Dne 12. listopadu klesl kurz jenu na 154,79 za dolar, přičemž propad odstartovala kombinace politických a ekonomických faktorů, především nástup nové premiérky Sanae Takaichi, která zdůrazňuje podporu hospodářského růstu. Investoři očekávají, že její vláda nebude vyvíjet tlak na Bank of Japan, aby brzy zvýšila úrokové sazby, což jen dále oslabuje.Slabost japonské měny však může přimět vládu k zásahu na devizovém trhu, pokud bude pokles pokračovat. Tamní představitelé již naznačili, že pečlivě sledují vývoj měnového kurzu – což je v Japonsku často první signál, že se zvažuje přímá měnová intervence.Kdy může Japonsko zasáhnout a proč je slabý jen problémPodle mezinárodních dohod má Japonsko povinnost nechat trhy, aby samy určovaly směnné kurzy. Skupina G20 však uznává, že „nadměrné nebo chaotické pohyby měn“ mohou ohrozit finanční stabilitu. To znamená, že členové mají právo zasáhnout, pokud se volatilita vymkne kontrole. Japonští představitelé opakovaně zdůrazňují, že důvodem pro intervenci nejsou konkrétní úrovně směnného kurzu, ale právě prudké, neřízené pohyby.Otázkou však zůstává, jak hluboko musí jen klesnout, než Tokio skutečně zasáhne. Slabý kurz sice v minulosti pomáhal exportérům a zvýšil příjmy firem z prodeje v zahraničí, zároveň ale způsobuje vážné problémy domácí ekonomice. Japonsko je totiž silně závislé na dovozu energie a surovin, takže oslabení jenu výrazně zdražuje dovozy a tlačí inflaci výš. Domácnosti čelí rostoucím životním nákladům a firmy zaměřené na domácí trh vidí, jak jim klesají ziskové marže. Tento trend již v minulosti přispěl k politickým otřesům – podle analytiků byl jedním z faktorů, které vedly k pádu dvou předchozích premiérů.Dalším aspektem je i politický tlak ze zahraničí. Prezident Donald Trump dlouhodobě kritizoval Japonsko za to, že podle něj „uměle udržuje“ nízký kurz jenu, což dává japonským exportérům nespravedlivou obchodní výhodu. Tento argument se dokonce objevil i v obchodních jednáních mezi Tokiem a Washingtonem.Chcete využít této příležitosti?Jak funguje měnová intervence a odkud přicházejí prostředkyMěnová intervence je přímý zásah centrální banky na devizový trh s cílem ovlivnit kurz měny. V Japonsku o zásahu rozhoduje ministerstvo financí, zatímco Bank of Japan provádí samotné transakce prostřednictvím několika vybraných komerčních bank. Pokud chce vláda jen posílit, prodává americké dolary a nakupuje japonské jeny; v opačném případě postupuje obráceně.Zdrojem těchto dolarových rezerv jsou obvykle devizové rezervy Japonska, které na konci října činily přibližně 1,15 bilionu dolarů. V rámci minulých intervencí Japonsko prodávalo část svých amerických státních dluhopisů, aby získalo hotovost potřebnou k financování operací na trhu.Účinnost takového zásahu je však omezená. Intervence může krátkodobě změnit kurz a dát vládě prostor „k nadechnutí“, ale bez změny základních ekonomických faktorů – například úrokových diferenciálů či politiky centrální banky – zůstává její dopad dočasný. Proto se považuje spíše za signál vůči spekulantům než za dlouhodobé řešení.Navíc mají devizové rezervy primárně sloužit jako bezpečnostní polštář v případě nečekaného finančního otřesu, nikoliv jako prostředek k trvalému ovlivňování měnového kurzu. Z tohoto důvodu je každé rozhodnutí o intervenci pečlivě váženo.Kdy a jak Japonsko naposledy zasáhloJaponsko má s intervencemi na měnovém trhu dlouhou historii, přičemž většina z nich byla zaměřena na oslabení jenu. V posledních letech se ale trend obrátil – vláda nyní usiluje o jeho posílení. V roce 2024 utratilo Japonsko na podporu své měny téměř 100 miliard dolarů, přičemž všechny čtyři zásahy přišly, když se kurz pohyboval kolem 160 jenů za dolar. Tato hranice se tak neoficiálně považuje za úroveň, při níž může být další akce opět na stole.Tokio však obvykle nepotvrzuje intervence okamžitě. Ministerstvo financí zveřejňuje přesné částky až na konci měsíce, čímž udržuje obchodníky v nejistotě. Tato taktika – kombinace ticha a náznaků – je součástí širší strategie, která má odradit spekulanty od sázek proti jenu. I „verbální intervence“, tedy veřejné prohlášení ministra financí nebo hlavního měnového úředníka, může na trh působit téměř stejně silně jako faktický zásah. Když úředníci použijí fráze jako „přijmeme odpovídající opatření“, trhy to obvykle vyhodnotí jako varování, že intervence je na spadnutí.Při skutečném zásahu může jen posílit o 2 až 5 jenů vůči dolaru během několika hodin. Tyto prudké pohyby ale mohou způsobit ztráty investorům, kteří spekulují na pokračování trendu, a zároveň ztížit plánování podnikům, které se snaží řídit ceny nebo zajišťovat proti kurzovým výkyvům.Mezinárodní dopady a postoj USAKaždá japonská intervence má nejen ekonomické, ale i diplomatické důsledky. Pokud by vláda zasáhla proti oslabení jenu, Spojené státy by takový krok pravděpodobně tolerovaly, protože by to snížilo tlak na americký obchodní deficit. Naopak intervence s cílem jen oslabit by mohla vyvolat kritiku z Washingtonu.Japonsko zůstává na „seznamu sledovaných zemí“ amerického ministerstva financí kvůli svým devizovým praktikám, avšak nesplňuje všechny podmínky, aby bylo oficiálně označeno za manipulátora měny. V září vydaly Tokio a Washington společné prohlášení, že intervence mají být vyhrazeny pouze pro řešení nadměrné volatility, nikoli pro získání obchodní výhody.Ministr financí Scott Bessent 7. října dodal, že japonská vláda by měla dát centrální bance prostor ke zvládání volatility, což mnozí analytici interpretují jako varování před dalším oslabováním jenu. Pokud by však Tokio skutečně přistoupilo k zásahu, očekává se, že by o tom předem informovalo USA, a případné posílení jenu by americká administrativa mlčky přivítala.Slabý jen se stává stále naléhavějším problémem pro japonskou ekonomiku. I když pomáhá exportérům, zároveň zvyšuje náklady na dovoz a ohrožuje kupní sílu domácností. Vláda premiérky Sanae Takaichi bude muset pečlivě balancovat mezi podporou růstu a stabilizací měny.Pokud bude kurz dál oslabovat a přiblíží se k hranici 160 jenů za dolar, Tokio může opět zasáhnout na devizovém trhu – tentokrát s cílem posílit měnu a obnovit důvěru investorů. Takový krok by měl okamžitý dopad, ale dlouhodobě bude osud jenu záviset na rozhodnutí Bank of Japan, zda začne ustupovat od své uvolněné měnové politiky.