Akcie společnosti Tesla se v posledních dnech vyšplhaly na nová maxima a znovu poutají pozornost investorů po celém světě. Trh však podle některých analytiků začíná společnost oceňovat zcela jinou optikou, než jaká odpovídá její původní hlavní činnosti. Zatímco investoři dnes Teslu vnímají především jako budoucí technologickou a AI platformu, samotná výroba a prodej elektromobilů podle kritiků představují jen zlomek její současné tržní hodnoty. Jedním z nejvýraznějších skeptických hlasů je Jed Dorsheimer, vedoucí energetického výzkumu ve společnosti William Blair. Podle něj je automobilová část podnikání společnosti Tesla při pohledu na detailní ocenění jednotlivých segmentů výrazně nadhodnocena v očích veřejnosti, ale naopak podhodnocena v samotném ocenění akcií. Dorsheimer odhaduje, že čistě automobilový byznys Tesly má hodnotu přibližně 30 až 40 dolarů za akcii, což je výrazně méně než současná tržní cena pohybující se kolem několika stovek dolarů. Tesla Inc. (TSLA) Růst akcií společnosti Tesla byl v posledních týdnech poháněn především zprávami o pokroku v oblasti autonomního řízení. Testování bezpilotních robotických taxi v Austinu v Texasu posílilo přesvědčení části trhu, že se Tesle daří úspěšně transformovat z výrobce elektromobilů na technologickou platformu zaměřenou na autonomii, software a umělou inteligenci. Zatímco širší trh v čele s indexy Dow Jones a S&P 500 v reakci na slabší data z trhu práce spíše oslaboval, akcie Tesly šly opačným směrem a za několik dnů přidaly více než 7 %. Podle Dorsheimera je však tato cenová dynamika téměř výhradně sázkou na budoucnost, která zatím nebyla plně realizována. Tvrdí, že přechod vnímání společnosti je již dokončený a že Tesla dnes není oceňována podle počtu prodaných vozů, marží z automobilového segmentu nebo vývoje poptávky po elektromobilech. Namísto toho trh hodnotí především potenciál robotických taxi, pokročilého autonomního softwaru a humanoidního robota Optimus. Z jeho analýzy vyplývá, že více než 70 % celkové hodnoty společnosti Tesla dnes připadá právě na autonomii, umělou inteligenci a energetické aktivity. Pokud by se tyto budoucí přísliby odečetly, zůstala by automobilka, která by byla podle tradičních měřítek oceněna výrazně níže než dnes. Právě tento rozdíl mezi současnými tržbami a očekávanými budoucími technologiemi považuje Dorsheimer za klíčové riziko pro investory. Krátkodobá realita totiž zůstává neúprosná. Navzdory silnému mediálnímu obrazu jsou tržby a zisky společnosti Tesla stále ve značné míře závislé na globálním trhu s elektromobily. Ten čelí rostoucí konkurenci, cenovým tlakům i regulatorním zásahům v řadě klíčových regionů. Čínští výrobci zvyšují tempo inovací, tradiční automobilky rozšiřují své elektrické portfolio a marže v odvětví se postupně zužují. Dalším připomenutím rizik spojených s autonomním řízením byla nedávná reakce kalifornských regulačních orgánů, které vyjádřily obavy ohledně používání označení „autopilot“ v marketingu společnosti Tesla. Regulátor dal společnosti lhůtu 90 dnů na to, aby tento termín upřesnila nebo upravila, což znovu ukazuje, že cesta k plně autonomním vozidlům je zatížena nejen technologickými, ale i právními překážkami. Každé zdržení či negativní regulatorní rozhodnutí může mít významný dopad na důvěru trhu. Pro investora, který dnes nakupuje akcie společnosti Tesla za cenu blížící se 480 dolarům za akcii, je tak prostor pro chybu velmi omezený. Pokud se časový plán robotických taxi znovu posune, nebo pokud se ukáže, že monetizace autonomie je složitější, než se očekává, může se pozornost investorů rychle vrátit k automobilovému segmentu. A právě tehdy by se ocenění kolem 30 dolarů za akcii mohlo stát nepříjemně relevantním. Dorsheimer přesto neodmítá budoucnost společnosti jako celek. Naopak zůstává optimistický ohledně energetického byznysu Tesly, který považuje za dlouhodobě podceňovaný zdroj růstu. Segment ukládání energie a infrastruktury podle něj může v budoucnu sehrát podobně důležitou roli jako autonomní technologie.