Klíčové body
- Ceny ropy míří k největšímu ročnímu propadu od pandemického roku 2020
- Hlavním tlakem na trh je nadbytek nabídky způsobený uvolněním těžby OPEC+
- Geopolitická rizika přinášejí jen krátkodobou podporu cen bez trvalého efektu
- Investoři nyní vyčkávají na lednové zasedání OPEC+ a další kroky producentů
Trhy tak uzavírají rok ve znamení silného tlaku na ceny, který byl způsoben především přetrvávajícím nadbytkem nabídky, jenž převážil nad opakovanými geopolitickými riziky. Ta sice v průběhu roku pravidelně přinášela krátkodobé cenové oživení, avšak nikdy nedokázala změnit celkový trend na globálním ropném trhu.
Během středečního asijského obchodování se ceny ropy prakticky nezměnily. Futures kontrakty na ropu Brent s dodáním v březnu se obchodovaly kolem úrovně 61,27 USD za barel, zatímco americká ropa West Texas Intermediate se pohybovala okolo 57,89 USD za barel. Klidný závěr roku však kontrastuje s výrazným celoročním vývojem. Ropa Brent si za celý rok odepsala zhruba 18 %, zatímco WTI směřuje k propadu téměř o 20 %. Jde tak o nejvýraznější roční ztráty od období pandemie onemocnění COVID-19, kdy globální poptávka po energiích prudce kolabovala.
Hlavním faktorem letošního vývoje byly obavy z přebytku nabídky. Ty se postupně prohlubovaly zejména v důsledku kroků skupiny OPEC+, která v průběhu roku začala uvolňovat dříve zavedená omezení těžby.

Po většinu let 2023 a 2024 producenti ropy drželi produkci při zemi, aby podpořili ceny, avšak v roce 2025 začaly dobrovolné škrty postupně mizet. Na trh tak přibyly další barely v době, kdy už byly globální zásoby na relativně vysokých úrovních.
Tento vývoj byl umocněn také silnou produkcí mimo kartel OPEC+, především ve Spojených státech, Brazílii a Kanadě. Zároveň se ukázalo, že globální poptávka neroste tak rychle, jak se na začátku roku očekávalo. Slabší průmyslová aktivita v Evropě, opatrnější spotřeba v Číně a nejistota kolem hospodářského výhledu vedly k tomu, že trh nebyl schopen absorbovat dodatečné objemy ropy bez cenového tlaku.
Pozornost investorů se nyní soustředí na nadcházející zasedání OPEC+, které je naplánováno na 4. ledna a proběhne formou videokonference. Producenti by měli vyhodnotit aktuální stav trhu a diskutovat o dalším nastavení produkční politiky na začátku roku 2026. Trh však zatím zůstává skeptický ohledně možnosti razantních škrtů, které by dokázaly rychle zvrátit převis nabídky.
Během roku se opakovaně objevovala i geopolitická rizika, která ceny ropy krátkodobě podporovala. Útoky na ruskou energetickou infrastrukturu v souvislosti s válkou na Ukrajině vyvolávaly obavy z narušení dodávek. Podobně se do cen promítaly epizody eskalace konfliktu mezi Izraelem a Hamasem nebo zvýšené napětí mezi Spojenými státy a Íránem, které tradičně zvyšuje nervozitu ohledně dodávek z Blízkého východu.
Dalším zdrojem nejistoty byly vztahy mezi Washingtonem a Caracasem, jež zpochybňovaly stabilitu venezuelského exportu ropy. Tyto faktory však měly většinou jen dočasný dopad. Jakmile se ukázalo, že globální tok ropy zůstává zachován a zásoby dále rostou, ceny se vracely zpět pod tlak přebytku nabídky.

Nedávné oznámení Spojených arabských emirátů o stažení jejich sil z Jemenu po neshodách se Saúdskou Arábií ohledně vojenských operací sice přidalo další geopolitický rozměr, avšak ani tento krok zásadně nezměnil tržní náladu. Obě země zůstávají klíčovými členy OPEC a investoři nadále sledují především jejich postoj k těžební politice.
Celkově rok 2025 potvrdil, že samotná geopolitická rizika již nestačí k dlouhodobému růstu cen ropy, pokud trh čelí strukturálnímu přebytku nabídky. Pro investory to znamená nutnost počítat s vyšší volatilitou i s tím, že ceny ropy mohou zůstat pod tlakem i v prvních měsících roku 2026, pokud nedojde k výraznější koordinované reakci producentů.




























