Americká ekonomika vykazuje v posledních měsících zvláštní a nečekaný rozpor, který přitahuje pozornost tvůrců měnové politiky. Na jedné straně zůstává růst hrubého domácího produktu solidní a produktivita pracovníků je výrazně vysoká. Na straně druhé je však trh práce nápadně slabý: firmy zpomalily nábor, váhají s investicemi a zažívají nejistotu způsobenou rozsáhlými ekonomickými změnami přijatými prezidentem Donaldem Trumpem. Tato kombinace dobře rostoucí ekonomiky a stagnující zaměstnanosti představuje pro Fed zásadní hádanku, která komplikuje rozhodování o tom, zda americkou ekonomiku brzdit, nebo naopak podporovat. Podle ministerstva práce došlo v červnu a srpnu dokonce k úbytku pracovních míst. Tří měsíční průměr tvorby pracovních míst k září byl přibližně 62 000, což je výrazně pod úrovněmi, které by odpovídaly zdravé ekonomice. I když makroekonomická čísla dosud nevysílají signály o recesi, slabý trh práce vytváří nejistotu ohledně budoucího vývoje. Fed ve svém říjnovém zápisu připouští, že rozdíl mezi silným růstem a slabým trhem práce činí rozhodování o sazbách obzvláště náročným. Zdroj: Shutterstock Růst HDP drží investice do technologií, ale firmy nenajímají Klíčovou otázkou je, proč ekonomika roste, zatímco zaměstnanost nikoliv. Jedním z faktorů jsou vysoké firemní investice, zejména do technologií a infrastruktury pro umělou inteligenci. Tyto výdaje podporují HDP, ale nesouvisí přímo s růstem počtu pracovních míst. Podle ministerstva obchodu tvořily firemní investice do zařízení a softwaru pro zpracování informací v druhém čtvrtletí 4,4 % HDP. To je jen o málo méně než během technologického boomu roku 2000. Společnosti investují, ale nikoliv do zaměstnání. Odráží to postřeh hlavního ekonoma společnosti Raymond James (RJF) Eugenia Alemána, který upozorňuje, že výdaje na AI mohou krátkodobě vytlačit zdroje určené pro nábor nových zaměstnanců. Dalším důležitým faktorem jsou spotřebitelé, jejichž odolné výdaje drží firemní zisky na solidní úrovni. Díky tomu ekonomika roste, ale bez doprovodného růstu pracovních míst. V praxi to znamená, že firmy mají prostředky, ale neochotně přidávají nové pracovní pozice. Dočasně negativní dopad měl i vládní shutdown, který pravděpodobně snížil výkon aktuálního čtvrtletí, avšak ekonomové očekávají, že se většina ztrát obnoví začátkem příštího roku. Od začátku roku je však trh práce pod tlakem změn v obchodní a imigrační politice, které podle Jamese Ragana ze společnosti DA Davidson zasáhly jak nabídku, tak poptávku po pracovní síle. Firmy nevědí, jak přesně nové politiky dopadnou na jejich náklady, zahraniční pracovníky či logistiku. Výsledkem je váhavost v náboru, která zpomaluje růst zaměstnanosti. A i když Fed snižuje úrokové sazby, ekonomové si nejsou jisti, zda to stačí k vyvážení nejistot způsobených vládní politikou. Riziko expanze bez zaměstnanosti narůstá Pro Fed je situace znepokojivá, protože expanze bez růstu pracovních míst je potenciálně nebezpečná. Ekonom Ryan Sweet z Oxford Economics upozorňuje, že pokud se trh práce začne zhoršovat, může se současná expanze rychle změnit v recesi. V takové situaci je ekonomika zranitelná – každá negativní událost se může projevit mnohem silněji, protože trh práce není schopen fungovat jako stabilizační mechanismus. Navíc se zvyšuje riziko, že Fed udělá politickou chybu. Guvernér Fedu Christopher Waller popsal rozdíl mezi růstem HDP a růstem zaměstnanosti jako „konflikt“, který se musí vyřešit — ať už zhoršením růstu, nebo oživením trhu práce. Pokud se tato dvě klíčová čísla budou rozcházet i nadále, dostane se americká ekonomika do nejistého stavu, kdy je těžké odhadnout, jak hluboké zpomalení může přijít. Ta nejistota se odráží i v samotném Fedu. Výbor pro stanovení sazeb již nyní řeší, zda pokračovat ve snižování úrokových sazeb. Ačkoliv nejnovější projekce naznačují, že do roku 2026 by mohlo dojít k několika dalším snížením, členové výboru jsou rozděleni. Prezidentka dallaské pobočky Fedu Lorie Loganová uvedla, že po dvou sníženích v řadě bude obtížné pokračovat v agresivním uvolňování, pokud nebude jasně vidět rychlejší pokles inflace nebo výraznější ochlazení trhu práce. Upozornila, že existují signály, podle nichž měnová politika nemusí být tak restriktivní, jak se dříve předpokládalo. Zdroj: Shutterstock Jak může Fed reagovat a co hrozí dál Ekonomové se shodují, že pokud se situace nebude řešit, americká ekonomika se ocitne v oblasti zvýšeného rizika. Pokud růst HDP zůstane silný a zaměstnanost slabá, Fed může váhat se snižováním sazeb, což může ekonomiku tlačit do zpomalení. Naopak příliš rychlé snižování sazeb by mohlo podpořit inflaci, kterou se Fed snaží držet pod kontrolou. Pro tvůrce politik je klíčové pochopit, zda se trh práce dokáže přizpůsobit novým podmínkám, nebo zda je rozpor mezi produktivitou, růstem a zaměstnaností strukturální. Firmy investují do technologií a umělé inteligence, ale bez jasného efektu na zaměstnanost. Pokud se situace rychle nezmění, může být americká expanze ohrožena, protože trh práce zůstane nejslabším článkem celé ekonomiky. Fed tak stojí před mimořádně složitým úkolem: určit, zda ekonomiku ochlazovat, nebo povzbuzovat, přičemž klíčové indikátory vysílají protichůdné signály. Jisté je pouze to, že rozhodnutí budou těžší než kdy dříve a jakákoli chyba může mít zásadní dopad na budoucí vývoj ekonomiky i zaměstnanosti.