Pražské Letiště Václava Havla zažilo v letošní letní sezoně výrazné oživení leteckého provozu. Od přelomu března a dubna do konce října odbavilo téměř 11,5 milionu cestujících, což představuje meziroční nárůst o 7,7 %. Přesto letiště stále nedosáhlo předpandemické úrovně roku 2019, kdy bylo číslo o přibližně tři procenta vyšší. <!-- DIP popup--> Podle výkonného ředitele rozvoje leteckého obchodu Jiřího Vyskoče jde o jasný signál postupného návratu k plné normalizaci cestování. „Letošní sezona byla pro pražské letiště nejúspěšnější od pandemie. Růst byl tažen zejména zahraničními turisty a silnou poptávkou po letních dovolených ve Středomoří,“ uvedl. Více destinací i letů, Evropa stále dominuje Počet destinací, do kterých se z Prahy během léta létalo, vzrostl ze 164 na 167. Největší zájem cestujících směřoval do Velké Británie, Itálie, Španělska, Řecka a Turecka, které tvoří tradiční pilíře leteckého provozu z Prahy. „Tyto země dlouhodobě patří k nejoblíbenějším destinacím českých i zahraničních turistů. Británie zůstává dominantním trhem, a to nejen kvůli turistice, ale i silným pracovním a obchodním vazbám,“ doplnil Vyskoč. Letiště současně zaznamenalo změnu ve složení pasažérů – zahraniční turisté nyní tvoří 54,5 % všech odbavených cestujících, což je o 1,4 procentního bodu více než loni. Naopak podíl domácích cestujících klesl na 45,5 %. Tento trend, který se poprvé objevil už v loňském roce, letos ještě zesílil. Celkově letiště od začátku roku do konce října odbavilo přibližně 15 milionů cestujících, tedy o 7,8 % více než ve stejném období loňska. Zahraniční návštěvníci tvořili 56,3 %, zatímco domácí 43,7 %. Zimní sezona přinese 15 nových destinací Pražské letiště vstoupí do zimní sezony s dalším rozšířením nabídky. Podle nového letového řádu, který platí od 26. října do 28. března, se bude létat do 127 destinací, z toho 15 úplně nových. Celkový počet letů by měl vzrůst o 12 % na zhruba 45 000. K nejzajímavějším novým linkám patří Ammán (Ryanair), Abú Zabí (Etihad Airways), Bejrút (Eurowings), Bordeaux (easyJet, Volotea), Cork (Aer Lingus) či Marrákeš (Eurowings). Přibudou i destinace jako Šardžá (Air Arabia), Toulouse (Smartwings), Jasy, Jerevan a Skopje (Wizz Air). Podle Vyskoče se díky tomu Praha stává atraktivnějším přestupním uzlem i pro dálkové lety: „Zimní sezona ukazuje rostoucí zájem aerolinek o Prahu. Spojení s Blízkým východem, severní Afrikou i západní Evropou posílí naši pozici v rámci střední Evropy.“ Rozšiřování destinací má zároveň přímý ekonomický dopad – zvyšuje příjmy z turismu, obsazenost hotelů a podporuje služby napojené na letiště i městský cestovní ruch. Oživení turismu: zahraniční hosté táhnou, domácí stagnují Růst počtu cestujících na letišti potvrzuje i vývoj v českém ubytovacím sektoru. Podle Českého statistického úřadu se ve třetím čtvrtletí v českých hotelech, penzionech a kempech ubytovalo 7,9 milionu hostů, což je o 1,4 % více než loni. Zahraniční turisté přitom přibyli výrazněji – jejich počet vzrostl o 3,3 % na 3,3 milionu osob. Naopak domácí turisté stagnovali na úrovni 4,6 milionu hostů. Celkový počet přenocování se zvýšil o 1 % na 21,2 milionu. Tento trend potvrzuje, že zahraniční poptávka je hlavním tahounem českého cestovního ruchu. Zatímco domácí návštěvníci dosáhli svého maxima v době pandemie, nyní už se větší část kapacity opět zaplňuje turisty ze zahraničí – především z Německa, Polska, Slovenska, Velké Británie a Spojených států. Pro hotely a restaurace to znamená návrat k vyšší průměrné útratě a větší poptávce po městské turistice, zejména v Praze, Českém Krumlově a Karlových Varech. Letiště se blíží předcovidovým číslům, potenciál růstu trvá Ačkoli provoz Letiště Václava Havla stále nedosáhl rekordní úrovně roku 2019, rozdíl tří procent je nejmenší od začátku pandemie. Tempo růstu naznačuje, že v roce 2026 by Praha mohla dosáhnout nebo dokonce překonat předcovidový rekord. Rozšiřující se síť destinací, návrat dálkových linek a rostoucí zájem dopravců o český trh jsou jasným důkazem oživování globální mobility. Letiště zároveň investuje do infrastruktury – modernizace terminálů, rozšíření odbavovacích ploch i ekologických opatření mají zajistit, že se Praha udrží mezi klíčovými regionálními uzly. Podle Jiřího Vyskoče bude hlavní výzvou udržet tempo růstu při zachování komfortu a efektivity odbavení. „Naším cílem není jen dosáhnout předcovidových čísel, ale dlouhodobě posílit konkurenceschopnost Prahy v rámci střední Evropy,“ uzavřel.