Jaké jsou dopady odložených amerických makrodat na trhy?! Nedostatek aktuálních údajů o stavu americké ekonomiky se dále prohlubuje poté, co Úřad pro ekonomickou analýzu odložil dvě klíčová zveřejnění, která měla přijít příští týden. Tento krok přichází v době, kdy trhy už několik dnů reagují zvýšenou nervozitou na obavy z možné přísnější měnové politiky, než investoři původně čekali. Náhlé informační vakuum tak vytváří další vrstvu nejistoty. BEA oznámil, že nová data o vývoji HDP za třetí čtvrtletí a také údaj o zářijové inflaci budou zveřejněna v dosud neurčeném náhradním termínu. Jde o moment, který přichází v citlivém období před prosincovým rozhodnutím Federálního rezervního systému o úrokových sazbách. Pokud data nepřijdou včas, tvůrci politik mohou mít při hodnocení ekonomické situace omezený prostor a méně informací k opření svých rozhodnutí. Podle ekonomů oslovených agenturou Reuters se očekávalo, že růst HDP dosáhne anualizovaného tempa kolem 3 %, což by znamenalo zpomalení oproti 3,8 % ve druhém čtvrtletí. I přesto by však tato hodnota potvrzovala, že americká ekonomika zůstává relativně odolná, zejména po slabém prvním čtvrtletí. Stejný průzkum zároveň ukázal, že inflace měřená indexem jádrových výdajů na osobní spotřebu zůstává stabilní na úrovni 2,9 %, stejně jako v srpnu. Tento ukazatel je Fedem dlouhodobě považován za klíčový, protože vylučuje volatilní ceny potravin a energií. Další ránu dostupnosti dat zasadil Úřad pro statistiku práce, který zcela zrušil říjnovou zprávu o zaměstnanosti mimo zemědělství. Předseda Fedu Jerome Powell v předchozím měsíci přiznal, že právě tato absence údajů může ovlivnit rozhodování tvůrců politik. Poukázal také na nejistotu, kterou takový stav vytváří, když přirovnal situaci k jízdě v mlze, což vede k nutnosti „zpomalit“. V debatě o prosincovém zasedání tak může chybějící statistika sehrát významnou roli. Do popředí se zároveň dostávají úvahy o tom, zda investiční boom kolem umělé inteligence nepřekrývá další problémy americké ekonomiky. Mezinárodní měnový fond sice nedávno zlepšil svůj výhled pro Spojené státy, zároveň však upozornil, že právě silné investice do AI mohou dočasně maskovat zpomalující dynamiku jiných segmentů. Rozpočet Spojeného království a tlak na libru Libra v posledních týdnech oslabovala a klesla vůči euru na nejnižší hodnotu za dva roky. Důvodem je kombinace slabé inflace, nevýrazných ekonomických dat a očekávání, že Bank of England bude muset přistoupit k dalšímu snižování úrokových sazeb. Na měnu však současně doléhají fiskální obavy, které umocnilo rozhodnutí vlády neprosazovat plánované zvýšení daně z příjmu v rámci aktuálního rozpočtu. Analytici upozorňují, že trh citlivě sleduje závazek vlády postupně vyrovnat rozpočet. Steven Englander ze Standard Chartered označil státní finance za fiskální „černou díru“ a podotkl, že velká část rizik je již v kurzu libry započítána. Nadcházející kroky vlády však mohou směr libry ovlivnit dvěma odlišnými způsoby: pokud investoři vyhodnotí opatření jako dostatečná a stabilizační, libra může posílit díky snížení rizikové prémie. Naopak v případě, že přijatá opatření nebudou považována za věrohodná, libra může zůstat na nízkých úrovních nebo dále oslabit. Tomáš Wieladek, hlavní evropský ekonom společnosti T Rowe Price (TROW), upozorňuje, že rozpočet může být negativní pro vývoj měny i v případě, že vláda skutečně zpřísní veřejné finance. Nízké disponibilní příjmy domácností by totiž představovaly poptávkový šok, který by Bank of England mohl přimět ke snížení sazeb výraznějším tempem, než se očekává. To by tlačilo na libru směrem dolů. Napětí dále zvyšují i politická rizika uvnitř samotné Labouristické strany. Pokud by rozpočet narazil na odpor levicového křídla, existuje možnost výzev k vedení premiéra Sira Keira Starmera. Taková situace by mohla zabránit tomu, aby se riziková prémie libry úplně vymazala, i kdyby rozpočet formálně prošel hladce. Německá ekonomika a otázka dalšího zklamání Pozornost se upírá také na Německo, kde páteční odhad indexů nákupních manažerů naznačil hlubší recesi ve výrobním sektoru. Tento vývoj posílil očekávání, že investoři budou na nadcházející ekonomické údaje reagovat mimořádně citlivě. Klíčový průzkum podnikatelského klimatu Ifo by se podle oslovených analytiků mohl mírně zlepšit na 88,5 bodu, a to díky lehce příznivějšímu hodnocení současné situace. Největší evropská ekonomika se ve třetím čtvrtletí těsně vyhnula technické recesi, když po poklesu o 0,1 % ve druhém čtvrtletí zaznamenala stagnaci. Bundesbanka ve své poslední zprávě naznačila, že ekonomika by mohla v závěru roku zaznamenat mírný růst, přestože se celkově potýká s dlouhodobým útlumem. Statistický úřad má zveřejnit údaje o spotřebě, domácích investicích a vývozu za třetí čtvrtletí, které investorům poskytnou jasnější obrázek o tom, zda se hospodářský vývoj stabilizuje. Trh práce zůstává navzdory slabému růstu překvapivě odolný a očekává se, že listopadová nezaměstnanost se udrží kolem 2,9 milionu lidí. Mezitím inflace podle prognóz vzroste na 2,4 %, tedy nad dvouprocentní střednědobý cíl Evropské centrální banky pro eurozónu. Vyhlídky evropských a amerických trhů v nejistotě Současné propojení makroekonomických nejistot ve Spojených státech, Spojeném království a Německu vytváří pro investory prostředí, které je náročnější než v předchozích měsících. V USA chybějící data komplikují očekávání ohledně prosincového rozhodnutí Fedu. Ve Spojeném království se libra pohybuje v prostředí fiskálních pochybností a rizik spojených s politickou stabilitou. Německo pak nadále zápasí se slabou průmyslovou aktivitou, i když jeho trh práce zůstává relativně pevný. Všechny tyto faktory společně vytvářejí atmosféru, v níž trhy mohou reagovat prudčeji i na menší zprávy, protože chybějící údaje nebo nejasná fiskální politika snižují důvěru v predikovatelnost vývoje.