Klíčové body
- OpenAI čelí otázkám, jak financovat 1,4 bilionu dolarů na datová centra
- Sarah Friarová naznačila, že by uvítala vládní záruky úvěrů, později výrok odvolala
- Sam Altman odmítl jakoukoli vládní pomoc či záchranu pro OpenAI
- Společnost plánuje do roku 2030 zvýšit příjmy na stovky miliard dolarů
Generální ředitel Sam Altman reagoval na kritiku poté, co média upozornila na to, že firma má závazky přesahující 1,4 bilionu dolarů, především kvůli budování obrovských datových center a kontraktům na jejich provoz.
Podle Altmana přitom OpenAI dosahuje ročně zhruba 20 miliard dolarů tržeb, ačkoli tempo růstu je rychlé. Finanční rozdíl mezi současnými příjmy a plánovanými investicemi však vzbuzuje otázky, zda je tento model dlouhodobě udržitelný.
Napětí eskalovalo po výrocích finanční ředitelky Sarah Friarové, která na konferenci Wall Street Journal prohlásila, že by „uvítala podporu americké vlády“ při financování výstavby datové infrastruktury. Podle jejích slov by vládní záruky na úvěry mohly výrazně snížit náklady na financování a umožnit společnosti udržet tempo inovací.
Zajištěný úvěr by totiž znamenal, že vláda garantuje jeho splacení – a pokud by společnost selhala, náklady by padly na daňové poplatníky. Takové půjčky bývají pro investory atraktivnější, protože snižují riziko nesplacení.
Friarová argumentovala, že OpenAI je nucena používat i starší generace čipů, protože výstavba datových kapacit a nákup nejmodernějších čipů jsou finančně extrémně náročné. Dodala, že společnost hledá širší ekosystém financování, do kterého by mohly vstoupit banky, soukromé fondy i případně státní instituce.

Reakce veřejnosti a rychlé stažení kontroverzních výroků
Po zveřejnění záznamu Friarové vystoupení v médiích následovala vlna kritiky na sociálních sítích. Uživatelé i komentátoři varovali před tím, aby se vláda stala garantem soukromých rizik v tak konkurenčním a ziskovém odvětví, jakým je umělá inteligence.
Friarová na reakce odpověděla promptně a svůj postoj veřejně korigovala. Na síti LinkedIn napsala:
„Chci upřesnit své dnešní komentáře. OpenAI nepožaduje žádnou vládní podporu pro naše infrastrukturní závazky. Použila jsem slovo ‚podpora‘ v jiném kontextu, než bylo pochopeno.“
Tím chtěla naznačit, že šlo spíše o úvahy nad různými formami spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem, nikoli o žádost o finanční pomoc.
Krátce poté se do diskuse zapojil i David Sacks, poradce pro umělou inteligenci administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Sacks, který je zároveň známým investorem v Silicon Valley, reagoval přímo na platformě X
„Nebude žádná federální záchrana pro AI. USA mají alespoň pět významných společností v tomto odvětví. Pokud jedna selže, nahradí ji jiná,“ napsal Sacks a dodal, že úlohou vlády je spíše usnadnit povolovací procesy a zajistit dostatek energie, nikoliv vybírat vítěze a poražené.
Sam Altman: „Daňoví poplatníci by neměli zachraňovat špatná rozhodnutí“
Po těchto prohlášeních se Altman rozhodl vystoupit s vlastním prohlášením, aby uvedl situaci na pravou míru. Na síti X napsal, že OpenAI neusiluje o žádné vládní záruky ani přímou podporu.
„Nemáme a ani nechceme vládní záruky pro naše datová centra. Věříme, že vlády by neměly rozhodovat o vítězích a poražených, a že daňoví poplatníci by neměli zachraňovat společnosti, které dělají špatná obchodní rozhodnutí nebo prohrávají na trhu,“ uvedl Altman.
Zároveň vysvětlil, že diskuse o vládních zárukách se v minulosti vedly pouze v souvislosti s podporou výstavby továren na výrobu čipů v USA – a to jako reakce na výzvu vlády k posílení domácího polovodičového průmyslu. Podle Altmana však OpenAI o žádnou z těchto záruk formálně nežádala.
Altmanovo vyjádření tak nejen zmírnilo obavy, ale zároveň zdůraznilo, že OpenAI chce zůstat finančně nezávislá a schopná samostatně financovat svůj růst.
Budoucnost financování a růstové plány OpenAI
I přes uklidnění situace zůstává otázka financování klíčová. Altman ve svém příspěvku přiznal, že výstavba nové infrastruktury bude vyžadovat obrovské investice. Společnost podle něj plánuje v příštích osmi letech investovat přibližně 1,4 bilionu dolarů, přičemž tyto prostředky chce získat z kombinace zisku, partnerství a kapitálových investic.
OpenAI podle Altmana očekává, že rok 2025 uzavře s příjmem přes 20 miliard dolarů a že do roku 2030 dosáhne „stovek miliard“. Tento ambiciózní cíl vychází z expanze do několika nových oblastí – od podnikových řešení přes spotřebitelská zařízení až po robotiku.
Friarová i Altman zdůrazňují, že klíčem k dosažení těchto plánů bude schopnost udržet přístup k nejvýkonnějším čipům a optimalizovat provozní efektivitu datových center. Zajištění dostatečného výpočetního výkonu je totiž zásadní pro trénování a provoz nových modelů AI, které se stávají stále komplexnějšími.
Altman dále uvedl, že firma se zaměřuje na dlouhodobou návratnost investic, nikoli na krátkodobé zisky. OpenAI podle něj buduje infrastrukturu, která by měla „sloužit celému ekosystému AI“ – od malých startupů až po velké korporace.





























