Česká ekonomika a její trh práce procházejí v letošním roce významnou fází oživení, která přináší pozitivní zprávy pro zaměstnance i domácnosti. Po složitém období vysoké inflace, která v minulých letech výrazně erodovala kupní sílu obyvatelstva, se situace začíná stabilizovat. Podle aktuálních odhadů odborníků z finančního sektoru pokračoval silný růst průměrné mzdy i ve třetím čtvrtletí tohoto roku. Zásadním zjištěním je, že se mzdy nezvyšovaly pouze nominálně, tedy v absolutních částkách na výplatních páskách, ale rostly i reálně po zohlednění inflace. Na tomto optimistickém hodnocení se shodují ekonomové napříč trhem, kteří svá očekávání opírají o dosavadní kondici domácího hospodářství. Oficiální potvrzení těchto trendů přinese Český statistický úřad (ČSÚ), který zveřejní detailní statistiky o vývoji výdělků již tento čtvrtek. Abychom správně interpretovali očekávaná data, je nezbytné se ohlédnout za vývojem v předchozím období, který nastavil laťku poměrně vysoko. Ve druhém čtvrtletí totiž průměrná mzda meziročně vzrostla o velmi solidních 7,8 procenta a dosáhla hodnoty 49 402 korun. I po očištění o vliv růstu spotřebitelských cen si zaměstnanci reálně polepšili o 5,3 procenta. Experti nyní předpokládají, že tento příznivý trend zůstal zachován i v měsících červenci, srpnu a září, ačkoli dynamika růstu může v závislosti na metodice vykazovat drobné zpomalení. <!-- DIP popup--> Očekávaná dynamika a vliv inflace na reálné příjmy Většina oslovených ekonomů se ve svých predikcích pohybuje v optimistickém pásmu. Očekává se, že meziroční růst nominální mzdy se udrží v těsné blízkosti hranice sedmi procent, přičemž některé odhady hovoří až o 7,3 procenta. Tento ukazatel je naprosto klíčový pro výpočet reálné životní úrovně občanů. Při zohlednění inflace, která se pohybuje zhruba v polovině horní části tolerančního pásma stanoveného Českou národní bankou, by to znamenalo růst reálných mezd v rozmezí 4,4 až 4,8 procenta. Zajímavým aspektem tohoto vývoje je srovnání s obdobím před globální pandemií. Pokud se aktuální predikce naplní, znamenalo by to, že dynamika růstu reálných mezd je nyní zhruba o dvě desetiny procentního bodu rychlejší, než kolik činil průměr v době před rokem 2020. To naznačuje určitou robustnost současného mzdového vývoje, který je tažen nejen snahou dorovnat minulé ztráty, ale i aktuální ekonomickou aktivitou. S těmito tržními odhady do značné míry koresponduje i oficiální makroekonomická prognóza centrální banky, která pro třetí čtvrtletí rovněž počítá se sedmiprocentním růstem nominálních výdělků. Napětí na trhu práce a sektorové rozdíly Růst mezd v české ekonomice není rovnoměrný proces, ale je poháněn specifickými faktory a situací v jednotlivých odvětvích. Ačkoliv dynamika zůstává silná, odborníci upozorňují na mírné ochlazování způsobené částečným uvolněním napětí na trhu práce. To se projevuje například mírným nárůstem nezaměstnanosti v některých regionech. Přesto však nelze hovořit o tom, že by firmy měly při náboru zaměstnanců snadnou pozici. Trh práce je stále značně napjatý, a to specificky v určitých lokalitách. Nedostatek pracovníků a s tím spojený tlak na zvyšování odměn je patrný obzvlášť ve velkých městech a jejich bezprostředním okolí. Ještě výraznější je tento fenomén v oborech vyžadujících vysokou míru kvalifikace, kde poptávka po expertech převyšuje nabídku. Růstu mezd v tomto období nahrávají i další makroekonomické a administrativní vlivy. Významnou roli hraje vysoké tempo růstu ekonomiky a také valorizace minimální mzdy ze začátku roku, jejíž efekt postupně prostupuje celou mzdovou strukturou. Podle názoru analytiků by si silný růst mezd měla udržet především odvětví stavebnictví a služeb. Síla těchto sektorů není překvapením, neboť již vyplynula z dříve zveřejněných a následně revidovaných údajů o hrubém domácím produktu (HDP). Revize HDP směrem vzhůru potvrdila, že právě tyto oblasti ekonomiky vykazují zvýšenou aktivitu, což se přirozeně a logicky promítá do mzdových nákladů a ochoty firem přidávat zaměstnancům. Dlouhá cesta k dorovnání životní úrovně v okolních zemích Ačkoliv jsou aktuální čísla bezpochyby pozitivní, ekonomové varují před přehnaným optimismem při pohledu na širší časový horizont. Rychlý růst mezd, který lze pozorovat od poloviny roku 2023, je sice vítanou změnou, ale v podstatě představuje spíše dohánění ztrát. Ekonomika stále jen kompenzuje manko v růstu mezd, které vznikalo po roce 2019. Období extrémně vysoké inflace a pomalejšího nominálního růstu v minulých letech způsobilo výrazný propad reálné hodnoty úspor a příjmů českých domácností. Experti upozorňují na důležitou a střízlivou skutečnost: ani přes současný pozitivní vývoj se v reálném vyjádření ještě dlouho nedostaneme na úroveň, kde jsme byli před krizemi. Kvůli kombinaci dřívějšího pomalejšího růstu mezd a kumulované inflace se na mzdové úrovně z konce roku 2019 v reálném vyjádření nepodíváme ani ve třetím kvartálu roku 2025. To v praxi znamená, že kupní síla průměrného výdělku bude i za rok stále zaostávat za tím, co si mohli zaměstnanci dovolit před pěti lety. Výhled do budoucna naznačuje postupné zvolňování tempa mzdové dynamiky. Očekává se, že na přelomu letošního a příštího roku se růst sníží pod hranici sedmi procent. Reálné mzdy by se sice měly udržet v růstu nad čtyřmi procenty, ale tento růst bude postupně zpomalovat ruku v ruce s normalizací inflace a dalším ochlazováním situace na trhu práce. Centrální banka pro příští rok predikuje růst nominální mzdy o 5,7 procenta, což by v reálném vyjádření znamenalo zvýšení o 3,4 procenta. Je také nutné připomenout strukturální nerovnost v odměňování. Ačkoliv průměrná mzda ve druhém čtvrtletí atakovala hranici 50 tisíc korun, obecně platí statistické pravidlo, že na tuto částku nedosáhnou dvě třetiny zaměstnanců. Více vypovídající medián mezd, tedy hodnota dělící zaměstnance na dvě přesné poloviny, vzrostl meziročně o 7,2 procenta na 41 115 korun. Regionální rozdíly zůstávají propastné, s nejvyššími výdělky tradičně v Praze a nejnižšími v Karlovarském kraji.