Cena ropy se na začátku týdne stabilizovala poté, co se trh zotavil z dlouhé série poklesů a poprvé od srpna vykázal týdenní zisk. Ropa Brent se obchodovala pod hranicí 64 USD za barel, zatímco americká WTI oscilovala kolem 60 USD. Obchodníci však zůstávají velmi opatrní, protože na trh současně působí několik konkurenčních sil – geopolitické napětí v regionu Černého moře, strategické nákupy ropy Indií, výhled globální nabídky i postoj největších producentů v rámci OPEC+. Hlavním faktorem, který přitahuje pozornost trhu, je pokračující rostoucí role Indie v odběru ruské ropy. Ruský prezident Vladimir Putin minulý týden ujistil Dillí, že Moskva zajistí „nepřerušené dodávky paliva“. To se očekává jako klíčové téma obchodních jednání, která do Indie přijeli vést američtí představitelé. Pro Spojené státy je tok ruské ropy do Indie citlivým bodem – nejen geopoliticky, ale i z hlediska efektivity zavedených sankcí, které měly omezit finanční toky směrem do Moskvy. Indie však dlouhodobě zdůrazňuje, že při nakupování energie sleduje výhradně své ekonomické zájmy, a ruská ropa jí díky vysokým slevám poskytuje konkurenční výhodu. Zdroj: Getty Images Trh také pečlivě sleduje vývoj kolem možného ukončení války na Ukrajině. Americký prezident Donald Trump otevřeně sdělil, že je „zklamán“ přístupem prezidenta Volodymyra Zelenského k americkému návrhu na mírovou dohodu. Toto prohlášení působí na trh dvojím směrem: přibližuje možnost politického řešení konfliktu, ale zároveň ukazuje na stále značné rozdíly mezi pozicemi Kyjeva a Washingtonu. Nejistota ohledně dalšího vývoje navíc zvyšuje citlivost trhu na jakékoliv narušení produkce či exportu ropy. Napětí se projevilo také přímo na infrastruktuře. Ukrajina v posledních dnech zintenzivnila útoky na ruské energetické objekty, včetně terminálu CPC v Černém moři, který je jedním z hlavních exportních kanálů pro ruskou a kazašskou ropu. Zasažení terminálu omezilo nakládku a vedlo k růstu fyzických cen v regionu. Kyjev se zaměřuje i na další zařízení, což zvyšuje nervozitu ohledně krátkodobé stability dodávek. Na druhé straně globální trh ropy čelí obavám z nadbytku. Vyšší produkce od členů OPEC+ i mimo tuto skupinu — včetně USA, Brazílie a Guyany — vytváří tlak na převis nabídky nad poptávkou. To představuje pro ropu Brent i WTI významné riziko, protože i mírné zpomalení spotřeby na klíčových trzích, jako je Čína nebo Evropa, může vést k rychlému nárůstu zásob. Obchodníci proto očekávají nové měsíční výhledy Americké energetické informační agentury (EIA), Mezinárodní energetické agentury (IEA) a samotného kartelu OPEC, které mohou poskytnout další signály ohledně rovnováhy na trhu. Výrazný komentář k situaci přinesl Vivek Dhar, analytik Commonwealth Bank of Australia. Podle něj se obavy z nadměrné nabídky začnou postupně naplňovat, a to v momentě, kdy ruská ropa i rafinované produkty stále efektivněji obcházejí sankční mechanismy. Jeho výhled je pro cenu Brentu spíše pesimistický – očekává její pokles k úrovni 60 USD za barel do roku 2026, pokud se trend růstu produkce mimo OPEC+ nezmění. Zdroj: Getty Images Zároveň platí, že globální trh s energií je v současnosti extrémně citlivý na geopolitické zprávy. Každý signál týkající se jednání mezi Ruskem, Ukrajinou a Západem může krátkodobě zvýšit volatilitu. Stejně tak rozhodnutí Indie a dalších velkých odběratelů o tom, odkud budou získávat energii v následujících měsících, bude zásadním faktorem ovlivňujícím tok ruské ropy i reakce producentů z OPEC+. Současná stabilizace cen proto spíše představuje přestávku v období zvýšené nejistoty. Trh se pokouší najít rovnováhu mezi geopolitickým rizikem, strukturálními změnami v toku ropy a dlouhodobými obavami z nadměrné nabídky. Vývoj v následujících týdnech určí, zda se cena Brentu udrží nad hranicí 60 USD, nebo zda bude tlak na pokles sílit.