Na okraji summitu APEC v Jižní Koreji se generální ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang setkal se skupinou novinářů a dotazů tentokrát nebylo málo. Vzhledem k tomu, že se společnost Nvidia stala první společností v historii, která dosáhla tržní kapitalizace 5 bilionů dolarů, vzrostla pozornost investorů, politiků i médií. Hlavním tématem rozhovoru byla otázka, která rezonuje celým trhem: nacházíme se v bublině kolem umělé inteligence a souvisejících technologických akcií? Jensen Huang odpověděl jednoznačně: podle něj se nenacházíme na vrcholu spekulativního přehřátí, ale teprve na začátku zásadní technologické transformace. Zdůraznil, že svět vstupuje do „desetileté fáze budování nové výpočetní platformy“, která zásadně změní způsob, jakým se počítá, analyzuje a zpracovává data. Podle jeho slov nejde už jen o experimentální nástroje či efektní aplikace, ale o technologie, které jsou „užitečné pro spotřebitele i podniky“. AI je podle něj již nyní zisková – a právě to je klíčový rozdíl oproti minulým technologickým boomům, které často stavěly na slibech budoucí hodnoty, nikoli na reálných příjmech. Diskuze o bublině je však živena nejen růstem technologických akcií, ale také koncentrací výkonu trhu. Index S&P 500 se přibližuje k hranici 7 000 bodů, avšak velká část tohoto růstu je tažena několika málo giganty v čele s Nvidií. Poměr ceny k zisku (P/E) společnosti Nvidia se podle FactSetu pohybuje kolem 45násobku, což znamená, že investoři platí výraznou prémii za očekávaný růst. Kritici tvrdí, že tak vysoká očekávání mohou být jen těžko udržitelná. Jenže zastánci současné rally argumentují odlišně. Zatímco technologické bubliny v minulosti – například koncem 90. let – byly charakteristické nízkými zisky a vysokým zadlužením jednotlivých společností, současné AI giganty generují vysoké peněžní toky. Podle zprávy UBS se očekává, že čtyři největší technologické firmy – Alphabet, Meta, Microsoft a Apple – vytvoří v roce 2025 více než 200 miliard dolarů volných peněžních toků po kapitálových výdajích. To znamená, že financují expanzi z vlastních zdrojů, nikoli na dluh. Situace se však začíná měnit. Společnost Meta Platforms nedávno vydala dluhopisy v hodnotě 30 miliard dolarů, a to výslovně na podporu investic do infrastruktury umělé inteligence. Jde o jeden z největších korporátních dluhopisových programů v historii a představuje novou fázi: financování rozvoje AI stále častěji spoléhá na pákový efekt. Podle Morgan Stanley mohou investice do AI infrastruktury v příštích třech letech dosáhnout 3 bilionů dolarů, přičemž až polovina bude financována dluhem. Jensen Huang se během rozhovoru dotkl také otázky geopolitiky, konkrétně exportu čipů nové generace Blackwell AI do Číny. Pentagon a další americké instituce mají k této možnosti silné výhrady, protože technologie může mít vojenské využití. Huang se vyjádřil diplomaticky – uvedl, že společnost Nvidia by měla zájem pokračovat v obchodování s Čínou, ale konečné rozhodnutí je na prezidentu Donaldu Trumpovi. Současně však připomněl, že Čína disponuje vlastní kapacitou výroby AI čipů a její armáda má přístup k technologiím, které potřebuje, což naznačuje, že úplné omezení by nemuselo vést ke zpomalení technologického vývoje země. Akcie společnosti Nvidia po těchto vyjádřeních mírně posílily, přičemž celkově od začátku roku vzrostly o 51 %. Trh tak zatím Huangovu interpretaci bere vážně: umělá inteligence není krátkodobý trend, ale strukturální posun. Významné investice podniků, rostoucí závislost firem na automatizaci a potřeba zpracovávat obrovské množství dat ukazují, že AI se stává základní infrastrukturou moderní ekonomiky. Nvidia Corp. (NVDA) Otázkou však zůstává: jak dlouho tato dynamika vydrží a kde leží hranice udržitelného ocenění?