Blíží se konec snižování sazeb? Bank of England stojí na rozcestí
Očekávané snížení úrokových sazeb Bank of England tento týden znovu otevírá zásadní otázku, která bude pro britskou měnovou politiku klíčová nejen do konce letošního roku, ale i v roce 2026: blíží se cyklus uvolňování měnové politiky ke svému konci?
Bank of England se po očekávaném snížení sazeb blíží neutrální úrovni měnové politiky
Výbor je hluboce rozdělený a rozhodující roli hraje postoj guvernéra Andrewa Baileyho
Další snižování sazeb bude výrazně obtížnější a silně závislé na nových datech
Po zhruba roce a půl postupného snižování sazeb se centrální banka dostává do bodu, kdy se další kroky stávají politicky i ekonomicky mnohem citlivějšími.
Pokud Bank of England skutečně sníží sazby o očekávaných 25 bazických bodů, dostane se její základní úroková sazba na úroveň 3,75 %. Právě tato hodnota je podle řady ukazatelů pouze jeden či dva kroky od tzv. neutrální sazby, tedy úrovně, která ekonomiku ani nestimuluje, ani nebrzdí. Přiblížení k tomuto bodu výrazně komplikuje další rozhodování a zvyšuje riziko chybného načasování.
Přestože Bank of England oficiálně nikdy neurčila přesnou hodnotu neutrální sazby, její existence se stále více promítá do interních debat Výboru pro měnovou politiku. Guvernér Andrew Bailey i další členové opakovaně zdůrazňují, že se banka nachází blízko úrovně, kde další snižování sazeb přestává být automatickou volbou.
Podle průzkumu agentury Bloomberg se očekává mimořádně těsný poměr hlasů 5:4 ve prospěch snížení sazeb. Takto vyrovnané hlasování jasně ilustruje, jak hluboké jsou rozdíly v názorech jednotlivých členů výboru. Zatímco část z nich klade důraz na přetrvávající inflaci, jiní upozorňují na zhoršující se situaci na trhu práce.
Inflace ve Spojeném království sice v říjnu dosáhla 3,6 %, což je výrazně nad cílem centrální banky, ale zároveň se objevují první známky ochlazování. Právě kombinace stále zvýšené inflace a slábnoucí ekonomické dynamiky vytváří prostředí, ve kterém je každé další rozhodnutí obtížnější než to předchozí.
Rozdělený výbor a rostoucí váha guvernéra Baileyho
Vnitřní dynamika měnového výboru Bank of England hraje v současné fázi klíčovou roli. Devítičlenné grémium je dlouhodobě rozděleno na čtyři jestřáby a čtyři holubice, přičemž Andrew Bailey se stal rozhodujícím hlasem. Jeho postoj tak má větší vliv než kdykoli dříve.
Bailey sám opakovaně připustil, že určení přesné úrovně neutrální sazby je problematické a že v tuto chvíli neexistuje dostatečná jistota. Přesto v listopadu nepřímo odkázal na model založený na tzv. Taylorově pravidle, které naznačuje pokles sazeb k úrovni kolem 3,3 % a jejich následné ustálení blíže k 3,5 %.
Tento názor není sdílen všemi členy výboru. Někteří, jako například Alan Taylor, odhadují neutrální sazbu výrazně níže, v pásmu 2,75 až 3 %, a varují před rostoucími deflačními tlaky způsobenými zpomalováním globální ekonomiky a obchodními konflikty. Jiní naopak upozorňují, že strukturální faktory – vyšší vládní výdaje, investice do obrany, umělé inteligence a klimatických opatření – mohou tlačit dlouhodobé úrokové sazby výše než v předpandemickém období.
Globální kontext a tlak finančních trhů
Situace Bank of England není izolovaná. Investoři po celém světě sledují, zda se centrální banky od Austrálie přes Evropu až po Spojené státy blíží ke konci svých cyklů uvolňování měnové politiky. Společným jmenovatelem je právě přibližování k neutrálním sazbám a rostoucí nejistota ohledně další trajektorie.
Ve Spojeném království má navíc vývoj sazeb přímý dopad na hypoteční trh. To, kde se sazby ustálí, ovlivňuje úrokové podmínky u dlouhodobých fixací a tím i finanční situaci domácností. Nižší konečná úroveň sazeb by zmírnila tlak na životní náklady, což je téma, které má silný politický rozměr.
Vláda v čele s ministryní financí Rachel Reeves již oznámila rozpočtová opatření zaměřená na zmírnění inflačních tlaků. Tyto kroky jsou vnímány i jako nepřímý signál směrem k centrální bance, že prostor pro opatrné uvolnění měnové politiky stále existuje. Bank of England si však pečlivě hlídá svou nezávislost a odmítá se nechat tlačit do unáhlených kroků.
Rozhodnutí centrální banky bude stát na datech
Klíčovou roli v nadcházejícím rozhodnutí sehrají nejnovější makroekonomická data. Guvernér Bailey otevřeně zdůraznil význam dvou kol údajů o inflaci a zaměstnanosti mezi listopadovým a prosincovým zasedáním. První sada dat naznačila mírné zmírnění cenových tlaků, druhá bude zveřejněna těsně před samotným rozhodnutím.
Očekává se, že inflace v listopadu klesne na 3,4 %, což by představovalo první výraznější pokles po několika měsících stagnace. I relativně malé překvapení v datech však může výsledek hlasování výrazně ovlivnit. V prostředí takto těsně rozděleného výboru může jeden nečekaný údaj rozhodnout o tom, zda bude cyklus snižování sazeb pokračovat, nebo se dostane na pauzu.
Bank of England se tak nachází v bodě, kdy každé další snížení sazeb bude politicky i ekonomicky náročnější než to předchozí. Přiblížení k neutrální sazbě znamená konec „automatického“ uvolňování a začátek fáze, ve které bude každé rozhodnutí vyžadovat mimořádnou opatrnost. Právě to činí nadcházející měsíce pro britskou měnovou politiku mimořádně citlivými – a pro investory mimořádně důležitými.
Zdroj: Getty images
Klíčové body
Bank of England se po očekávaném snížení sazeb blíží neutrální úrovni měnové politiky
Výbor je hluboce rozdělený a rozhodující roli hraje postoj guvernéra Andrewa Baileyho
Další snižování sazeb bude výrazně obtížnější a silně závislé na nových datech
Po zhruba roce a půl postupného snižování sazeb se centrální banka dostává do bodu, kdy se další kroky stávají politicky i ekonomicky mnohem citlivějšími.Pokud Bank of England skutečně sníží sazby o očekávaných 25 bazických bodů, dostane se její základní úroková sazba na úroveň 3,75 %. Právě tato hodnota je podle řady ukazatelů pouze jeden či dva kroky od tzv. neutrální sazby, tedy úrovně, která ekonomiku ani nestimuluje, ani nebrzdí. Přiblížení k tomuto bodu výrazně komplikuje další rozhodování a zvyšuje riziko chybného načasování.Přestože Bank of England oficiálně nikdy neurčila přesnou hodnotu neutrální sazby, její existence se stále více promítá do interních debat Výboru pro měnovou politiku. Guvernér Andrew Bailey i další členové opakovaně zdůrazňují, že se banka nachází blízko úrovně, kde další snižování sazeb přestává být automatickou volbou.Podle průzkumu agentury Bloomberg se očekává mimořádně těsný poměr hlasů 5:4 ve prospěch snížení sazeb. Takto vyrovnané hlasování jasně ilustruje, jak hluboké jsou rozdíly v názorech jednotlivých členů výboru. Zatímco část z nich klade důraz na přetrvávající inflaci, jiní upozorňují na zhoršující se situaci na trhu práce.Inflace ve Spojeném království sice v říjnu dosáhla 3,6 %, což je výrazně nad cílem centrální banky, ale zároveň se objevují první známky ochlazování. Právě kombinace stále zvýšené inflace a slábnoucí ekonomické dynamiky vytváří prostředí, ve kterém je každé další rozhodnutí obtížnější než to předchozí.Chcete využít této příležitosti?Rozdělený výbor a rostoucí váha guvernéra BaileyhoVnitřní dynamika měnového výboru Bank of England hraje v současné fázi klíčovou roli. Devítičlenné grémium je dlouhodobě rozděleno na čtyři jestřáby a čtyři holubice, přičemž Andrew Bailey se stal rozhodujícím hlasem. Jeho postoj tak má větší vliv než kdykoli dříve.Bailey sám opakovaně připustil, že určení přesné úrovně neutrální sazby je problematické a že v tuto chvíli neexistuje dostatečná jistota. Přesto v listopadu nepřímo odkázal na model založený na tzv. Taylorově pravidle, které naznačuje pokles sazeb k úrovni kolem 3,3 % a jejich následné ustálení blíže k 3,5 %.Tento názor není sdílen všemi členy výboru. Někteří, jako například Alan Taylor, odhadují neutrální sazbu výrazně níže, v pásmu 2,75 až 3 %, a varují před rostoucími deflačními tlaky způsobenými zpomalováním globální ekonomiky a obchodními konflikty. Jiní naopak upozorňují, že strukturální faktory – vyšší vládní výdaje, investice do obrany, umělé inteligence a klimatických opatření – mohou tlačit dlouhodobé úrokové sazby výše než v předpandemickém období.Globální kontext a tlak finančních trhůSituace Bank of England není izolovaná. Investoři po celém světě sledují, zda se centrální banky od Austrálie přes Evropu až po Spojené státy blíží ke konci svých cyklů uvolňování měnové politiky. Společným jmenovatelem je právě přibližování k neutrálním sazbám a rostoucí nejistota ohledně další trajektorie.Ve Spojeném království má navíc vývoj sazeb přímý dopad na hypoteční trh. To, kde se sazby ustálí, ovlivňuje úrokové podmínky u dlouhodobých fixací a tím i finanční situaci domácností. Nižší konečná úroveň sazeb by zmírnila tlak na životní náklady, což je téma, které má silný politický rozměr.Vláda v čele s ministryní financí Rachel Reeves již oznámila rozpočtová opatření zaměřená na zmírnění inflačních tlaků. Tyto kroky jsou vnímány i jako nepřímý signál směrem k centrální bance, že prostor pro opatrné uvolnění měnové politiky stále existuje. Bank of England si však pečlivě hlídá svou nezávislost a odmítá se nechat tlačit do unáhlených kroků.Rozhodnutí centrální banky bude stát na datechKlíčovou roli v nadcházejícím rozhodnutí sehrají nejnovější makroekonomická data. Guvernér Bailey otevřeně zdůraznil význam dvou kol údajů o inflaci a zaměstnanosti mezi listopadovým a prosincovým zasedáním. První sada dat naznačila mírné zmírnění cenových tlaků, druhá bude zveřejněna těsně před samotným rozhodnutím.Očekává se, že inflace v listopadu klesne na 3,4 %, což by představovalo první výraznější pokles po několika měsících stagnace. I relativně malé překvapení v datech však může výsledek hlasování výrazně ovlivnit. V prostředí takto těsně rozděleného výboru může jeden nečekaný údaj rozhodnout o tom, zda bude cyklus snižování sazeb pokračovat, nebo se dostane na pauzu.Bank of England se tak nachází v bodě, kdy každé další snížení sazeb bude politicky i ekonomicky náročnější než to předchozí. Přiblížení k neutrální sazbě znamená konec „automatického“ uvolňování a začátek fáze, ve které bude každé rozhodnutí vyžadovat mimořádnou opatrnost. Právě to činí nadcházející měsíce pro britskou měnovou politiku mimořádně citlivými – a pro investory mimořádně důležitými.
Během technologického boomu, který definoval druhou dekádu tohoto století, byla uniformou Silicon Valley obyčejná mikina s kapucí. Tento symbol ležérnosti...