Po posledním snížení úrokových sazeb ze strany Federálního rezervního systému a setkání prezidenta Donalda Trumpa s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem se na finančních trzích objevily první známky uklidnění. Koncem října Fed snížil svou referenční sazbu o čtvrt procentního bodu a zároveň oznámil, že v prosinci přestane snižovat svou bilanci, čímž do systému přidá více likvidity. Tento krok měl původně trhy povzbudit, avšak předseda Jerome Powell varoval, že prosincové snížení sazeb není jisté. To mezi investory vyvolalo vlnu nejistoty a vedlo k mírnému výprodeji na akciových trzích. Na geopolitické frontě se zároveň objevila pozitivní zpráva – nová dohoda mezi USA a Čínou, která snížila cla na dovoz čínského zboží a zjednodušila přístup k prvkům vzácných zemin. Čína navíc obnovila nákupy americké sóji, což se pozitivně projevilo na trzích se zemědělskými komoditami. Celkově tak trhy získaly určitou jistotu, i když zůstávají velmi citlivé na nové ekonomické údaje. Investoři dnes sledují především dvě oblasti – vývoj inflace v USA a detaily obchodní dohody s Čínou, které mohou v příštích týdnech ovlivnit směr globálních trhů. Inflace jako hlavní test pro Fed Klíčovým momentem bude zveřejnění dat o inflaci 13. listopadu, konkrétně indexu spotřebitelských cen (CPI). Očekává se, že meziroční inflace klesne těsně pod hranici 3 %, zatímco růst zaměstnanosti by se měl pohybovat kolem 150 000 nových pracovních míst. Takové hodnoty by měly udržet Fed na umírněném kurzu a potvrdit jeho dosavadní holubičí rétoriku. Rizikem však zůstává možnost, že inflace překvapí opačným směrem. Pokud by se ukázalo, že cenový růst zrychluje na 3,2 % či více, mohlo by to naznačit přetrvávající tlak ze strany cen zboží a energií. Takový vývoj by přiměl trhy přehodnotit očekávání ohledně dalšího vývoje sazeb. Znepokojení navíc může zvýšit omezená transparentnost vládních statistik způsobená částečným uzavřením federálních úřadů, což by mohlo komplikovat čtení dat. Naopak, pokud by údaje o zaměstnanosti zklamaly, mohl by se Fed rozhodnout pro rychlejší a agresivnější snížení sazeb už na začátku roku 2026. Zvláštní pozornost se soustředí na jádrovou inflaci služeb PCE, kterou Powell označil za „tvrdohlavou“. Jakékoli odchýlení od očekávání by mohlo mít výrazný dopad na tržní výnosy i na náladu investorů. Dohoda s Čínou a její širší dopady Snížení cel v rámci nové dohody mezi USA a Čínou představuje pro trhy pozitivní impuls, zejména pro americké zemědělce a technologické firmy působící v Číně. Nižší obchodní bariéry a obnovení exportů vytváří prostor pro stabilnější růst obchodu mezi oběma zeměmi. Zejména menší společnosti mohou z dohody výrazně těžit. Historicky platí, že uvolnění obchodních vztahů často vede k růstu poptávky po jejich produktech a vyšší ziskovosti. Pokud se tedy dohoda ukáže jako trvalá, mohla by podpořit především americký sektor malých a středních firem, který bývá na podobné impulzy citlivější než velké korporace. Na druhé straně však přetrvávají rizika nových omezení nebo nejasných podmínek. Pokud by došlo k nečekaným překážkám v implementaci dohody, mohla by to nejvíce odnést odvětví polovodičů, které je úzce propojeno s čínským trhem. Společnosti vyrábějící čipy, jež dodávají komponenty pro čínské výrobce, by se mohly dostat pod tlak a sektor by krátkodobě oslaboval. Domácí rozpočtové otázky a výhled pro investory Kromě Fedu a obchodu s Čínou sledují investoři také americký rozpočet a dopady nedávného uzavření federální vlády. Pokud se podaří dosáhnout dohody o rozpočtu a zrušit omezení vládních výdajů, měl by z toho těžit především dopravní sektor, který patří k citlivým ukazatelům ekonomické aktivity. Naopak, pokud by se politická situace v USA opět zkomplikovala a uzavření úřadů by pokračovalo, lze očekávat pokles výnosů státních dluhopisů a oslabení amerického dolaru. V takovém scénáři by mohly znovu posílit dlouhodobé státní dluhopisy a investoři by pravděpodobně přesunuli část kapitálu do konzervativnějších aktiv. Finanční sektor by naopak mohl zůstat stabilní, zejména pokud úrokové sazby zůstanou nízko a poptávka po úvěrech neoslabí. Naproti tomu stavební sektor, který těží z levného financování, by mohl krátkodobě čelit tlaku, pokud se inflace znovu rozběhne a hypotéční sazby se zvýší. Celkově se zdá, že finanční trhy vstupují do období zvýšené citlivosti na makrodata. Každá odchylka v inflaci, zaměstnanosti či vývoji obchodních vztahů může vyvolat prudké tržní reakce. Powell ve svých komentářích zdůraznil, že „trhy nyní řídí data“ – a tato slova se stávají hlavním mottem závěru roku 2025. Zatímco povrchově může současná situace působit klidněji, pod povrchem zůstává mnoho proměnných, které mohou ovlivnit další vývoj. Fed, inflace, americko-čínská dohoda i vnitropolitické otázky v USA společně vytvářejí prostředí, které vyžaduje od investorů trpělivost, disciplínu a důkladnou diverzifikaci portfolia. V nadcházejících týdnech bude klíčové sledovat data z trhu práce a inflace. Pokud se ukáže, že růst cen skutečně zpomaluje a ekonomika zůstává stabilní, může to potvrdit návrat optimismu na trhy. Pokud však inflace znovu zrychlí, může i drobná změna v komunikaci Fedu způsobit nové výkyvy na trzích. Současné období tak představuje klasický příklad doby, kdy je nejrozumnější zůstat obezřetný, ale ne pesimistický – a být připraven využít příležitosti, které se z této nejistoty mohou zrodit.