří investice i spotřebu. Bank of England navíc minulý týden naznačila, že inflace podle ní dosáhla vrcholu. Ačkoli zatím ponechala sazby beze změny, vedení banky připustilo, že prosincové snížení je reálnou možností. Podle analytika Jamese Bentleyho z Financial Markets Online dává aktuální vývoj HDP centrální bance „všechny důvody“ k tomu, aby přistoupila k uvolnění měnové politiky. Evropské podniky hlásí silné výsledky K optimismu na trzích přispěly také výsledky řady evropských firem. Siemens oznámil rekordní čistý zisk a volný peněžní tok za fiskální rok 2025, a to již třetí rok v řadě. Růst divizí Digital Industries a Smart Infrastructure dokázal vyvážit slabší poptávku v segmentu Mobility. Další významná německá společnost, Merck KGaA, zpřísnila výhled na celý rok díky lepším výsledkům ve zdravotnictví a life science. Silná poptávka v těchto segmentech kompenzovala slabší vývoj v elektronice. Podobně i Deutsche Telekom zvýšil svůj výhled na rok 2025 po konsolidaci akvizice UScellular a oznámil plán zvýšení dividend. Z britských firem zaujala pojišťovna Aviva, která očekává růst provozního zisku na akcii o 11 % v příštích třech letech, a luxusní značka Burberry, jež reportovala silnější než očekávaný růst tržeb ve druhém čtvrtletí. Tyto výsledky naznačují, že britské firmy si vedou lépe než domácí ekonomika, zejména v segmentech s vyšší marží a globálním dosahem. Naopak německý přepravní gigant Hapag-Lloyd zaznamenal 50% pokles čistého zisku a snížil výhled ročních tržeb. Firma čelí vysoké volatilitě trhu, rostoucím nákladům a slabší poptávce po kontejnerové přepravě. Rolls-Royce pak potvrdil svůj výhled díky stabilní poptávce po leteckých motorech a silnému výkonu v divizích Civil Aerospace a Power Systems. Ropa oslabuje kvůli rostoucím zásobám v USA Energetický sektor sledoval opačný trend. Ceny ropy ve čtvrtek mírně klesly a rozšířily tak ztráty z předchozího dne. Futures na ropu Brent klesly na 62,63 USD za barel a WTI se držela u 58,39 USD. Důvodem byl především nárůst zásob ropy v USA o 1,3 milionu barelů během týdne končícího 7. listopadem, jak uvedl API. Trhy navíc negativně reagovaly na zprávu OPECu, že v roce 2026 může globální nabídka mírně převýšit poptávku. Tento výhled vyvolává obavy z delší stagnace cen ropy v prostředí, kde již nyní investoři hledají jasnější signály o globální poptávce.