Generální ředitel společnosti Alphabet Sundar Pichai v rozhovoru pro BBC otevřeně přiznal, že žádná společnost není skutečně v bezpečí, pokud by současná vlna euforie kolem umělé inteligence praskla. Uvedl, že dnešní situace představuje „mimořádný moment“, který člověk nezažívá často. Zároveň ale upozornil, že v rychlém růstu investic i ocenění lze pozorovat prvky iracionality, což je formulace nápadně připomínající „iracionální exuberanci“, tedy výraz, který se nesmazatelně spojil s dotcom bublinou z přelomu tisíciletí. Debata o tom, zda je současná valuace AI firem udržitelná, se podle Pichaie stává stále intenzivnější. Analytici upozorňují, že do sektoru proudí kapitál s mimořádným tempem a očekávání investorů rostou rychleji než skutečné, ověřené výstupy. Pichai proto označuje trh za směs ambicí, nadšení a částečné nervozity – a upozorňuje, že pokud by hype kolem umělé inteligence vychladl, dopad by byl široký. Na otázku, zda by Alphabet (GOOG) (GOOGL) případný propad přežil, uvedl, že ano. Okamžitě ale dodal zásadní větu: „Žádná společnost nebude imunní, včetně nás.“ Touto poznámkou se přiblížil ojediněle otevřenému přiznání, že AI boom sice nabízí obrovský potenciál, ale zároveň představuje riziko, kterému neunikne žádný hráč, bez ohledu na velikost. Silný růst akcií Alphabetu a konkurence s OpenAI Akcie Alphabetu letos vzrostly o 46 %, což odráží víru investorů ve schopnost společnosti držet krok s inovacemi konkurenčních firem, zejména OpenAI, která stojí za ChatGPT. Tento růst je však zároveň jedním z důvodů, proč se diskuse o bublině v AI tak vyostřila. Když valuace rostou tak rychle, že předhánějí reálné doručované výsledky, vzniká prostředí náchylné k prudkým korekcím. Pichai připouští, že obavy z vysokých ocenění nejsou jen otázkou technologického sektoru. Ve Spojených státech se začínají objevovat známky toho, že tlak investorů na AI akcie ovlivňuje i širší trhy. V Británii se tématu chopili také politici, kteří upozorňují, že případná korekce by mohla zasáhnout nejen technologické společnosti, ale i ekonomiku jako celek. Tento kontext přidává Pichaiovým slovům na váze – nejde o izolované upozornění, ale o odraz širšího napětí. Masivní britské investice do infrastruktury a ambice stát se AI supervelmocí Alphabet na druhé straně pokračuje v masivních investicích. V září společnost oznámila závazek investovat 5 miliard liber během dvou let do britské infrastruktury a výzkumu v oblasti AI. Součástí je výstavba nového datového centra a posílení kapacit londýnské laboratoře DeepMind, která patří k nejvýznamnějším výzkumným týmům v oblasti umělé inteligence na světě. Dalším zásadním krokem je rozhodnutí Google začít trénovat své modely přímo ve Spojeném království. Tento krok má podle britského premiéra Keira Starmera zásadní význam pro ambice země stát se třetí AI supervelmocí, hned po Spojených státech a Číně. Pichai tak svými kroky ukazuje, že zatímco mluví o rizicích přehřátí trhu, zároveň dál důsledně investuje do budování infrastruktury a rozšiřování globálního dosahu společnosti. Kombinuje tedy opatrnost v hodnocení tržního sentimentu s agresivní strategickou expanzí. Energetické nároky umělé inteligence a dopad na klimatické cíle Alphabetu Jedna ze zásadních výzev, kterou Pichai v rozhovoru zmínil, nesouvisí s trhy, ale s technologií samotnou: energetická náročnost AI. Trénování a provoz velkých modelů vyžaduje obrovské množství výpočetního výkonu, což se přímo promítá do spotřeby energie. Pichai upozornil, že tyto nároky jsou „obrovské“ a mají konkrétní důsledek – společnost Alphabet bude muset zpomalit plnění svých cílů v oblasti nulových emisí. Nárůst poptávky po výpočtech tak přímo naráží na klimatické závazky firmy. Nejde o snížení ambicí, ale o úpravu časového rámce. Zvyšující se energetická zátěž je přirozeným vedlejším efektem toho, že AI systémy se stávají výkonnějšími, komplexnějšími a náročnějšími na hardware. Je to výzva, která nezasahuje jen Alphabet – ale Pichai ji formuloval jasněji než mnoho ostatních lídrů v oboru. Tento problém přispívá k celkovému obrazu toho, že AI boom, ačkoliv je zásadní technologickou vlnou, přináší i komplikace, které nejsou na první pohled vidět. Vyžaduje nové datové kapacity, posiluje tlak na energetickou infrastrukturu a zpomaluje ekologické závazky, které byly ještě před pár lety považovány za dosažitelné rychleji.