Japonská centrální banka učinila v prosinci výrazný krok směrem k další normalizaci měnové politiky, když zvýšila svou klíčovou úrokovou sazbu na 0,75 %, tedy na nejvyšší úroveň za posledních zhruba třicet let. Bank of Japan zvýšila základní sazbu na 0,75 %, nejvyšší úroveň za posledních 30 let, a potvrdila pokračování normalizace politiky Jen po rozhodnutí oslabil, protože trh postrádal silnější signály ohledně dalšího tempa zvyšování sazeb Výnosy japonských dluhopisů výrazně vzrostly, zatímco měnové trhy sledují přetrvávající rozdíl mezi sazbami v Japonsku a USA Rozhodnutí bylo jednomyslné a trhy jej z velké části očekávaly. Přesto přišla bezprostřední reakce, která na první pohled působí paradoxně: japonský jen po oznámení oslabil a vůči americkému dolaru se posunul nad hranici 157 jenů za dolar. Tento vývoj ukazuje, že samotné zvýšení sazeb již trhy nestačí. Investoři se dnes soustředí především na signály o dalším tempu zpřísňování, nikoli jen na samotný krok. A právě v tomto bodě Bank of Japan část trhu zklamala. Rozhodnutí BOJ a opatrné vedení guvernéra Uedy Rada Bank of Japan pod vedením guvernéra Kazua Uedy zvýšila sazbu o čtvrt procentního bodu na 0,75 %. Centrální banka zároveň zopakovala, že další zvyšování sazeb je pravděpodobné, pokud se bude její ekonomický výhled nadále naplňovat. Podle BOJ roste pravděpodobnost, že se ekonomika bude vyvíjet v souladu s projekcemi, přičemž klíčovou roli hraje solidní růst mezd a ústup některých vnějších rizik, včetně obav z dopadu amerických cel. Ueda na tiskové konferenci zdůraznil, že centrální banka bude i nadále rozhodovat „na každém zasedání“ podle aktuálních dat. Zároveň ale zopakoval, že není snadné přesně určit neutrální úrokovou sazbu, tedy úroveň, při níž měnová politika není ani podpůrná, ani restriktivní. BOJ odhaduje neutrální sazbu v rozmezí přibližně 1 % až 2,5 %, přičemž současná úroveň zůstává pod dolní hranicí tohoto pásma. Právě tato opatrnost byla jedním z důvodů, proč trhy reagovaly zdrženlivě. Investoři doufali v jasnější signál, že cyklus zpřísňování bude pokračovat rychlejším tempem. Reakce trhu: slabší jen, vyšší výnosy dluhopisů Bezprostředně po oznámení rozhodnutí jen oslabil vůči americkému dolaru. Z úrovní kolem 155,80 se kurz posunul nad 157, což naznačuje, že trh očekával razantnější jestřábí tón. Podle Masamichiho Adachiho z UBS Securities centrální banka sice dala najevo, že reálné sazby zůstávají výrazně nízké, avšak komentáře guvernéra Uedy mohly na část investorů působit dojmem, že se cyklus zvyšování sazeb blíží ke konci. Na dluhopisovém trhu byla reakce opačná. Výnos desetiletého japonského státního dluhopisu vzrostl nad 2 %, což je nejvyšší úroveň od roku 1999. Tento pohyb potvrzuje, že investoři berou normalizaci politiky BOJ vážně, i když si nejsou jisti jejím tempem. Akciový index Nikkei 225 uzavřel ještě před oznámením rozhodnutí se ziskem zhruba 1 %, což ukazuje, že domácí akciový trh vnímá postupné zvyšování sazeb jako zvládnutelné. Z pohledu měnového trhu však zůstává klíčovým faktorem rozdíl mezi japonskými a americkými sazbami. I po zvýšení zůstávají japonské úrokové sazby hluboko pod úrovní inflace, zatímco v USA jsou sazby výrazně výše. Tento rozdíl nadále vytváří tlak na slabší jen. Inflace, mzdy a výhled další politiky Změna politiky Bank of Japan je úzce spojena s vývojem inflace. Nejnovější data ukazují, že klíčový ukazatel spotřebitelských cen v listopadu vzrostl o 3 %, čímž se prodloužila série měsíců, kdy inflace dosahuje nebo překračuje 2% cíl BOJ, už na 44 měsíců. To představuje výrazný posun oproti dekádám velmi nízké inflace po splasknutí bubliny na počátku 90. let. Důležitým prvkem jsou také mzdy. Odborové svazy vstupují do každoročních mzdových jednání s cíli podobnými těm z loňska, kdy došlo k historickému zvýšení mezd. Podle BOJ to naznačuje, že mzdová dynamika zůstává silná, což je klíčový předpoklad pro udržitelnou inflaci. Bývalý výkonný ředitel BOJ Kazuo Momma odhaduje, že centrální banka by mohla pokračovat ve zvyšování sazeb zhruba jednou za šest měsíců. To by mohlo znamenat dvě zvýšení v roce 2026 a další v roce 2027, s cílovou úrovní kolem 1,5 %. Tento scénář je podle něj v souladu s tržním konsensem. Politický kontext však zůstává citlivý. Přestože nástup premiérky Sanae Takaichiové vyvolal dříve obavy, že by mohla BOJ brzdit v normalizaci politiky, oslabení jenu a přetrvávající inflace zvyšují politické náklady nečinnosti. Slabá měna zdražuje dovoz a zesiluje tlak na životní náklady domácností, což je téma, na které jsou japonští voliči mimořádně citliví. Bank of Japan se proto snaží balancovat mezi potřebou dalšího zpřísnění a snahou nevytvořit dojem, že jde proti vládním snahám podporovat ekonomiku. Ueda opakovaně zdůraznil, že měnová politika zůstává v souladu se společným prohlášením vlády a centrální banky z roku 2013, jehož cílem je udržitelná inflace kolem 2 %. Současné rozhodnutí je tak dalším krokem na dlouhé cestě od extrémně uvolněné politiky. Přesto reakce trhu ukazuje, že investoři budou nadále velmi citlivě sledovat nejen samotné kroky BOJ, ale především jasnost a přesvědčivost její komunikace. Bez silnějších signálů o dalším postupu může jen zůstat pod tlakem i v prostředí rostoucích sazeb.