Autonomní řízení se stalo jedním z nejambicióznějších technologických závodů současnosti. Analytici dlouhodobě upozorňují na potenciál, který může činit desítky miliard až biliony dolarů ročně, pokud se služby robotaxi stanou masově dostupnými. Současné odhady se liší podle toho, jak jednotliví analytici nastavují parametry trhu, ale jedno je společné: očekávání jsou mimořádně vysoká. Pro srovnání, celkové tržby Uberu (UBER) za období od roku 2016 dosáhly zhruba 179 miliard dolarů, tedy řádově méně, než jaký potenciál analytici vidí v autonomní přepravě. Argumenty zastánců jsou silné. Autonomní taxíky mají být podle nich výrazně bezpečnější než tradiční přeprava, což by mělo dramaticky snížit počet úmrtí na silnicích. S autonomními službami by navíc přeprava mohla zlevnit do té míry, že změní celé městské plánování – od vlastnictví automobilů až po využití pozemků. Místo nákladu by se vozy mohly stát aktivem generujícím příjem. Ačkoli se o autonomním řízení mluví už více než deset let, teprve poslední roky přinesly skutečný posun. Google (GOOGL) založil svůj autonomní projekt v roce 2010 a v roce 2016 jej přejmenoval na Waymo. Od té doby se debata přesunula z oblasti teorie k reálnému provozu na amerických silnicích. Dnes se tak nejsledovanější soupeření odehrává mezi dvěma technologickými giganty – společnostmi Tesla (TSLA) a Google – jejichž přístup je zásadně odlišný, ale jejich ambice stejně velké. Waymo vs. Tesla: dva rozdílné modely a jeden cíl Během posledních týdnů oznámilo Waymo významné rozšíření: pokročilo na dálnice, plánuje vstup do nových měst a uvádí, že provozuje více než 2 500 vozidel. Elon Musk přesto reagoval s lehkou ironií, když označil velikost flotily Waymo za „čísla nováčků“, což jen podtrhuje ostrý tón rivality. Waymo v současnosti provozuje plně autonomní vozidla již v pěti amerických městech a plánuje expanzi do dalších lokalit včetně evropských trhů. Dosud najelo více než 100 milionů autonomních mil a vykonalo přes 10 milionů placených jízd. Tesla mezitím pokračuje v postupném uvádění své služby Robotaxi. V létě spustila první testovací službu v Austinu, kde její vozy jezdí s bezpečnostním monitorem na místě spolujezdce. Služba zde najela přes 250 000 mil a její další varianta v Bay Area, využívající dohledovaný software Full Self-Driving, překročila 1 milion mil. Musk avizoval, že služba bude brzy dostupná v 8 až 10 městech, včetně Miami, Dallasu či Phoenixu, a plánuje navýšení flotily v Austinu a Bay Area na 1 500 vozidel. Podstatný rozdíl mezi oběma přístupy vysvětluje analytik Harry Campbell: Waymo poskytuje plně autonomní provoz a stovky tisíc placených jízd týdně, zatímco Tesla zatím funguje s dohledem člověka. Podle Campbella však klíčový moment nastane tehdy, když se technologii Tesly podaří plné autonomní řízení skutečně dokončit. Tesly jsou totiž již nyní na silnicích v obrovském počtu. Musk několikrát zdůraznil, že výhoda Tesly spočívá ve stávající flotile – miliony aut, která by se podle něj mohla „změnit na robotaxi“ prostřednictvím pouhé aktualizace softwaru. Kritici ale upozorňují, že škálování není jen technická otázka. Phil Koopman z Carnegie Mellon University upozorňuje, že každé výrazné navýšení flotily přináší novou sadu problémů, které se mohou stát zásadní překážkou. Ekonomika autonomního řízení a boj o cenu Zásadní otázka budoucího úspěchu obou služeb je cena. Podle Ashwini Anburajan, generální ředitelky aplikace Obi, budou právě cenové modely rozhodovat o tom, kdo uspěje v masovém měřítku. Autonomní přeprava je totiž z hlediska uživatele komodita, a marže se často rozhodují v jednotkách dolarů. Zatím však autonomní služby těží ze své novosti. Data Obi například ukazují, že jízdy Waymo jsou v San Franciscu výrazně dražší než Uber či Lyft, přesto jsou zákazníci ochotni si za „robotickou jízdu“ připlatit. Informace o cenotvorbě Tesly jsou zatím omezené, ale je zřejmé, že cenová strategie je nestabilní – od paušální sazby 4,20 dolarů až po dynamické ceny v současnosti. V okamžiku, kdy autonomní řízení dosáhne masového nasazení, však prémiový faktor pravděpodobně zmizí. Stejně jako se to stalo v klasické přepravě v polovině 2010s, kdy služby Uberu a Lyftu přestaly být luxusem a začaly soupeřit především cenou. To by mohlo vést k tzv. závodu ke dnu – kdo nabídne nejnižší cenu, aby získal uživatele. Kdo bude vítěz? A bude to vůbec podstatné? Válka o robotaxi však nemusí být cílem sama o sobě. Google může po letech testování a partnerství chtít prodávat svou technologii jiným výrobcům vozidel či provozovatelům flotil. Tesla pak pravděpodobně bude směřovat k modelu, v němž provoz zajistí externí flotily nebo samotní majitelé vozů. Před tím, než se trh skutečně rozběhne, ale musí oba hráči prokázat zásadní věc: že autonomní řízení dokáže fungovat spolehlivě v každodenním provozu, ve velkých městech, na dálnicích i v méně předvídatelných situacích. Do té doby zůstává souboj Tesly a Waymo spíše bojem o technologické prvenství než skutečným komerčním závodem. A přestože v sázce mohou být biliony dolarů, celý sektor se stále nachází ve fázi, kdy každá překážka může roli jednotlivých hráčů ještě výrazně proměnit.